USA řeší nový způsob, jak se čínské firmy dostávají k výkonu čipů Nvidia

Co chce Washington změnit

Trumpova administrativa podle dostupných informací připravuje nový přístup ke kontrole vývozu technologií. Jeho cílem je řešit situaci, kdy čínská firma nezíská zakázané čipy Nvidia přímo, ale pronajme si výpočetní výkon serverů umístěných v jiné zemi. K hardwaru se pak připojuje na dálku přes internet nebo cloud. 5

Návrh by tak přesunul pozornost od otázky, kam byl čip fyzicky dodán, k otázce, kdo smí využívat jeho pokročilé výpočetní schopnosti. Lidé obeznámení s přípravou údajně očekávali, že návrh by mohl být technologickým firmám a dalším zainteresovaným stranám rozeslán k připomínkám už v září 2026. Jeho konečný rozsah, právní základ ani termín však zatím potvrzeny nebyly. 8

Mezery v pravidlech: čip zůstává v zahraničí, výkon míří jinam

Americké kontroly vývozu omezují vývoz, reexport, převod a přepravu některých zařízení pro pokročilé výpočty. Poměrně jasná je situace ve chvíli, kdy je regulovaný grafický procesor fyzicky odeslán do Číny nebo čínské firmě.

Složitější případ nastává, když se hardware nachází v zahraničním datovém centru. Čínská společnost si může objednat cloudový nebo GPU výkon například v Thajsku, Malajsii, Japonsku či Singapuru a své úlohy spouštět přes síťové připojení. Procesory zůstávají mimo Čínu, zákazník však získává prakticky totéž, co potřebuje: přístup k výkonné výpočetní kapacitě. 35

Zprávy tento širší model offshore výpočtů spojují mimo jiné se společnostmi Moonshot AI, Alibaba, ByteDance a Tencent. Nejde nutně o pašování čipů přes hranice, ale o regulační mezeru: firma může využívat schopnosti kontrolovaného čipu, aniž by jej sama fyzicky vlastnila nebo dovezla. 2514

Jak by nové pravidlo mohlo fungovat

Podle dosavadních zpráv by se vzdálené používání vybraných systémů s pokročilými čipy mohlo samo stát událostí podléhající vývozní kontrole. Poskytovatelé cloudu a datových center by podle konečné podoby pravidla mohli muset:

• ověřovat, kdo je skutečným koncovým uživatelem,
• zjišťovat vlastnickou strukturu a mateřskou společnost zákazníka,
• identifikovat vazby na čínské firmy,
• blokovat přístup k určeným systémům, nebo pro něj žádat povolení.

Pro provozovatele by to znamenalo výrazně náročnější compliance. Nestačilo by pouze ověřit, v jaké zemi stojí server. Museli by sledovat také to, kdo infrastrukturu skutečně používá a k jakému účelu. Analýzy kongresního návrhu podobně upozorňují na potřebu přísnějších požadavků typu „poznej svého zákazníka“ (KYC) pro cloudové operátory. 1

Zatím jde pouze o údajně připravovanou změnu politiky. Nelze ji považovat za hotové pravidlo ani za důkaz, že veškerý offshore přístup čínských firem je už nyní zakázán.

Proč bude vymáhání obtížné

Současné koncepty vývozní kontroly jsou z velké části postavené na hmotných položkách a přesně vymezených transakcích. Jejich použití na zahraničního uživatele, který přes síť ovládá server v jiné zemi, by mohlo vyvolat spory o pravomoc ministerstva obchodu i o meze správního rozhodování.

Technicky a provozně by bylo náročné také ověřování zákazníků. Poskytovatelé by museli zjišťovat skutečnou identitu klienta, jeho mateřskou společnost, přidružené firmy i majetkové vazby. Kontrolu mohou komplikovat přeprodejci, prostředníci, VPN, krycí společnosti nebo účty založené na jméno jiné firmy. Americké úřady by navíc musely dohlížet na poskytovatele a datová centra mimo Spojené státy, kde se může lišit jurisdikce i ochota ke spolupráci.

Výsledkem by tak nejspíš byl nákladnější a přísnější režim dodržování pravidel, nikoli dokonale neprostupná technická bariéra. Právě právní a praktické problémy jsou jedním z důvodů, proč Kongres zvažuje výslovné legislativní řešení vzdáleného přístupu. 1512

Proč je důležitý Remote Access Security Act

Sněmovnou reprezentantů schválený návrh Remote Access Security Act, H.R. 2683, by změnil rámec zákona Export Control Reform Act tak, aby výslovně řešil vzdálený přístup. Návrh definuje tento přístup jako používání kontrolované položky zahraniční osobou prostřednictvím síťového připojení — včetně internetu nebo cloudové služby — z místa odlišného od fyzického umístění dané položky.

To je podstatné, protože návrh míří přesně na rozdíl, který současnou mezeru vytváří: zákazník může být tisíce kilometrů od GPU, přesto ale využívat jeho výkon. Pokud by zákon vstoupil v platnost, poskytl by ministerstvu obchodu jasnější oporu pro regulaci samotného přístupu, nikoli pouze přepravy nebo převodu hardwaru.

H.R. 2683 prošel Sněmovnou a byl postoupen Výboru Senátu pro bankovnictví, bydlení a městské záležitosti. Zákon zatím přijat nebyl, takže sám o sobě nemůže být základem pro současné vymáhání.

Případ Moonshot AI dodal debatě konkrétní příklad

Debata zesílila poté, co Michael Kratsios, představitel Bílého domu pro vědu a technologie, obvinil čínskou společnost Moonshot AI, že získala servery vybavené čipy Nvidia GB300 a přistupovala k systémům s těmito čipy v Thajsku. Podle jeho tvrzení mohly být využity k trénování modelu Kimi K3. Nejde zde o soudně potvrzené zjištění, ale o tvrzení amerického představitele. 13

Případ ukazuje, proč samotné místo, kde se GPU fyzicky nachází, nemusí určovat, kdo z něj má prospěch. Pokud vývojář pošle data a instrukce do systému umístěného v zahraničí, může být poloha čipu odlišná od místa, kde sídlí firma využívající jeho výpočetní výkon.

Co už změnilo květnové doporučení BIS

Americký Úřad pro průmysl a bezpečnost (BIS), který spadá pod ministerstvo obchodu, podnikl předchozí krok 31. května 2026. Ve svém doporučení upřesnil, že licence je nutná pro vývoz regulovaných zařízení pro pokročilé výpočty subjektu se sídlem v zemi skupiny D:5, kam patří i Čína, nebo subjektu, jehož konečná mateřská společnost v takové zemi sídlí — a to i tehdy, když se samotný příjemce nachází mimo danou jurisdikci.

Toto upřesnění brání tomu, aby čínská firma obešla licenční povinnost jednoduše prostřednictvím zahraniční dceřiné společnosti nebo pobočky. Pravidla se zaměřují na vlastnické a korporátní vazby, ne pouze na poštovní adresu příjemce.

Doporučení však bona fide provozovatelům datových center nenařídilo, aby přestali používat nebo servisovat čipy, které už mají. Zůstává proto samostatná otázka, zda může čínský zákazník na dálku pronajímat výpočetní čas na hardwaru, který je již instalován v zahraničí.

Závěr: od kontroly čipů ke kontrole jejich výkonu

Údajně připravovaný návrh Trumpovy administrativy se snaží uzavřít rozdíl mezi odesláním zakázaného čipu Nvidia a pronájmem přístupu k jeho výpočetnímu výkonu. Politika vývozních kontrol by se tím rozšířila i na cloudové a vzdálené využívání technologií: hardware by zůstal v zahraničním datovém centru, jeho výkon by však nebyl dostupný omezenému zákazníkovi.

Návrh bude čelit dvěma hlavním zkouškám. První je otázka, zda má ministerstvo obchodu dostatečnou pravomoc jednat bez nového zákona. Druhou představuje schopnost poskytovatelů spolehlivě rozpoznat skutečné uživatele globálně rozptýlené cloudové infrastruktury. Remote Access Security Act by mohl vyřešit velkou část prvního problému, pokud se stane zákonem. Případ Moonshot AI zase ukazuje, proč úředníci považují druhý problém za naléhavý praktický úkol.