Huawei slibuje čipy na úrovni 1,4 nm do roku 2031. Zatím jde o plán, ne hotovou výrobu

Tři zprávy, které spojil technologický a geopolitický závod

Události hlášené 26. května 2026 ukázaly tři propojené trendy: snahu Číny o technologickou soběstačnost, odolnost Singapuru vůči geopolitickým otřesům a rozšiřující se ambice Pekingu v pilotovaných kosmických letech.

Huawei: 1,4 nm jako cíl, nikoli potvrzený výrobní proces

Huawei představil nový přístup k návrhu čipů nazvaný LogicFolding. Společnost tvrdí, že by díky němu mohly její špičkové čipy do roku 2031 dosáhnout hustoty tranzistorů srovnatelné s konvenčním 1,4nm výrobním procesem. Oznámení zapadá do širší snahy Pekingu obejít omezení, která Číně komplikují přístup k nejpokročilejším polovodičovým technologiím.

Podstatné je, co tento slib znamená — a co neznamená. Huawei nepředvedl komerčně vyráběný 1,4nm čip ani nezveřejnil nezávisle ověřené výsledky. Jde o technologický plán založený na architektuře, vrstvení a efektivnějším uspořádání obvodů, nikoli o důkaz, že čínské továrny už zvládají běžnou výrobu na 1,4nm uzlu. Někteří analytici proto zpochybnili, zda lze oznámení označit za skutečný průlom ve výrobní technologii.

Proč jsou americká omezení tak zásadní

Americké sankce a související exportní kontroly od roku 2019 omezily společnosti Huawei přístup k americkým komponentům, technologiím a duševnímu vlastnictví. Čínští výrobci zároveň nemají přístup k nejpokročilejším litografickým systémům EUV, které používají přední světové firmy při výrobě nejmodernějších čipů.

Bez EUV se lze pokusit využívat složitější postupy založené na starších systémech DUV, více krocích výroby a novém návrhu čipu. Takové řešení ale může znamenat vyšší náklady, delší výrobní časy a větší potíže s dosažením vysoké výtěžnosti — tedy s výrobou dostatečného podílu bezchybných čipů ve velkém měřítku.

Huawei tak sází na zlepšení výkonu a hustoty prostřednictvím návrhu čipu, nikoli pouze na další zmenšování tranzistorů. Právě v tom spočívá význam konceptu LogicFolding a širšího přístupu označovaného jako Tau Scaling Law. Úspěch však bude záviset na tom, zda se podaří technologii převést z prezentované roadmapy do spolehlivé a cenově konkurenceschopné sériové výroby.

Jak do toho zapadá TSMC

Huaweiův termín 2031 se týká dosažení hustoty odpovídající 1,4nm procesu, nikoli předpovědi, že by TSMC mělo na 1,4 nm dorazit až v tomto roce. TSMC podle tehdejších zpráv plánovalo zahájit sériovou výrobu vlastního 1,4nm procesu už v roce 2028.

Současný rozdíl mezi tím, co dokáže TSMC, a tím, co zvládá Huawei spolu s čínským výrobcem SMIC, byl odhadován přibližně na pět let. Huaweiův plán by proto představoval snahu tuto mezeru výrazně zmenšit — stále by ale nešlo o potvrzení, že Čína v roce 2031 předstihne nejvyspělejší světové producenty.

Singapur: silná elektronika, ale nejistý výhled

Singapurský neropný domácí export (NODX) v prvním čtvrtletí 2026 meziročně vzrostl o 9,6 %. Tahounem byla elektronika, jejíž export se zvýšil o 57,8 %, mimo jiné díky poptávce související s umělou inteligencí, integrovanými obvody a datovými úložišti. 17

Agentura Enterprise Singapore proto zvýšila odhad růstu NODX pro celý rok z původních 2–4 % na 3–5 %.

Příznivá čísla z elektroniky ale neznamenala, že se rizika vytratila. Úřady varovaly, že konflikt na Blízkém východě může oslabit globální poptávku, narušit obchodní trasy a zvýšit ceny energií, dopravy a dováženého zboží. Singapurská ekonomika přesto v prvním čtvrtletí rostla meziročně o 6,0 %, což bylo výrazně více než předběžný odhad. 17

Jádrová inflace, která nezahrnuje ubytování a soukromou dopravu, v dubnu klesla na 1,4 % z březnových 1,7 %. Celoroční inflační výhled byl nastaven na 1,5–2,5 %, přičemž případný růst dovozních nákladů zůstával rizikem. 19

Šen-čou-23: Hongkongská astronautka a roční pobyt ve vesmíru

Čína 24. května vyslala loď Šen-čou-23 se třemi astronauty k vesmírné stanici Tchien-kung. Specialistka na náklad Li Ťia-jing, jejíž kantonské jméno se uvádí také jako Lai Ka-ying, se stala první astronautkou z Hongkongu, která se dostala do vesmíru. 215

Mise má ještě jeden mimořádný cíl: poprvé v čínském pilotovaném programu plánuje nepřetržitý roční pobyt jednoho člena posádky na oběžné dráze. Experiment má pomoci zkoumat dlouhodobé působení mikrogravitace na lidské tělo a získat zkušenosti důležité pro náročnější mise. 168

Dlouhý pobyt je praktickým krokem k čínskému plánu vyslat astronauty na Měsíc do roku 2030. Zprávy jej spojovaly také s dlouhodobější představou trvale obývané měsíční základny kolem roku 2035. Klíčový přínos mise Šen-čou-23 proto není jen symbolický: dlouhodobé pobyty na stanici umožňují testovat zdravotní režimy, technické postupy i řízení misí, které budou pro budoucí lunární expedice nezbytné. 68