Ekonomika balancuje mezi drahou energií a investicemi do AI, varuje šéfka MMF

Před zasedáním ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20 v Asheville v Severní Karolíně popsala šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová světovou ekonomiku jako překvapivě odolnou, nikoli však bezpečnou. Jednání je naplánováno na 31. srpna a 1. září 2026. 1

Její hlavní metaforou je „přetahovaná“: investice do umělé inteligence podporují hospodářský růst, zatímco energetický šok spojený s válkou s Íránem a faktickým uzavřením Hormuzského průlivu zvyšuje riziko nové inflační vlny, delšího období vysokých úroků a slabší ekonomické aktivity. 3 7

Proč energetický šok zatím nezasáhl ekonomiku naplno

Přerušení dodávek nevedlo k okamžitému kolapsu světové ekonomiky. Dopad zmírnilo několik faktorů:

• státy uvolnily ropné a plynové rezervy,
• zvýšily se dodávky energie z oblastí mimo Perský záliv,
• oslabila poptávka,
• rozšířily se kapacity obnovitelných zdrojů,
• některé země se částečně vrátily k využívání uhlí. 9 10

Tyto kroky pomohly vyrovnat výpadek části toků přes Hormuzský průliv. Dosavadní odolnost ale podle Georgievové nelze považovat za trvalé řešení. Nový růst cen ropy by mohl znovu zrychlit inflaci, odsunout snižování úrokových sazeb, prodražit obsluhu dluhu vládám i firmám a utlumit hospodářskou aktivitu. 3

Investice do AI představují protiváhu

Boom umělé inteligence, který se nejprve soustředil především ve Spojených státech, se postupně stává širším zdrojem globální poptávky. Země investují do datových center, čipů a další infrastruktury potřebné pro rozvoj AI. Tyto investice podporují zisky amerických firem i spotřebitelské výdaje a vytvářejí příležitosti pro ekonomiky zapojené do technologických dodavatelských řetězců. 3 7

Právě zde se podle šéfky MMF odehrává zmíněná přetahovaná. Výdaje na AI mohou podpořit růst a investice, zatímco dražší energie snižují kupní sílu domácností, zvyšují náklady podniků a centrálním bankám komplikují návrat inflace k cíli.

Červencová aktualizace výhledu MMF uvádí, že pokles inflace se zastavil. Globální celková inflace má podle fondu vzrůst ze 4,1 procenta v roce 2025 na 4,7 procenta v roce 2026.

MMF čeká růst o 3 procenta

Podle červencové aktualizace World Economic Outlook, tedy pravidelného výhledu světové ekonomiky MMF, má globální ekonomika v roce 2026 růst o 3,0 procenta a v roce 2027 o 3,4 procenta. Výhled je však výrazně nerovnoměrný: dovozci energií a ekonomiky vystavené konfliktu čelí většímu tlaku, zatímco země napojené na technologický řetězec kolem AI mohou těžit ze silnější poptávky.

Další kompletní vydání World Economic Outlook má vyjít v říjnu. MMF zveřejňuje plné edice v dubnu a říjnu; lednové a červencové aktualizace obnovují výhled jen pro vybranou část ekonomik.

Větší obavou jsou veřejné finance

Energetický šok je pouze jedním z rizik. Georgievová upozornila také na zhoršující se stav veřejných financí, rostoucí výnosy státních dluhopisů, vysoké zadlužení, zastavený pokles inflace, obchodní napětí a velké nerovnováhy mezi zeměmi. 3

Problém podle ní spočívá v tom, že vlády se snaží ekonomiku podporovat v době, kdy rostou náklady na půjčky a dluhové břemeno je už vysoké. Pokud investoři začnou za držení státních dluhopisů požadovat vyšší výnos, může se manévrovací prostor vlád rychle zmenšit. Politici pak stojí před nepříjemnou volbou mezi škrty, vyššími daněmi, dalším zadlužováním a omezením podpory ekonomiky.

Georgievová proto požaduje především důvěryhodnost ve střednědobém horizontu. Vlády by měly představit realistické plány na snižování deficitů a udržitelné řízení dluhu, nikoli spoléhat na optimistické předpoklady nebo krátkodobá opatření. 3

Co ukazuje vývoj amerických dluhopisů

Napětí je patrné také na dlouhodobých trzích se státními dluhopisy. V souvislosti s jednáním G20 se pozornost soustředila na růst výnosu třicetiletých amerických státních dluhopisů a na obavy z inflace, objemu nově vydávaného dluhu a důvěryhodnosti fiskální politiky.

Americký ministr financí Scott Bessent mezitím zdvojnásobil objem zpětných odkupů delších nominálních státních dluhopisů, a to z 2 na nejméně 4 miliardy dolarů na jednu operaci.

Odkupy měly podpořit likviditu trhu a tlačit dlouhodobé výnosy dolů. Jejich rozšíření zároveň ukázalo, jak citlivě trhy sledují nabídku státního dluhu a důvěryhodnost rozpočtové politiky. Vyšší dlouhodobý výnos může zdražit financování v celé ekonomice, i když krátkodobé úrokové sazby míří jiným směrem.

Centrální banky mají dál hlídat cenovou stabilitu

Georgievová vyzvala centrální banky, aby zůstaly pevně zaměřené na cenovou stabilitu. Nový růst cen energií by mohl zvrátit dosavadní pokrok v boji s inflací a přimět měnové autority držet restriktivní politiku déle. To by prodražilo úvěry domácnostem, firmám i silně zadluženým vládám. 3

Její poselství proto není přímo alarmistické, ale opatrné. Světová ekonomika počáteční šok zvládla lépe, než se čekalo, její odolnost však závisí na podmínkách, které se mohou rychle změnit. Nové narušení dodávek, výraznější růst cen ropy nebo ztráta důvěry ve fiskální politiku by mohly odhalit slabiny, které investice do AI samy nevyrovnají.

Nerovnováhy mezi zeměmi zůstávají problémem

Georgievová spojila tlak na veřejné finance také s rozložením poptávky ve světové ekonomice. V některých zemích se kumulují vysoké deficity, zatímco jiné vykazují velké přebytky zahraničního obchodu. Taková nerovnováha je podle ní dlouhodobě obtížně udržitelná. Deficitní země by měly obnovit důvěryhodnost svých veřejných financí, zatímco ekonomiky s vysokými přebytky by měly více podporovat domácí spotřebu a nespoléhat nadměrně na vývoz. 3

Pro skupinu G20 tak debata nebude jen o cenách energií nebo umělé inteligenci. Vlády musí současně zvládnout energetický šok, investiční cyklus tažený AI, vysoké zadlužení i nerovnoměrnou globální poptávku. Hlavní varování šéfky MMF zní: ekonomika bouři zatím ustává, o délce této odolnosti však rozhodnou především důvěryhodnost veřejných financí a stabilita cen.