Rusko tvrdí, že zasáhlo pět ukrajinských plavidel. Rizika pro černomořskou dopravu rostou

Ruské ministerstvo obrany 25. srpna oznámilo, že ruské síly zasáhly v černomořském přístavu Pivdennyj tři nákladní lodě převážející zásoby pro ukrajinskou armádu a také tanker. Podle Moskvy byl zasažen i další nákladní vessel v nedalekém přístavu Oděsa, přístavní infrastruktura v Pivdenném a Oděse a sklady paliva v Čornomorsku. Agentura Reuters tvrzení nedokázala nezávisle ověřit.

Oznámení zapadá do širší ruské kampaně, v níž Moskva popisuje útoky na ukrajinské přístavy a obchodní lodě jako zásahy proti vojenské logistice. Podobná ruská tvrzení z předchozích týdnů hovořila o lodích s vojenským vybavením nebo o terminálech využívaných k vykládce vojenského nákladu. Nezávislé potvrzení těchto tvrzení však zůstává omezené. 46

Co Rusko uvedlo o pěti plavidlech

Podle ruského ministerstva obrany se čtyři z plavidel nacházela v Pivdenném – šlo o tři nákladní lodě a tanker. Pátá nákladní loď měla být zasažena v Oděse. Moskva tvrdí, že plavidla sloužila potřebám ukrajinské armády a že útoky souvisely s vojenským nákladem a skladovací infrastrukturou.

Ruská média napojená na státní struktury útoky v oblasti připisovala dronům Geran-4 „Seeker“. Jedna zpráva uvedla, že tyto drony zasáhly tanker v Pivdenném a loď pro přepravu kusového nákladu v Oděse, kde měly následně vypuknout požáry. Jde však o ruské tvrzení, nikoli o nezávisle ověřený důkaz. Jiná ruská zpráva hovořila o zásahu pěti nákladních lodí, které měly přepravovat vojenské zásoby. 17

Důležité je rozlišovat mezi tím, co ruské úřady oznámily, a tím, co je doloženo. Dostupné zprávy potvrzují existenci ruských tvrzení, nikoli samotný charakter nákladu, údajné vojenské využití lodí ani přesné okolnosti jednotlivých požárů.

Proč útoky ohrožují vývoz obilí

Útoky přišly v době, kdy začíná klíčové období pro přepravu letní sklizně. Po ruských úderech v okolí přístavů Oděské oblasti majitelé lodí dočasně pozastavili jejich návštěvy. Ukrajinský ministr zemědělství uvedl, že náhradní trasy přes Dunaj, železnici a silnici by pokryly pouze přibližně polovinu objemů, které běžně odbavují černomořské přístavy. Potřebné kapacity podle něj neměly být k dispozici nejdříve do konce srpna.

Ukrajinský námořní obchod už předtím fungoval mimo původní Iniciativu pro přepravu obilí v Černém moři, kterou zprostředkovaly OSN a Turecko. Rusko od dohody v roce 2023 ustoupilo. Kyjev poté provozoval vlastní koridor podél západního pobřeží Černého moře, poblíž Rumunska a Bulharska. V červenci a na začátku srpna se přeprava znovu výrazně zpomalila, když zesílily útoky.

Dopady se netýkají pouze ukrajinského vývozu. Rusko je také významným vývozcem zemědělských komodit a útoky na přístavy, terminály a obchodní lodě zvyšují tlak na globální toky obilí a ropy. Nejistota ovlivňuje rozhodování rejdařů, ceny pojištění i přístup k oblasti, která hraje důležitou roli v zásobování světových trhů potravinami.

V ohrožení jsou i mezinárodní posádky

Do eskalace se přímo zapojily také posádky obchodních lodí. Ukrajinská správa přístavů uvedla, že v červenci došlo k desítkám útoků na civilní plavidla a přístavní infrastrukturu. Podle BBC zasáhly 19. července tři ruské střely tureckou nákladní loď Golden Leo, která převážela ukrajinskou kukuřici. Zemřelo devět indických a syrských členů posádky a ukrajinský lodivod. Loď se o týden později potopila u Oděsy. 5

Turečtí představitelé následně vyzvali Rusko a Ukrajinu, aby přijaly opatření na ochranu plavby. Reagovali na útok dronu poblíž ruského Novorossijska, při němž byla zasažena loď v tureckém vlastnictví a tři členové posádky utrpěli vážná zranění. Ankara uvedla, že stav svých občanů pečlivě sleduje.

Incidenty proměnily vojenský střet kolem přístavů a námořních cílů v širší riziko pro běžnou obchodní dopravu. Turecký ministr zahraničí později vyzval k moratoriu na útoky v Černém moři a varoval, že obchodní lodě jsou zasaženy bez rozlišení.

Jak dnes funguje námořní koridor

V dostupných zprávách není důkaz, že by byla obnovena původní obilná iniciativa podporovaná OSN. Současné uspořádání tvoří ukrajinský koridor podél západního pobřeží, jehož provoz závisí na tom, zda jsou majitelé lodí ochotni podstoupit značné vojenské i obchodní riziko.

Kyjev prostřednictvím třetí strany předal Moskvě návrh na zastavení útoků proti civilním cílům v Černém moři. Cílem bylo ochránit lodě a obnovit tok obilí. V době zveřejnění zprávy Rusko na návrh formálně neodpovědělo.

Turecko zároveň tlačí na obě strany, aby zachovaly svobodu plavby. Turečtí představitelé uvedli, že lodě navzdory zvýšeným bezpečnostním obavám stále proplouvají tureckými úžinami do Černého moře. Ankara současně Moskvu i Kyjev varovala po útocích na plavidla spojená s Tureckem.

Zprávy o možném tureckém plánu na dva oddělené bezpečnostní koridory – jeden pro lodě směřující do Ruska a druhý pro lodě mířící na Ukrajinu – je třeba brát s rezervou. Návrh zveřejnil publicista v tureckých médiích; nešlo o oficiálně oznámené opatření turecké vlády.

Praktická překážka: ochrana na moři i v přístavech

Funkční koridor neznamená pouze zakreslit trasu do mapy. Lodě, posádky, terminály i sklady by potřebovaly důvěryhodnou ochranu před drony a raketami. Zároveň by se Rusko i Ukrajina musely zavázat, že určenou civilní dopravu nebudou napadat.

Rusko uvedlo, že posiluje ochranu nákladních lodí v Azovsko-černomořské oblasti a připravuje alternativní přepravní trasy po útocích na plavidla. Ukrajina naopak tvrdí, že pro udržení vývozu je nezbytná ochrana civilní plavby a přístavní infrastruktury, včetně silnější protivzdušné obrany proti pokračující hrozbě dronů a raket. Zprávy o škodách a požárech částečně podporují ukrajinské úřady a další média, konkrétní ruská tvrzení o pěti plavidlech však zůstávají neověřená. 23

Bezprostřední závěr je proto omezený, ale zřejmý: vzájemné útoky učinily plavbu v Černém moři méně předvídatelnou, omezily ukrajinský vývoz obilí v době sklizně a vystavily mezinárodní námořníky většímu nebezpečí. Trvalé obnovení dopravy by vyžadovalo ověřitelné bezpečnostní závazky, nikoli jen soupeřící tvrzení o tom, které lodě nebo přístavní objekty představovaly legitimní vojenské cíle.