Tiangong Ultra zaběhl 100 metrů za 9,39 sekundy. Co ukázal závod humanoidních robotů v Pekingu?

Co se v Pekingu stalo

Na druhých World Humanoid Robot Games v Pekingu vyhrál čínský humanoidní robot Tiangong Ultra rozběh na 100 metrů v čase 9,39 sekundy. Za sebou nechal robot Lightning, vyvinutý týmem výrobce smartphonů Honor, který doběhl za 9,47 sekundy. Oba výsledky jsou rychlejší než mužský světový rekord Usaina Bolta 9,58 sekundy, který jamajský sprinter zaběhl v roce 2009.

Důležitá je ale jedna zásadní výhrada: nejde o oficiální překonání Boltova světového rekordu v atletice. Rekordy vedené organizací World Athletics platí pro lidské závodníky soutěžící podle atletických pravidel. Pekingské časy proto představují především pozoruhodný výkonnostní benchmark robotiky. 2

Lightning vedl, Tiangong Ultra rozhodl až v závěru

Závod měl překvapivý průběh. Lightning se po startu dostal do vedení, Tiangong Ultra zaostával, ale v poslední části trati soupeře dostihl a před cílem ho předstihl. V oficiálním rozběhu tak zvítězil právě Tiangong Ultra časem 9,39 sekundy, zatímco Lightning skončil druhý s 9,47 sekundy. 2

Po doběhu však stroje nepředvedly klidné zabrzdění známé z vrcholového sprintu. Podle zpráv oba roboti ztratili kontrolu, narazili do ochranných prvků nebo se po cílové čáře potáceli. Právě tento chaotický konec připomněl, že vysoká maximální rychlost ještě neznamená stejně dobře zvládnutou stabilizaci, brzdění a bezpečný pohyb.

Tiangong Ultra za rok zrychlil o více než polovinu

Tiangong Ultra vyvinulo Beijing Humanoid Robot Innovation Center. Na prvním ročníku her vyhrálo stejnou disciplínu za 21,50 sekundy. Letošní čas 9,39 sekundy proto znamená mimořádný meziroční skok — zhruba o 12 sekund, tedy o více než polovinu původního času. 8

Tak dramatické zlepšení je třeba číst opatrně. Robotické soutěže často slouží jako testovací prostředí, v němž lze konstrukci, software i podmínky přizpůsobit jediné disciplíně. Sprintovní prototyp není totéž co univerzální humanoidní robot určený pro práci ve skladu, továrně nebo domácnosti.

Lightning: rychlejší v testu, druhý v ostrém rozběhu

Honorův Lightning měl před zahájením her vlastní působivý výsledek. V přípravném testu údajně zvládl 100 metrů za 9,32 sekundy a dosáhl maximální rychlosti 14,5 m/s, tedy přibližně 52 km/h. Tento čas ale pocházel z testovacího běhu, nikoli z oficiálního rozběhu her. 13

V samotném závodě byl Lightning pomalejší — 9,47 sekundy — přestože dlouho vedl. Rozdíl mezi testem a soutěžním výsledkem ukazuje, jak citlivý je robotický sprint na start, povrch, řízení pohybu, rovnováhu i schopnost bezpečně dokončit běh.

Lightning má za sebou také neobvyklý vytrvalostní výkon. V dubnu 2026 vyhrál pekingský půlmaraton humanoidních robotů v čase 50 minut a 26 sekund. 4 Pro robotiku je to výrazná demonstrace rychlosti a autonomie, ale ani zde nelze výsledek bez dalšího srovnávat s lidskou atletikou: stroje používají jinou konstrukci, energetický systém i závodní omezení.

Proč se mluví o prodloužených nohách

Veřejné zprávy připisují část sprintovní výhody Lightningu také upraveným a prodlouženým nohám. Taková konstrukce může zvětšit délku kroku a zvýšit rychlost, zároveň ale klade větší nároky na klouby, stabilitu a řízení celého těla.

Sprintovní stroje v Pekingu navíc nebyly běžnými humanoidy s proporcemi a funkcemi člověka. Šlo o účelové demonstrátory zaměřené na rychlost. Ve veřejně dostupných a nezávisle ověřených zdrojích však nejsou dostatečně doloženy přesné rozměry těchto úprav. Srovnání s Boltem je proto atraktivní titulek, nikoli přímé atletické srovnání stejných podmínek.

Hry už nejsou jen přehlídkou sprintu

Druhý ročník World Humanoid Robot Games probíhal v Pekingu od 22. do 26. srpna 2026. Počet disciplín vzrostl z 26 při premiéře na 51, z toho 30 soutěžních a 21 scénářových. Roboti soutěžili například ve sportovních disciplínách, ale také v úkolech napodobujících domácí a hotelové služby, průmyslovou práci, hašení požárů a záchranné operace.

Akce přilákala 2 056 robotů z 666 týmů, které zastupovaly účastníky ze 16 zemí a regionů na šesti kontinentech. 34 Tím se z ní stává nejen technologická atrakce, ale také rozsáhlá testovací a propagační platforma.

Co tím Čína sleduje

Pekingské hry zapadají do širší čínské snahy získat vedoucí postavení v oblasti ztělesněné umělé inteligence — tedy robotů, kteří dokážou vnímat okolí, rozhodovat se a fyzicky jednat. Závody umožňují veřejně ukázat pokrok v pohonech, bateriích, senzorech, řízení rovnováhy, výrobě komponent i škálování produkce.

Působivé sprinty, synchronizované choreografie nebo předem připravené scénáře však samy o sobě nedokazují, že humanoidní roboti už zvládnou levně a spolehlivě pracovat v nepředvídatelném prostředí. Největší obchodní zkouškou zůstává autonomie v běžných provozech a domácnostech, kde se podmínky neustále mění a chyba může být nákladná.

Proč je důležitý Unitree

Technologickou show doplnil finanční signál. Robotická společnost Unitree krátce před hrami vstoupila na šanghajskou burzu po nabídce akcií v hodnotě přibližně 905 milionů dolarů, o kterou byl mimořádný zájem. Její akcie při prvním obchodování vzrostly více než pětinásobně. 16

To ukazuje, že humanoidní robotika v Číně není vnímána pouze jako výzkumný projekt nebo efektní výstava. Stává se strategickým průmyslovým odvětvím, do něhož proudí soukromý kapitál a které souvisí s technologickou soutěží mezi Čínou a Spojenými státy.

Výsledek z Pekingu tedy neznamená, že roboti definitivně „porazili“ lidské sprintery. Znamená ale, že Čína dokáže v krátkém čase spojit výzkum, průmyslovou výrobu, marketing i kapitál kolem jedné z nejviditelnějších oblastí budoucích technologií.