Čínská sázka na humanoidní roboty: náskok ve výrobě, nejistota v inteligenci

Čína si vybudovala raný náskok ve výrobě a expedici humanoidních robotů. To ale zatím neznamená, že vytvořila široce použitelné robotické pracovníky. Dostupné údaje spíše ukazují na státem podporovanou strategii založenou na měřítku a učení: vyrábět levné stroje, umisťovat je do kontrolovaných provozů, sbírat data z reálného světa a doufat, že právě tato data povedou k průlomu v takzvané embodied AI — umělé inteligenci, která vnímá fyzické prostředí, rozhoduje se a jedná v něm. Průlom, dlouhodobá ekonomická návratnost i univerzální využitelnost však zůstávají neprokázané.

Čísla o dodávkách vypadají impozantně — ale mají háček

Čínští výrobci podle průmyslových odhadů ovládli v první polovině roku 2026 více než 97 % z přibližně 19 100 celosvětově dodaných humanoidních robotů. Odhady se ale liší podle toho, co jednotlivé firmy a analytici považují za „dodávku“. Čísla typu 95 % z přibližně 20 000 kusů je proto vhodnější chápat jako ukazatel směru vývoje než jako auditovaný počet robotů, kteří skutečně pracují u zákazníků. 7

Slovo „dodáno“ navíc neznamená „komerčně produktivní“. Významná část strojů může mířit do datových továren, na univerzity, do výzkumných laboratoří, na demonstrace nebo do státem podporovaných pilotních projektů. Analytik Georg Stieler odhadl, že 50 až 70 % humanoidních robotů vyrobených v roce 2026 by mohlo sloužit především ke sběru tréninkových dat, nikoli k placené produktivní práci. 4

Čínská výhoda je především průmyslová

Zdánlivý rozpor mezi obrovským výrobním náskokem a neohrabaností robotů není tak překvapivý. Čínské firmy dokážou rychle koordinovat dodavatelské řetězce, snižovat náklady na komponenty, iterovat konstrukci a vyrábět ve velkém. K jejich konkurenceschopnosti přispívají také dotace a klesající ceny součástek. Peking navíc už dříve zařadil robotiku mezi strategicky podporovaná odvětví a slíbil firmám dotace, daňové úlevy i financování výzkumu. 9

Výsledkem je množství relativně dostupných fyzických platforem. To však samo o sobě neřeší slabší vnímání prostředí, omezenou obratnost rukou, výdrž, zvládání chyb ani schopnost poradit si s novou situací mimo předem naprogramovaný postup.

Jinými slovy: Čína zatím umí velmi dobře vyrobit tělo robota. Mnohem méně jisté je, zda mu dokáže dodat spolehlivý „mozek“.

Tréninková centra mají vytvořit most k užitečné AI

Jedním z klíčových prvků čínské strategie jsou centra, v nichž se roboti učí pohybovat a vykonávat úkoly v reálném prostředí. Regionální vláda v Kuang-si například zadala společnosti UBTech zakázku v hodnotě 18 milionů dolarů na dodávku humanoidních robotů a souvisejícího vybavení pro tréninkové zařízení. Jeho cílem je vytvářet data pro embodied AI. 2

Takové projekty mohou přinést cenné datové soubory a urychlit společný vývoj hardwaru a softwaru. Zároveň ale narážejí na ekonomický problém. Tréninkové centrum musí zaplatit roboty, obsluhu, prostory, označování dat, údržbu i časté opravy nebo výměnu hardwaru. Model začne dávat smysl teprve tehdy, když výsledná data a naučené schopnosti vytvoří zákazníkům dostatečnou hodnotu, aby tyto náklady pokryli.

Dokud se tak nestane, jde do značné míry o kruhový model: roboti potřebují data, data potřebují roboty a celý proces financují především veřejné peníze nebo investoři sázející na budoucí průlom.

„Moment ChatGPT“ může být ještě daleko

Zakladatel a šéf společnosti Unitree Wang Xingxing tvrdí, že embodied intelligence se blíží vlastnímu „momentu ChatGPT“ — tedy náhlému kvalitativnímu skoku, který by robotům umožnil zvládat mnohem širší okruh úkolů. 3

Tato teze ale zároveň odhaluje hlavní slabinu odvětví. Problémem už není pouze chůze, běh nebo efektní salto, nýbrž robotický mozek schopný spolehlivě spojit vnímání, plánování a fyzickou manipulaci.

Jazykové modely těžily z obrovského množství snadno dostupných digitálních textů a z relativně dobře škálovatelného testování. Fyzické učení je pomalejší, dražší a omezené bezpečností. Robot musí s prostředím skutečně interagovat, může něco rozbít, poškodit sebe nebo ohrozit člověka. Větší počet robotů proto může pomoci vyrábět více dat, ale samotné množství nezaručuje, že data budou dostatečně rozmanitá, kvalitní a přenositelná mezi různými úkoly.

Unitree ukázala sílu optimismu i riziko bubliny

Náladu na trhu dobře ilustroval vstup společnosti Unitree na šanghajskou burzu. Její akcie při prvním obchodním dni vzrostly více než pětinásobně. Reuters přitom uvedl, že jen málo jejích robotů bylo používáno v komerčním prostředí. Unitree byla zisková, to však není důkazem ziskovosti celého odvětví ani existence trhu s univerzálními robotickými pracovníky. 6

Investoři tak zřejmě neoceňovali pouze dnešní nasazení, ale především možnost, že firma bude jednou stát u zásadního průlomu. Rozdíl mezi vysokým oceněním a současnými schopnostmi robotů vytváří zřetelné riziko spekulativní bubliny. Pokud se desítky podobných výrobců začnou předhánět hlavně cenou a dotované pilotní projekty nepřejdou v pravidelnou soukromou poptávku, část firem může zaniknout nebo být pohlcena konkurenty.

Peking vytváří poptávku a přebírá část rizika

Čínská průmyslová politika se nespoléhá pouze na podporu výzkumu. Vytváří také první zákazníky. Čína v uplynulém roce přidělila humanoidním firmám více než 20 miliard dolarů a oznámila fond v objemu 1 bilionu jüanů, tedy přibližně 137 miliard dolarů, pro začínající firmy v oblastech včetně umělé inteligence a robotiky. 12

Veřejné zakázky, regionální tréninková centra a testovací provozy napojené na stát pomáhají vyřešit problém slepice a vejce: firmy získají místa pro nasazení a roboti získají data. Stejný mechanismus však může zakrýt, zda dané využití funguje i bez dotace nebo politického zadání.

To je důležité zejména u továren a logistických provozů. Robot může být technicky předveden v několika konkrétních úkolech, ale jeho skutečná hodnota závisí na nepřetržitém provozu, nízké chybovosti, rychlém přeškolení a nákladech srovnatelných s lidskou prací. Podle odhadů citovaných agenturou Reuters by průmyslový humanoid musel včetně údržby stát zhruba 160 000 jüanů, aby se během dvou let zaplatil ve srovnání s pracovníkem s roční mzdou 80 000 jüanů. Reálné ceny se přitom často pohybují mezi 300 000 a 500 000 jüany.

Americká omezení zhoršují exportní vyhlídky

Spojené státy v červenci zablokovaly nové dovozy čínských humanoidních a čtyřnohých robotů. Federální komunikační komise (FCC) opatření zdůvodnila riziky pro národní bezpečnost a snahou přesunout výrobu strategických technologií zpět do USA. 11

Krátkodobý dopad nemusí být zásadní, protože humanoidní roboti se ve Spojených státech zatím používají jen omezeně v běžném komerčním provozu. Dlouhodobě však čínští výrobci přicházejí o část potenciálního odbytu, zpětné vazby od zákazníků i vlivu na mezinárodní standardy. 5

Omezení zároveň může urychlit vznik oddělených technologických ekosystémů. Čína bude mít větší motivaci rozvíjet domácí poptávku a dodavatelské řetězce, zatímco americké firmy získají větší ochranu před čínskou konkurencí — ale možná za cenu vyšších nákladů a pomalejšího přístupu k některým komponentům.

Rozhodne provoz, nikoli efektní demonstrace

Skutečný test čínské strategie nebude spočívat v počtu salt, tanců ani vyrobených kusů. Rozhodující budou především:

• nezávisle měřená dostupnost a provozní doba,
• bezpečnost a úspěšnost při neustálených úkolech,
• čas a náklady potřebné k přeškolení na nový úkol,
• množství lidské práce ušetřené na jednu hodinu provozu robota,
• náklady na údržbu a výměnu komponent,
• kladná ekonomika bez státních nákupů a dotací.

Čínský náskok v hardwaru zvyšuje pravděpodobnost, že právě čínské firmy budou mezi prvními, které dokážou využít případný průlom v embodied AI. Současná čísla o dodávkách, investicích a burzovním zájmu ale zatím ukazují především na rozsáhlý program budování kapacit. Neprokazují, že Čína — nebo kdokoli jiný — už vyřešil problém univerzálního humanoidního robota.