OP 313 láme kosmický rekord: nejvzdálenější blazar pozorovaný v gama záření

Rekordní signál z hlubokého vesmíru

Pozorování spolupráce CTAO LST a MAGIC, zveřejněná 15. srpna 2026 v časopise Astronomy & Astrophysics, přinesla významný rekord. Zdroj OP 313, plochospektrální rádiový kvasar s rudým posuvem z = 0,997, se stal nejvzdálenějším blazarem, jaký byl dosud pozorován v oblasti velmi energetického gama záření (VHE, tedy nad 100 GeV). 3

Během výrazné erupce v prosinci 2023 zaznamenal prototyp teleskopu LST-1 a dvojice teleskopů MAGIC záření o intenzitě přibližně 0,3 jednotky Krabí mlhoviny nad 100 GeV. Krabí mlhovina se v gama astronomii používá jako standardní referenční zdroj pro porovnávání intenzity záření. 3

Jak teleskopy záření zachytily

LST-1 začal OP 313 sledovat po upozornění družice Fermi-LAT, která zaznamenala zvýšenou aktivitu objektu. Díky velké sběrné ploše a nízkému energetickému prahu dokázal zachytit i slabé, silně zeslabené záření z tak vzdáleného zdroje. Následná měření teleskopy MAGIC signál nezávisle potvrdila a rozšířila. 73

LST-1 ani MAGIC gama fotony přímo „nefotografují“. Jde o pozemní Čerenkovovy teleskopy: když gama záření vstoupí do zemské atmosféry, vyvolá krátkou spršku částic a slabý záblesk Čerenkovova záření. Z jeho vlastností vědci rekonstruují energii a směr původního fotonu.

Fotony staré přibližně 8 miliard let

OP 313 leží asi 8 miliard světelných let od Země. Zachycené gama fotony proto vyrazily na cestu v době, kdy byl vesmír výrazně mladší, po období označovaném jako „kosmické poledne“ — vrcholu tvorby hvězd. 31

Rekord se týká konkrétně blazaru, respektive aktivního galaktického jádra pozorovaného ve velmi energetickém gama záření. Neznamená automaticky, že OP 313 je nejvzdálenějším objektem pozorovaným ve všech kategoriích VHE přechodných jevů. 31

Vesmírné světlo jako překážka i měřicí nástroj

Na své cestě gama fotony procházejí takzvaným extragalaktickým pozadím světla (EBL) — slabým souhrnným zářením všech hvězd a galaxií, které se v průběhu kosmické historie nahromadilo především v optické a infračervené oblasti.

Při srážce velmi energetického gama fotonu s fotonem EBL může vzniknout pár částice–antičástice: elektron a pozitron. Část gama záření se tím z původního svazku ztratí a jeho spektrum se zeslabí způsobem závislým na energii. Právě toto zeslabení obsahuje informaci o množství světla, které se mezi zdrojem a Zemí nachází.

Společné modelování dat z družice Fermi, LST-1 a MAGIC proto umožnilo stanovit horní meze hustoty EBL. Analýza LST-1 například určila při vlnové délce 0,6 μm limit λIλ < 8,74 nW m⁻² sr⁻¹. 3

Co pohání výbuch OP 313

Širokopásmová data odpovídají scénáři, v němž elektrony pohybující se téměř rychlostí světla v plazmovém výtrysku blazaru rozptylují fotony s nižší energií. Tento proces, známý jako inverzní Comptonův rozptyl, zvýší energii fotonů až do gama oblasti. 3

Výtrysk míří téměř přímo k Zemi. Relativistické „zaostření“ proto způsobuje, že záření pozorujeme jako mimořádně jasné, i když jeho zdroj leží na kosmologickou vzdálenost.

První objev teleskopu LST-1 během uvádění do provozu

Pozorování OP 313 představuje první vědecký objev teleskopu LST-1 ještě v průběhu jeho uvádění do provozu. Výsledek ukázal, že prototyp dokáže pracovat v nízkoenergetické části VHE oboru, která je klíčová právě pro vzdálené zdroje. Jejich záření totiž extragalaktické pozadí světla pohlcuje výrazněji než u bližších objektů.

Na observatoři Roque de los Muchachos na La Palmě se připravuje severní část observatoře CTAO se čtyřmi velkými teleskopy LST. Její slavnostní inaugurace je plánována na 15. října 2026. Pole má dosahovat energií přibližně od 20 GeV, a tím zvýšit šanci na zachycení ještě vzdálenějších gama zdrojů. 1245