Washington zvyšuje tlak na Izrael: násilí na Západním břehu může ohrozit i příměří v Gaze

Události z 26. srpna ukázaly nebývale otevřený tlak Spojených států na Izrael ve dvou oddělených, ale strategicky propojených otázkách: kvůli násilí izraelských osadníků na okupovaném Západním břehu a kvůli budoucnosti příměří a plánu odzbrojení v Pásmu Gazy.

Společným jmenovatelem je obava, že kroky prezentované jako bezpečnostní opatření mohou zároveň destabilizovat diplomatické plány podporované Washingtonem.

Americká výtka v Tel Avivu

Podle dostupných zpráv americká delegace v Tel Avivu ostře vytkla vysokému izraelskému představiteli „eskalující a závažné“ násilí osadníků na Západním břehu. Delegace měla varovat, že Izrael nesmí americkou podporu považovat za zaručenou, a kritizovala násilí, rabování i útoky na Palestince a jejich majetek. Návštěva souvisela také s izraelskou bezpečnostní poradou, o jejíž svolání Washington požádal. 16

Přesné znění výtek nelze nezávisle ověřit, protože dostupný zdroj popisuje jednání, nikoli zveřejněný přepis nebo oficiální prohlášení. Širší obraz rostoucího znepokojení USA však potvrzují další zprávy i veřejná vystoupení amerických zákonodárců.

Izraelští velitelé varovali před „výbuchem“

Dva dny předtím uspořádal premiér Benjamin Netanjahu bezpečnostní poradu na velitelství Izraelských obranných sil (IDF) pro Centrální oblast. Zúčastnili se jí ministr obrany Jisrael Kac, náčelník generálního štábu Ejal Zamir a další představitelé armády a zpravodajských služeb. 7

Porada se konala v době, kdy před eskalací varovalo i samotné izraelské bezpečnostní vedení. Velitel Centrálního velitelství generálmajor Avi Bluth podle zpráv uvedl, že takzvaná „nacionalistická kriminalita“ – označení používané v těchto zprávách pro útoky osadníků – může zažehnout širší konflikt na Západním břehu. Zároveň upozornil, že vojáci jsou kvůli těmto incidentům odčerpáváni od úkolů spojených s bojem proti terorismu. 36

Deník The Jerusalem Post samostatně informoval, že Zamir varoval před rizikem „výbuchu“ v tomto území. 2 Význam těchto varování spočívá v tom, že násilí osadníků není popisováno pouze jako otázka veřejného pořádku nebo domácí politiky, ale jako přímá hrozba pro izraelskou bezpečnost.

Kusra jako konkrétní případ

Americká kritika se stala nezvykle veřejnou už po obléhání palestinských domů v obci Kusra, včetně domu palestinsko-americké rodiny. Velvyslanec USA v Izraeli Mike Huckabee incident označil za „hrozný teroristický čin“ a uvedl, že americké velvyslanectví tlačilo na izraelské bezpečnostní složky, aby zasáhly.

Huckabee patří k výrazným zastáncům Izraele i izraelského osadnického hnutí, a jeho slova proto představovala mimořádně ostrou kritiku. Agentura Reuters později uvedla, že osadníky varoval před zabíráním majetku patřícího palestinským Američanům a řekl, že zúčastněným mohou hrozit americké sankce.

Případ Kusry dal širšímu diplomatickému sporu konkrétní podobu: jde o otázku, zda je Izrael ochoten a schopen zabránit útokům na Palestince, chránit americké občany a hnát pachatele k odpovědnosti.

Tlak zesílili demokratičtí senátoři

Dne 26. srpna vyzvalo 45 ze 47 demokratických členů amerického Senátu Netanjahua, aby řešil podle nich prudký nárůst násilí osadníků na Západním břehu. V dopise požadovali jasné pokyny izraelské policii a armádě, aby násilným střetům předcházely a zasahovaly proti nim bez ohledu na to, kdo je za ně odpovědný. Senátoři také vyzvali k vyšetření úmrtí devíti Američanů zabitých na Západním břehu od ledna 2022. 1

Tento dopis nepředstavoval jednotné stanovisko celé americké vlády a nelze jej ztotožňovat s údajnou delegací v Tel Avivu. Ukázal však, že násilí na Západním břehu se stalo významným tématem nejen v izraelských bezpečnostních debatách, ale i ve Washingtonu.

Co potvrzuje OSN – a co nikoli

Organizace spojených národů předložila Radě bezpečnosti informace o pokračujících a stupňujících se útocích izraelských osadníků na Palestince a jejich majetek. 13 Američtí zákonodárci i další média hovořili o prudkém nárůstu násilí; některé zprávy jej označily za rekordní nebo „historicky nejvyšší“.

Dostupné podklady zde však neobsahují úplný statistický soubor, který by umožnil takový závěr nezávisle ověřit. Nejopatrnější interpretace proto zní, že zprávy OSN potvrzují trvalé znepokojení nad eskalací, zatímco tvrzení o absolutním historickém maximu je třeba připisovat konkrétním zdrojům, nikoli je uvádět jako definitivně prokázaný fakt.

Současně přišlo varování kvůli Gaze

Ve stejný den varoval Nickolay Mladenov, vysoký představitel Rady míru pro Gazu, Radu bezpečnosti OSN, že selhání procesu příměří mezi Izraelem a Hamásem může znamenat „bod, odkud není návratu“. Obnovení plnohodnotných bojů by podle něj zanechalo bez možnosti návratu k dohodnutému plánu, bez správy, kterou by bylo možné nasadit, a s minimem toho, co by se dalo obnovit. 19

Mladenov kritizoval také pokračující izraelské údery. Tvrdil, že útoky provedené bez bezprostřední hrozby nebo mimo mechanismus pro koordinaci a předcházení střetům mohou poškodit celý proces a ztížit odzbrojení Hamásu.

Deklarovaným cílem Rady míru zůstává úplné vyřazení zbraní z provozu v Gaze a přechod od vlády ozbrojených skupin k civilní správě. 17 Mladenovova kritika Izraele proto nepředstavovala podporu Hamásu. Jeho argument byl jiný: vojenské operace mohou přinést omezený okamžitý bezpečnostní zisk, ale zároveň způsobit mnohem větší strategické škody příměří a plánu odzbrojení.

Rada míru zároveň kritizovala Hamás kvůli rozdílu mezi jeho závazky a skutečnou situací v terénu. Podle zpráv Hamás formálně souhlasil s procesem vedoucím k odzbrojení a předání vládní pravomoci, analytici však upozorňují, že provedení zůstává nejisté.

Spor o pořadí kroků

Izraelská pozice podle dostupných zpráv zní, že IDF bude v demilitarizaci Gazy pokračovat všemi nezbytnými prostředky. Netanjahu také odmítl představu, že by se Izrael stáhl dříve, než bude Hamás úplně odzbrojen.

Praktický spor lze shrnout takto:

• Izrael zdůrazňuje: vojenský tlak musí pokračovat, dokud nebudou odstraněny zbraně a vojenské kapacity Hamásu.
• Rada míru zdůrazňuje: pokračující údery mohou podkopat příměří, zabránit nasazení přechodné správy a zničit politické podmínky nutné k ověřitelnému odzbrojení.

Jádrem problému proto není jen otázka, zda Hamás formálně přislíbil odzbrojení. Rozhodující bude, zda dohoda obsahuje funkční postupy pro ověřování likvidace zbraní, řešení sporů, reakci na údajná porušení a obnovení procesu po případném incidentu.

Tyto mechanismy jsou zásadní, protože obě strany mohou pokračující použití síly označovat za obranné a současně obviňovat druhou stranu z porušování dohody. Bez důvěryhodného způsobu, jak potvrzovat plnění závazků a zvládat porušení, se každý nový incident může stát důvodem k opuštění plánu namísto problému, který plán dokáže absorbovat. Washingtonský institut označil přijetí plánu Hamásem za politický průlom, zároveň však zdůraznil značnou nejistotu ohledně jeho provedení.

Co z toho plyne

Události z 26. srpna naznačily, že Washington stále výrazněji vnímá útoky osadníků na Západním břehu i izraelské údery v Gaze jako otázky s dopadem přesahujícím bezprostřední izraelskou bezpečnostní politiku.

Na Západním břehu izraelští velitelé varovali, že násilí osadníků může podnítit širší palestinskou eskalaci. V Gaze Rada míru upozornila, že pokračující vojenská akce může zničit rámec určený k dosažení odzbrojení Hamásu.

Společné poselství bylo strategické, nikoli jen rétorické: americká podpora neodstraňuje náklady kroků, které destabilizují okupovaná území, ohrožují americké občany nebo oslabují diplomatické dohody. Zároveň ale není rozhodnuto, jak bude spor pokračovat. Izrael dál upřednostňuje vojenské prosazení odzbrojení Hamásu, zatímco američtí představitelé a zákonodárci tlačí na zdrženlivost, odpovědnost a zachování diplomatického procesu.