Globální půdní krize sílí: více než polovina hodnocených oblastí hospodaří s půdou špatně

Půda jako globální bezpečnostní otázka

Druhé komplexní hodnocení stavu světových půd, které připravila Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), přináší varovný obraz. Většina hodnocených půd se nachází jen v průměrném, špatném nebo velmi špatném stavu. Zároveň se ukazuje, že půda se v mnoha oblastech zhoršuje rychleji, než se daří zavádět účinná opatření k její obnově. 47

Je důležité dodat, že uvedené podíly popisují regionální a subregionální hodnocení. Nejde tedy o přesný podíl veškeré světové pevniny. 47

Víc špatného hospodaření než dobrého

Podle zprávy mělo 52,5 % hodnocených regionů a subregionů špatné nebo velmi špatné hospodaření s půdou. Za dobré či velmi dobré bylo označeno pouze 14 % oblastí. Od prvního globálního hodnocení z roku 2015 navíc 58 % oblastí zaznamenalo zhoršení, zatímco zlepšení uvedlo jen 10 % z nich. 457

Na půdu přitom působí stále větší tlak. Během uplynulého desetiletí se světová populace rozrostla přibližně o 800 milionů lidí a sklizňová plocha hlavních plodin se zvětšila asi o 80 milionů hektarů. 37

Proč na půdě záleží

Půda není jen vrstva, do níž se zasévá. Podle FAO podporuje zhruba 95 % světové produkce potravin, poskytuje prostředí přibližně 59 % suchozemské biodiverzity a funguje jako druhé největší úložiště uhlíku na planetě po oceánech. 7

Její poškozování proto neznamená pouze nižší úrodu. Ohrožuje také ekosystémy a oslabuje významnou přírodní brzdu klimatické změny. Zdravá půda dokáže zadržovat vodu, ukládat uhlík a lépe odolávat výkyvům počasí. Degradovaná půda tyto funkce postupně ztrácí.

Eroze zůstává nejrozšířenější hrozbou

Nejčastěji uváděným problémem byla eroze. Jako špatně zvládaná byla označena v 81 % hodnocení. Zpráva současně upozorňuje na úbytek půdního organického uhlíku, nesprávné hospodaření se živinami, pokles půdní biodiverzity, zasolování, znečištění a také zábory půdy kvůli městské zástavbě. 57

Klimatická změna tyto tlaky dále zesiluje. Vedra, sucho, přívalové srážky a požáry urychlují erozi a ztrátu uhlíku. Poškozená půda pak hůře zadržuje vodu, ukládá méně uhlíku a zemědělské komunity jsou více vystavené klimatickým šokům. Zhoršování půdy a změna klimatu tak vytvářejí vzájemně se posilující spirálu.

Od vyčerpávání k péči o půdu

Hlavní poselství FAO lze shrnout jako výzvu k přechodu od vyčerpávání půdy k jejímu odpovědnému správcovství. Půda by podle tohoto přístupu neměla být chápána jako spotřební vstup, který lze jednoduše nahradit, ale jako omezený a živý zdroj. 4

Mezi doporučované postupy patří:

• omezení orby nebo přechod k bezorebnému zpracování půdy,
• trvalé pokrytí půdy posklizňovými zbytky či meziplodinami,
• pestřejší osevní postupy a diverzifikace plodin,
• agrolesnictví,
• obnova organické hmoty v půdě,
• přesnější a účelnější používání hnojiv. 351115

Konzervační zemědělství podle FAO stojí na třech propojených zásadách: minimálním narušování půdy, jejím trvalém pokryvu a diverzifikaci pěstovaných druhů. Tyto postupy mohou omezit erozi, podpořit obnovu uhlíku a úrodnosti a zvýšit odolnost hospodaření. 35

Problémem není jen nedostatek znalostí

Proč se účinnější postupy nezavádějí rychleji? Zpráva upozorňuje především na podmínky, v nichž zemědělci hospodaří. Často jim chybí počáteční financování, vhodné stroje a vstupy, jistota vlastnictví či užívání půdy, finanční motivace, poradenská podpora a praktické znalosti. Nedostatečná mohou být také místní data o půdě a systémy jejího sledování. 34

Klíčovým problémem tedy podle vyznění zprávy není to, že bychom nevěděli, co dělat. Chybí především investice a prostředí, které zemědělcům umožní změny skutečně uskutečnit. Podobné překážky popisuje FAO také u agroekologických a dalších udržitelných přístupů: roli hraje omezený přístup k trhu, úvěrům, poradenství, informacím o počasí a nástrojům řízení rizik. 15

Varování pro politiku potravin i klimatu

Hodnocení zveřejněné v souvislosti s jednáním OSN o desertifikaci zdůraznilo cenu odkládání obnovy půdy. Jeho závěry podporují užší propojení politik zaměřených na sucho, klima, potravinovou bezpečnost a biodiverzitu. 47

Dostupné podklady samy o sobě nestačí k nezávislému potvrzení konkrétního tvrzení, že jednání o suchu na COP16 skončilo „neúspěchem“. Jasně však ukazují, že bez ochrany a obnovy půdy bude obtížnější zajistit stabilní produkci potravin, chránit přírodu i posilovat odolnost vůči změně klimatu.