Energetický šok světovou ekonomiku zatím nezlomil. Podle MMF však nejhorší rizika trvají

Hodnocení šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristaliny Georgievové je opatrně odolné, nikoli uklidňující. Světová ekonomika zatím zvládla energetický šok způsobený válkou s Íránem a narušením provozu v Hormuzském průlivu lépe, než se MMF obával. Vyšší ceny ropy, přetrvávající inflace, dražší úvěry a zhoršující se stav veřejných financí však mohou růst dál brzdit. 17

Fond nyní ve svém základním scénáři očekává růst světové ekonomiky o 3,0 % v roce 2026. Ekonomika tedy podle této prognózy dál poroste, rizika kolem výhledu jsou ale vychýlena směrem dolů. 47

Proč byl energetický šok zatím mírnější, než se čekalo

Výpadek dodávek pomohlo absorbovat několik faktorů:

• státy čerpaly ze zásob ropy a plynu,
• producenti mimo oblast Perského zálivu zvýšili dodávky,
• rozšířily se kapacity obnovitelných zdrojů,
• poptávka po energiích klesla více, než se předpokládalo,
• některé ekonomiky částečně přešly zpět k uhlí. 4

Georgievová situaci popsala jako „přetahovanou“: negativní šok v dodávkách energií z oblasti Perského zálivu působí proti růstovému impulzu, který vytvářejí investice spojené s umělou inteligencí. Dopad přitom není všude stejný. Záleží na tom, jak jsou jednotlivé země závislé na energiích z Perského zálivu, jak stabilní mají ekonomiku a jaké místo zaujímají v dodavatelských řetězcích spojených s AI. 17

Odolnost má své limity

Opora energetických trhů není neomezená. Jak budou zásoby ropy a plynu klesat, může další narušení dodávek vyvolat prudší reakci cen. Riziko by bylo zvlášť výrazné v zimě, kdy obvykle roste poptávka po energiích. Nový růst cen ropy by znovu posílil inflační tlaky a mohl odsunout očekávané uvolňování přísné měnové politiky. 56

Vyšší úrokové sazby by zároveň zdražily obsluhu dluhu vládám, firmám i domácnostem. Ty by pak mohly méně utrácet a investovat, což by dále oslabovalo hospodářskou aktivitu. 6

Problém se netýká jen energetiky. Georgievová poukázala také na růst výnosů státních dluhopisů a zpomalování procesu dezinflace, tedy poklesu inflace. Podle ní jde o známky zhoršujících se fiskálních podmínek a větší zranitelnosti některých zemí. Vyšší výnosy prodražují refinancování dluhu a vládám zmenšují prostor pro případnou budoucí pomoc. 17

Co znamená růst o 3 %

Prognóza MMF na úrovni 3,0 % představuje relativně odolný základní scénář, nikoli jistotu, že energetický šok pominul. Výhled mohou zhoršit další výpadky dodávek, obtížně zvládnutelná inflace, vysoké zadlužení i obchodní napětí. 47

Georgievová už dříve uvedla, že zatím není patrný jasný signál globálního zpomalení v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Současně ale varovala, že rizika zůstávají vysoká. To je důležité rozlišení: aktuální ekonomická aktivita může být stabilní, i když se podmínky, o které se prognóza opírá, zhoršují. 16

AI ekonomiku podpírá, ale nerovnoměrně

Dalším důvodem lepšího vývoje, než se očekávalo, jsou investice do umělé inteligence. Boom, který se nejprve soustředil hlavně ve Spojených státech, se postupně šíří i do dalších zemí. Může podpořit zisky firem a spotřebu domácností a zároveň přinést investice do výstavby datových center a výroby hardwaru pro AI. 313

Georgievová však upozorňuje, že dlouhodobé hospodářské dopady umělé inteligence provázejí „významné neznámé“, včetně možných rizik pro finanční stabilitu. Přínosy se navíc nemusí rozdělit rovnoměrně. Rozvojové země čelí největšímu nebezpečí, že zaostanou kvůli omezenému přístupu k infrastruktuře, kapitálu, dovednostem a dodavatelským řetězcům souvisejícím s AI.

Umělá inteligence tak představuje krátkodobou podporu poptávky i dlouhodobou politickou výzvu. Investice mohou nyní zvyšovat růst, samy o sobě ale neodstraňují energetický šok ani nezaručují, že vyšší produktivita bude široce sdílena.

Co by měly dělat vlády a centrální banky

Fiskální politika

Vlády by měly obnovit důvěryhodnost veřejných financí a vytvořit si prostor pro reakci na další šoky. To znamená nastavit veřejný dluh na udržitelnou trajektorii, vyhnout se plošným a necíleným dotacím a pomoc zaměřit na domácnosti nejvíce zasažené vyššími cenami energií. Pokud možno je třeba chránit produktivní investice, protože rostoucí výnosy dluhopisů zároveň zvyšují cenu odkládání fiskálních reforem. 17

Centrální banky

Centrální banky stojí před obtížným rozhodováním. Neměly by automaticky předpokládat, že růst cen energií zůstane pouze dočasným jednorázovým šokem, pokud začne ovlivňovat inflační očekávání, mzdy nebo ceny v širší ekonomice. Georgievová vyzvala měnové autority, aby byly připraveny sazby znovu zvýšit, pokud hrozí zakořenění druhotných inflačních dopadů. Zároveň by se měly vyhnout zbytečnému zpřísňování, pokud by poptávka výrazně oslabila.

Energetika a umělá inteligence

Reakce by neměla být pouze měnová a rozpočtová, ale také strukturální. Vlády mohou snížit zranitelnost posílením energetické odolnosti a diverzifikací dodavatelských tras. Současně by měly rozšířit přístup k infrastruktuře, vzdělávání a financování, které umožní většímu počtu ekonomik zapojit se do růstu založeného na AI.

Hlavní poselství MMF

Světová ekonomika zatím prošla důležitou zkouškou, to ale neznamená, že zmizela hlavní rizika. Uvolnění zásob, alternativní dodávky, nižší poptávka po energiích a investice do AI zmírnily první dopad narušení provozu v Hormuzském průlivu. Tyto podpůrné faktory však mohou slábnout, zatímco ceny ropy, inflace, náklady na obsluhu dluhu a výnosy státních dluhopisů porostou.

MMF proto zatím vidí odolnost, jeho větší obava se ale týká její trvanlivosti. Otázkou je, zda světová ekonomika zvládne další energetický šok a zda se přínosy dalšího růstového motoru — umělé inteligence — dostanou i k ekonomikám, které mají na udržení kroku nejméně prostředků.