Dolar slábne jako rezervní měna. Největším rizikem může být náhlý šok důvěry

Americký dolar čelí nejvytrvalejší výzvě své pozici rezervní měny za několik desetiletí. Dostupná data ale neukazují na bezprostřední kolaps. Větší problém může spočívat v nesouladu mezi rychlostí případného odklonu a připraveností alternativ: centrální banky mohou rozkládat expozici mezi několik měn a aktiv, aniž by vznikla jediná náhrada s podobnou likviditou, otevřeností a nabídkou bezpečných aktiv jako dolar.

Právě tohoto scénáře se obává Barry Eichengreen, profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley a historik měnových systémů. Říká, že dnes má větší strach z náhlé ztráty důvěry v dolar v době, kdy alternativy ještě nebudou schopné převzít jeho úlohu.

Podíl dolaru v rezervách dlouhodobě klesá

Nejzřetelnější důkaz představuje vývoj podílu dolaru v oficiálních devizových rezervách. Federální rezervní systém uvedl, že dolar v roce 2024 tvořil přibližně 58 % zveřejněných světových rezerv. Na přelomu tisíciletí to bylo více než 70 %.

Nejnovější data Mezinárodního měnového fondu z databáze COFER ale ukazují, že tento trend není přímka. Podíl dolaru vzrostl z 56,42 % ve 4. čtvrtletí 2025 na 57,13 % v 1. čtvrtletí 2026. Podíl eura naopak klesl z 20,38 % na 20,03 %, zatímco podíl čínského jüanu, přesněji renminbi, mírně vzrostl z 1,95 % na 1,99 %. 2

Dlouhodobě tedy pokračuje diverzifikace, mezi jednotlivými čtvrtletími však může podíl kolísat oběma směry. Výsledek navíc ovlivňují směnné kurzy: hodnota rezerv vyjádřená v dolarech se může změnit, i když centrální banky své portfolio výrazně nepřeskupí. MMF upozorňuje, že takzvané kurzové a oceňovací vlivy mohou tato srovnání citelně zkreslit. 812

Euro ani jüan zatím nepřebírají dolarovou korunu

Pokles podílu dolaru automaticky neznamená, že jeho roli převzala jiná měna. Euro zůstává druhou nejvýznamnější rezervní měnou, ale s velkým odstupem. Podíl renminbi je stále pod 2 %. 2

Databáze COFER sleduje dolar, euro, renminbi, japonský jen, britskou libru, australský a kanadský dolar, švýcarský frank a kategorii ostatních měn. 9 Takové rozložení spíše odpovídá roztříštěnějšímu systému, v němž správci rezerv rozdělují riziko mezi více menších alternativ, než vzniku jednoho jasného nástupce.

Rezervní měna přitom musí nabídnout více než možnost vystavovat faktury v určitém platidle. Potřebuje hluboké a likvidní finanční trhy, důvěryhodné instituce, širokou směnitelnost a dostatek aktiv, která mohou zahraniční investoři držet ve velkém objemu. Dostupné údaje zatím ukazují diverzifikaci, nikoli měnu s dosahem srovnatelným s dolarem.

Eichengreen varuje před rychlostí změny, ne jen před jejím směrem

Eichengreenova teze je konkrétnější než obvyklé tvrzení, že dolar jednou ztratí své dominantní postavení. Jeho obavou je diskontinuita: důvěra v dolar může oslabit náhle, zatímco alternativní měny nebudou připravené plynule převzít jeho funkce.

V rozhovoru shrnutém serverem Kitco uvedl, že se stal „mnohem znepokojenějším“ kvůli možnosti, že důvěra v dolar zmizí dříve, než alternativy dostanou čas posílit. Za okamžik, kdy se jeho obavy změnily, označil 2. duben 2025, kdy administrativa Donalda Trumpa oznámila svůj celní program.

Jde o odborný výklad, nikoli o důkaz, že toto oznámení samo o sobě vyvolalo odliv rezerv z dolaru. Ukazuje však na mechanismus, o který jde: postavení rezervní měny závisí také na předvídatelnosti hospodářské politiky, právním státu, nezávislosti centrální banky a fungování trhu s americkými státními dluhopisy. Politická rozhodnutí, která tyto základy zpochybní, mohou mít význam, i když síťové výhody dolaru zůstanou zachovány.

Regionální odklon od dolaru je skutečný, jeho globální význam má ale limity

Země Společenství nezávislých států (SNS) stále více podporují vypořádání obchodu ve vlastních měnách. Ruský prezident Vladimir Putin v říjnu 2025 uvedl, že vzájemné platby mezi zeměmi SNS probíhají „téměř úplně“ v národních měnách. 18 Pozdější sdělení výkonné rady SNS uvádělo pro roky 2024–2025 podíl 96 %.

Tato čísla jsou důležitým dokladem regionální snahy omezit závislost na západních měnách. Nelze je však automaticky považovat za nezávisle auditovaný důkaz globálního posunu v rezervních měnách. Vypořádání obchodu v národních měnách uvnitř regionálního bloku samo o sobě nevytváří univerzálně použitelná rezervní aktiva ani nekopíruje finanční infrastrukturu, která celosvětově stojí za dolarem.

Co by změnilo postupnou diverzifikaci v šok důvěry?

Varovným signálem by nebyl jediný pokles podílu dolaru v mezikvartálních datech. Mnohem závažnější by byla kombinace slábnoucí důvěry v instituce a omezeného výběru náhrad.

Náhlý otřes by mohl být silnější, pokud by správci rezerv dospěli k závěru, že:

• hospodářská politika USA je méně předvídatelná;
• nezávislost Federálního rezervního systému je ohrožena;
• trh s americkými státními dluhopisy je méně spolehlivý nebo likvidní;
• držba dolarových aktiv s sebou nese výrazně vyšší politické či sankční riziko.

Ani v takovém případě by diverzifikace nutně neznamenala hromadný přesun do eura, renminbi nebo zlata. Pravděpodobnějším krátkodobým výsledkem by byl širší koš měn a aktiv. Závislost na dolaru by se tak mohla snižovat postupně, zatímco globální finanční systém by byl roztříštěnější.

Proč bude důležité srpnové setkání v Jackson Hole

První hlavní projev předsedy Federálního rezervního systému Kevina Warshe v Jackson Hole je naplánován na 28. srpna v rámci sympozia, které se koná od 27. do 29. srpna 2026. Oficiální téma zní „Finanční inovace: dopady na platby a politiku“.

Setkání může být významné kvůli tomu, jak se platební technologie, stablecoiny, tokenizace, přeshraniční vypořádání a rozhodování o digitálních měnách centrálních bank promítnou do budoucí role dolaru jako hlavní zúčtovací a platební měny. Samotný projev však status rezervní měny neurčí. Zásadnější zůstávají důvěryhodná měnová politika, otevřené kapitálové trhy, likvidní bezpečná aktiva a důvěra v instituce.

Závěr

Dostupné důkazy ukazují na postupné oslabování pozice dolaru v rezervách, nikoli na bezprostřední zhroucení. Jeho podíl klesl z více než 70 % kolem roku 2000 na 57,13 % v 1. čtvrtletí 2026, přesto zůstává výrazně před eurem i renminbi. 2

Nejsilnější část Eichengreenova varování proto představuje argument o riziku s nízkou pravděpodobností, ale vysokým dopadem: dolar by mohl utrpět náhlý šok důvěry dříve, než by jakákoli alternativa dokázala převzít jeho úlohu. Svět možná směřuje k rozmanitějšímu měnovému systému. Diverzifikace ale není totéž co připravený nástupce.