Ledovec se zřítil do řeky. Himálajské povodně si vyžádaly stovky obětí

Katastrofa začala 26. srpna 2026 v oblasti nepálsko-čínské hranice. Mohutný kolaps ledovcového ledu, hornin a bahna zasáhl řeku Lhende Khola, která je součástí systému řeky Trishuli. Proud vody a sutin se poté valil himálajskými údolími. Podle aktualizace agentury Reuters z 27. srpna zemřelo nejméně 359 lidí a téměř 1 000 se pohřešovalo. Jiné zprávy uváděly napříč Nepálem a Tibetem téměř 1 500 pohřešovaných. Čísla se rychle měnila, protože záchranáři teprve pronikali do odříznutých obcí a úřady porovnávaly přeshraniční seznamy. 16

Co se v horách stalo?

Vysoko v Himálaji poblíž nepálského národního parku Langtang se podle zpráv založených na analýzách americké Geologické služby (USGS) a dalších odborníků odlomila část ledovce. Kolaps vytvořil mohutný sesuv ledu a hornin, který vpadl do říčního systému. 59

Sutiny na čas ucpaly řeku Lhende Khola a poblíž hranice vznikla soustava jezer za sutinnou hrází. Voda se následně protlačila zablokovaným korytem a unášela bahno, balvany, led i další materiál do níže položených sídel. Přívalové povodně a sesuvy půdy smetly domy, silnice, mosty i energetická zařízení. 1416

Hladina řeky Trishuli, která je v některých zprávách v postiženém úseku označována také jako Bhotekoshi, podle odborníků stoupla až o devět metrů během půl hodiny. 16

Které oblasti byly zasaženy?

Největší škody byly hlášeny v severním Nepálu, především v pohraničních údolích a podél říčních koridorů napojených na systém Trishuli. Povodeň zasáhla také čínskou Tibetskou autonomní oblast, včetně okresu Ťi-lung (Gyirong), kde čínská státní média informovala o obětech a stovkách pohřešovaných. 48

Indie nebyla podle dostupných zpráv hlavní přímou zónou katastrofy. Indické úřady se však do reakce výrazně zapojily, protože přes Nepál do Tibetu cestovalo mnoho indických občanů. Zároveň hrozilo, že se povodňové riziko přenese do níže položených částí indického Himálaje. 6

Kolik lidí zemřelo nebo se pohřešuje?

V prvních dnech neexistoval jednotný konečný údaj. Zprávy vycházely v různých časech a započítávaly odlišná území i správní seznamy:

• Aktualizace Reuters z 27. srpna uváděla nejméně 359 mrtvých a téměř 1 000 pohřešovaných. 1
• Jiné zprávy hovořily o přibližně 1 500 pohřešovaných v Nepálu a Tibetu, včetně více než 700 cizinců. 6
• V tibetském okrese Ťi-lung čínská státní média informovala o třech obětech a 558 pohřešovaných, z nichž 260 byli cizí státní příslušníci. 8
• Nepálské turistické úřady evidovaly stovky zahraničních návštěvníků, s nimiž se nepodařilo navázat kontakt. Na seznamech byli Indové, Američané, Australané, Britové, Kanaďané i Malajsijci. 78

Dostupné zprávy neposkytují spolehlivý jednotný údaj o počtu zraněných ani potvrzených zachráněných. Tato čísla se měla měnit s tím, jak vrtulníky a pozemní týmy pronikaly do oblastí odříznutých poškozenými silnicemi a mosty.

Proč bylo mezi pohřešovanými tolik cizinců a poutníků?

Postižená trasa spojuje Káthmándú s Lhasou a využívají ji trekaři, turisté i poutníci směřující k hoře Kailás v Tibetu. Mnozí pohřešovaní proto nebyli místní obyvatelé, ale návštěvníci projíždějící horskými údolími. 16

Indické ministerstvo zahraničí podle Reuters uvedlo, že v Nepálu se pohřešovalo nejméně 288 indických občanů a dalších přibližně 200 jich uvázlo v Číně. Jeden indický provozovatel zájezdů uvedl, že z téměř šedesátičlenné skupiny poutníků se pohřešují zhruba tři desítky lidí včetně průvodce. 6

Počty zahraničních občanů se mezi zprávami lišily, protože turistické úřady, policie a jednotlivé vlády vedly vlastní kontaktní seznamy. Nejbezpečnější je proto říci, že v prvních hodinách a dnech nebyly dohledány stovky zahraničních návštěvníků — nikoli že všichni lidé z prvních seznamů byli potvrzeně mrtví.

Způsobil katastrofu zemětřesení?

První zprávy naznačovaly, že kolaps ledovce mohlo spustit zemětřesení o magnitudě 4,4. Následná analýza však připsala zaznamenaný seismický signál samotnému obrovskému kolapsu ledovce a hornin. Dostupná zjištění tedy nepotvrdila, že by katastrofu vyvolalo tektonické zemětřesení. 5913

Pozdější zprávy uváděly, že kolaps vytvořil seismický signál odpovídající silnější události. Klíčové rozlišení ale zůstalo stejné: podle dostupného hodnocení otřesy vygeneroval sesuv a selhání ledovce, nikoli zemětřesení, které by katastrofu samo odstartovalo. 9

Jakou roli mohl hrát klimatický vývoj?

Dostupné zprávy neprokazují, že by změna klimatu způsobila právě tento kolaps. Vědci však upozorňují, že teplejší klima může přispívat k nestabilitě ledovců a tání permafrostu. Tím může v horských oblastech růst riziko ledovcových sesuvů a dalších podobných nebezpečí. Jde ale o širší rizikový faktor, nikoli o důkaz přímé příčiny této konkrétní události. 4

Jak probíhala záchrana a pomoc?

Nepálské a čínské záchranné týmy prohledávaly strmá údolí, evakuovaly obyvatele z ohrožených míst a pomocí vrtulníků se dostávaly ke komunitám odříznutým zničenými dopravními trasami. Indické úřady se soustředily na hledání svých občanů, pomoc lidem uvázlým v Číně a komunikaci s rodinami, které čekaly na informace. 126

Zásah komplikovaly nestabilní svahy, bahnotoky, zablokované silnice a poškozená infrastruktura. Do postižených oblastí se snažily dopravit pomoc také mezinárodní humanitární organizace. Podle jedné zprávy měla Organizace spojených národů vyčlenit pro Nepál 2 miliony dolarů z Centrálního fondu pro naléhavou reakci na mimořádné události (CERF).

To, že některé lidi nebylo možné kontaktovat, samo o sobě neznamenalo, že byli všichni započítáni mezi oběti. Záchranáři stále porovnávali seznamy pohřešovaných s údaji o evakuovaných, lidech v provizorních přístřešcích a osobách, které překročily hranici.

Proč hrozily další povodně?

První přívalová vlna nebezpečí neukončila. Nepál a Čína varovaly, že za sutinnými překážkami se dál hromadí voda ve dvou jezerech či jezerních útvarech. Pokud by některá z hrází náhle povolila, mohla by se po proudu bez velkého varování vydat další přívalová vlna. 1

Záchranáři proto museli současně hledat přeživší a evakuovat obyvatele z míst, která mohla zasáhnout druhá vlna. Poškozené mosty, nestabilní svahy a pokračující sesuvy činily nebezpečnými jak samotné pátrání, tak návrat do zasažených obcí.

Nejjasnější závěr prvních zpráv je, že šlo o řetězovou horskou katastrofu: kolaps ledovce a hornin vytvořil přehradu v řece, zablokovaný systém následně uvolnil proud vody plný bahna a sutin a povodeň se rozšířila přes pohraniční oblast využívanou místními komunitami i zahraničními cestovateli. Počet obětí zůstával předběžný, protože záchranné týmy dál prohledávaly údolí.