Írán připravuje podmínky pro otevření Hormuzského průlivu

Írán se od úplného odmítání jednání o otevření Hormuzského průlivu posunul k nepřímému diplomatickému procesu. Mohsen Rezáí, tajemník Nejvyšší rady národní bezpečnosti, uvedl, že prostředníci požádali Teherán, aby připravil seznam podmínek pro obnovení lodní dopravy. Írán však na otevření průlivu nepřistoupil a provoz zůstává hluboko pod běžnou úrovní. 91021

Co se změnilo 28. srpna?

Rezáí uvedl, že Katar a Pákistán požádaly Írán o vypracování požadavků pro znovuotevření průlivu. Podle informací o nejnovější diplomatické iniciativě Katar znovu zdůraznil právo na svobodnou plavbu, zatímco Washington dává před přímým vyjednáváním přednost ekonomickému tlaku. 1021

Význam tohoto kroku spočívá v tom, že Teherán nyní připravuje vyjednávací dokument, místo aby pouze opakoval, že průliv zůstane uzavřený. Nejde ale o důkaz uzavřené dohody ani o potvrzení, že se neomezená lodní doprava brzy vrátí.

Jaké podmínky Írán pro otevření stanovuje?

Írán spojuje úplné otevření průlivu s širším politickým urovnáním se Spojenými státy. Rezáí mezi požadavky uvedl:

• ukončení války vedené Spojenými státy a námořní blokády;
• uvolnění zmrazených íránských aktiv;
• regionální příměří zahrnující mimo jiné konflikty v Gaze a Libanonu. 1412

Íránští představitelé zároveň spojují otevření průlivu s podmínkami předběžné dohody, která počítala se zrušením omezení pro íránské přístavy a vývoz ropy, ukončením vojenských hrozeb a operací a uvolněním zmrazených finančních prostředků. 19

Spor se tak netýká pouze bezpečnosti na moři. Teherán zachází s přístupem přes Hormuz jako s vyjednávací pákou v širším konfliktu o sankce, vojenský tlak, regionální války a finanční ústupky.

Katar a Pákistán zprostředkovávají, přímá jednání USA s Íránem ale potvrzena nejsou

Katar a Pákistán jsou uváděny jako prostředníci, kteří se snaží přiblížit postoje Íránu a Spojených států. Katar uvedl, že zprostředkovatelské úsilí přináší pokrok. Teherán však dříve odmítl tvrzení, že už probíhají přímé rozhovory mezi USA a Íránem. Prezident Donald Trump 18. srpna prohlásil, že žádná jednání neprobíhají ani nejsou naplánována.

Diplomatický kanál je proto nepřímý a křehký. Pokrok, o němž hovoří prostředníci, nelze zaměňovat za bilaterální dohodu Washingtonu s Teheránem ani za rozhodnutí Íránu obnovit běžnou plavbu.

Koridor mezi Íránem a Ománem je samostatný projekt

Írán a Omán jednají o dočasné trase přes průliv, včetně pravidel pro řízení lodní dopravy a koordinovaného odminování. Navrhovaný koridor by vedl částí íránských a částí ománských vod. 910

Írán opakovaně uvádí, že dohoda s Ománem by sama o sobě neznamenala znovuotevření celého průlivu. Mohla by pouze vytvořit omezený mechanismus pro průjezd vybraných obchodních lodí, zatímco širší politický spor by pokračoval. Z dřívějších informací také vyplývá, že Teherán chtěl kontrolovat lodě vplouvající do oblasti a mít přehled o lodích, které ji opouštějí, s možností zasáhnout podle potřeby. 8

Toto rozlišení je pro pochopení jednání zásadní: řízený koridor není totéž co neomezená svoboda plavby.

Tvrzení o odminování se rozcházejí

Zprávy popisují bezpečnostní situaci v průlivu rozdílně. Írán a Omán projednávaly společný projekt odminování jako součást navrhovaného koridoru. Prezident Trump naopak uvedl, že miny v mezinárodních vodách byly odstraněny nebo zneškodněny, a varoval před jejich novým nastražením.

Dostupné informace umožňují popsat odminování jako iniciativu Íránu a Ománu. Nepotvrzují však existenci samostatného projektu odminování mezi Katarem a Íránem. Dokumentovaná role Kataru spočívá především ve zprostředkování a diplomacii zaměřené na zmírnění napětí. 11

Lodní doprava zůstává výrazně pod běžnou úrovní

Hormuzským průlivem nadále proplouvají obchodní lodě, v některých dnech jich však bylo jen několik. Reuters uvedl, že 26. srpna průlivem proplulo pět nákladních lodí, zatímco desetidenní průměr činil 15. Dne 21. srpna jich bylo sedm. 17

Ještě slabší provoz byl zaznamenán o jednom víkendu: v sobotu průlivem podle Reuters proplulo pět lodí a v neděli nebyl zaznamenán žádný průjezd. O předchozím víkendu přitom datové služby evidovaly 31 průjezdů.

Před krizí průlivem podle zpravodajství Reuters obvykle procházelo přibližně 130 až 140 lodí denně. 18 Proto tvrzení, že je vodní cesta jednoduše „otevřená“, nevystihuje podmínky běžné obchodní dopravy. Některé lodě sice proplouvají, objem provozu i bezpečnostní situace se však od předkrizového stavu zásadně liší.

Dostupné podklady samostatně nepotvrzují přesnější srovnání poklesu ze 73 lodí denně na dvě ani úplný údaj o snížení ropných toků z více než 20 milionů barelů denně na přibližně pět milionů. Dokládají však rozsáhlý propad přímé lodní dopravy spolu s pokračujícími útoky a vysokou mírou nejistoty pro provozovatele. 1720

Proč je dohoda o znovuotevření tak obtížná?

Hlavní překážky spolu úzce souvisejí:

1. Sankce a zmrazená aktiva: Írán požaduje finanční úlevy a přístup k prostředkům drženým v zahraničí. 119
2. Vojenský tlak a omezení přístavů: Teherán požaduje ukončení americké blokády a vojenských operací. 419
3. Regionální příměří: Írán spojuje otázku Hormuzu s širším příměřím zahrnujícím Gazu a Libanon. 1213
4. Bezpečnost na moři: Každý koridor by potřeboval věrohodné záruky proti útokům, minám a zásahům do plavby obchodních lodí. 20
5. Kontrola tranzitu: Írán usiluje o formální úlohu při kontrole či dohledu nad lodní dopravou. Spojené státy a další regionální aktéři se naopak brání uspořádání, které by mohlo legitimizovat jednostrannou kontrolu nad mezinárodní vodní cestou.

Dočasný nebo zkušební koridor by mohl krátkodobě snížit rizika, předchozí návrhy však nepřinesly trvalou normalizaci. Zásadní otázkou zůstává, zda lze omezené bezpečnostní opatření oddělit od širšího politického sporu, nebo zda bude Teherán i nadále využívat plný přístup přes Hormuz jako páku pro komplexní dohodu.

Co sledovat dál

Nejpravděpodobnějším krátkodobým výsledkem je omezené, prostředníky vyjednané uspořádání lodní dopravy, nikoli úplné otevření průlivu. Klíčové bude, zda Írán své podmínky zveřejní, zda Katar a Pákistán dokážou předat odpověď z Washingtonu, zda Írán s Ománem dokončí technické detaily koridoru a zda počet obchodních průjezdů trvale vzroste nad současné jednociferné hodnoty.

Hlavní zpráva prozatím zní: diplomatický pohyb ano, dohoda o otevření nikoli. Írán připravuje podmínky, prostředníci jsou aktivní a samostatný ománský koridor zůstává na stole. Běžná plavba Hormuzským průlivem však obnovena nebyla. 91021