Válka s Íránem oslabila OPEC+. Čína získala klíčový vliv na světový ropný trh

Od producentů k odběratelům

Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrátila tradiční pořadí sil na ropném trhu. OPEC+ stále disponuje velkými objemy ropy v podzemí, faktická blokáda Hormuzského průlivu však omezila jeho schopnost přeměnit těžební rozhodnutí v reálné vývozní dodávky. Krátkodobou rovnováhu tak nyní výrazněji určuje Čína, která může své obrovské nákupy rychle omezit nebo znovu zvýšit. Vliv Washingtonu posilují také americké zásoby a kapacita přijímat krizová opatření. 71314

OPEC+ ztratil hlavně praktickou moc

Podíl OPEC+ na světové produkci podle výpočtů založených na datech Mezinárodní energetické agentury klesl z více než 48 % před válkou na zhruba 40 % v červenci. Sedmičlenné jádro aliance, v němž jsou mimo jiné Saúdská Arábie a Rusko, představovalo jen přibližně čtvrtinu světové těžby. Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC v květnu vysvětluje zhruba čtyři až pět procentních bodů poklesu. Ještě důležitější je ale fyzická překážka: vyšší těžba nic neřeší, pokud se ropa z Perského zálivu nemůže bezpečně dostat k odběratelům přes Hormuz. 101314

To je zásadní rozdíl oproti roku 2019. Tehdy mohl OPEC+, zejména Saúdská Arábie, věrohodně omezovat nebo zvyšovat dodávky na světový trh. Volná těžební kapacita mu dávala značnou schopnost ovlivňovat ceny. V roce 2026 může aliance oznamovat zvýšení kvót, ale omezené vývozní trasy, poškozená infrastruktura a drahá přeprava přerušily přímou vazbu mezi rozhodnutím o těžbě a skutečným množstvím ropy dostupným po moři. 714

Čína se stala „výkyvným“ centrem poptávky

Novým klíčovým hráčem není jiný těžař, ale největší světový dovozce ropy. Čína od začátku války nakoupila přibližně o 400 milionů barelů méně než ve srovnatelném období předchozího roku. Tento propad poptávky vykompenzoval významnou část dodávek uvázlých za Hormuzem. Čína tak plní roli, kterou dříve zastával především OPEC+: podle potřeby dokáže trh ochladit, nebo naopak podpořit.

V červnu dovezla Čína jen 7,12 milionu barelů ropy denně, tedy o 41,3 % méně než ve stejném měsíci roku 2025. Zpracování v rafineriích kleslo o 17,7 % na 12,47 milionu barelů denně, nejníže od března 2020. Peking zároveň omezil vývoz paliv, využil část zásob a těží z rychlejšího rozšiřování elektromobility. Výsledkem je menší potřeba dovážené ropy a menší tlak na omezený počet dostupných nákladů. 6

Nešlo tedy pouze o jednorázové omezení nákupů kvůli vysokým cenám. Slabší provoz rafinerií, čerpání ze strategických zásob, regulace vývozu paliv a přechod k elektromobilům společně snižují množství ropy, které čínský systém potřebuje dovážet.

Proč ceny nevystřelily ještě výš

V nejhorší fázi konfliktu zůstalo podle odhadů za Hormuzem uvězněno přibližně 13 milionů barelů ropy denně. Přestože šlo o narušení dodávek označované za bezprecedentní, cena severomořské ropy Brent po březnovém růstu k přibližně 118 dolarům za barel do začátku července klesla téměř k předválečným hodnotám. Pomohla vyšší těžba mimo oblast Perského zálivu, čerpání globálních zásob a především čínské omezení poptávky. 4513

Čínské nákupy přitom před válkou působily opačně. Nákupy a budování zásob byly významným zdrojem dodatečné světové poptávky; podle některých odhadů mohla Čína přispívat přibližně polovinou jejího růstu. Když se tento velký kupující stáhl, prodejci přišli o poptávku dostatečnou k vyvážení značné části výpadku způsobeného Hormuzem. 14

Červencové oživení nemusí vydržet

Dočasné letní příměří na krátkou dobu obnovilo část lodní dopravy. Čínský dovoz z oblasti Perského zálivu se v červenci přibližně zdvojnásobil a celkový dovoz ropy vzrostl na 8,41 milionu barelů denně. Stále však byl o 24,3 % nižší než v červenci předchozího roku. 17

Tento návrat navíc nelze automaticky považovat za normalizaci. Červencový přebytek ropy v Číně vznikl především proto, že slabé zpracování v rafineriích převážilo nad prudkým poklesem dovozu. Země také v květnu a červnu čerpala ze zásob, zatímco v červenci je mírně doplnila. Očekává se proto, že dovoz může znovu oslabit, pokud přetrvají bezpečnostní rizika a domácí politická omezení. 129

Trh bude více záviset na politice odběratelů

Dlouhodobější narušení by udrželo producenty z Perského zálivu v exportním sevření. Současně by ještě zvýšilo význam čínských nákupů, uvolňování zásob, provozu rafinerií a vývozu paliv. Trh by tak byl méně řízen samotnými těžaři a více rozhodnutími velkých odběratelů a států.

Významnější roli může získat také Washington. Rekordně nízké americké zásoby destilátů zvyšují riziko růstu cen nafty a leteckého paliva. Spojené státy proto mají větší schopnost i motivaci ovlivňovat situaci prostřednictvím uvolnění strategických rezerv, sankcí, diplomacie a domácí energetické politiky. 414

Výsledkem není stabilnější trh, ale trh s jiným těžištěm a vyšší citlivostí na politická rozhodnutí. Pokud Čína znovu výrazně zvýší nákupy nebo pokud vznikne vážný nedostatek rafinovaných paliv, může se cenový tlak rychle vrátit. OPEC+ už ale nemá tak snadnou možnost proměnit vlastní těžební politiku v okamžitě dostupnou ropu pro světové odběratele.