Nancy Grace Romanová odstartuje 30. srpna. NASA chce zmapovat miliardy galaxií

Start a cesta do bodu L2

NASA plánuje vypustit vesmírný teleskop Nancy Grace Romanové v neděli 30. srpna 2026 v 7:26 východoamerického letního času (EDT), tedy ve 13:26 SELČ. Start má proběhnout z rampy Launch Complex 39A na Kennedyho vesmírném středisku na Floridě a teleskop vynese raketa SpaceX Falcon Heavy. 2914

Po startu Roman zamíří do oblasti druhého Lagrangeova bodu soustavy Slunce–Země, známého jako L2. Tento region leží přibližně 1,5 milionu kilometrů od Země a poskytuje výhodné podmínky pro dlouhodobá astronomická pozorování. Podobnou oblast využívají také Webbův vesmírný teleskop a evropská mise Euclid. 2810

Samotným startem ale práce neskončí. Po příletu k L2 bude tým zhruba tři měsíce kontrolovat a kalibrovat systémy teleskopu, než začne pořizovat vědecká data. 216

Hubbleovo zrcadlo, ale mnohem širší záběr

Romanovo primární zrcadlo má průměr 2,4 metru, tedy stejně jako zrcadlo Hubbleova vesmírného teleskopu. Nabídne proto podobnou citlivost a rozlišení. Jeho hlavní předností však nebude detailní sledování jednoho objektu, nýbrž rychlý průzkum rozsáhlých oblastí oblohy. 12

Přístroj Wide Field Instrument dokáže při jediném zaměření zachytit nejméně stokrát větší část oblohy než viditelné kamery Hubbleova teleskopu. Roman tak bude fungovat především jako rozsáhlý průzkumný nástroj: vyhledá velké množství zajímavých galaxií, hvězd, planet a dalších jevů, které pak mohou podrobněji zkoumat Webb, Hubble, observatoř Rubinové nebo pozemní teleskopy. 14

Během prvních pěti let by měl Roman zobrazit zhruba padesátkrát větší část oblohy, než jakou Hubble pokryl za více než tři desetiletí provozu. Jde o plánované parametry mise, nikoli o záruku výsledného rozsahu. 4

Temná energie, temná hmota i miliardy galaxií

Jedním z hlavních úkolů mise bude zmapovat rozložení a vývoj galaxií. Vědci chtějí pomocí dat z teleskopu lépe omezit vlastnosti temné energie, která souvisí se zrychlováním rozpínání vesmíru, i temné hmoty, kterou přímo nevidíme a usuzujeme na ni podle jejího gravitačního působení. 811

NASA očekává, že Roman během mise získá informace přibližně o miliardě galaxií. Široký průzkum temné energie má zahrnout stovky milionů galaxií a umožnit astronomům sledovat, jak se vesmír v čase měnil. 3811

Teleskop má pracovat v infračervené oblasti vlnových délek přibližně od 0,5 do 2,3 mikrometru. To mu pomůže pozorovat velmi vzdálené objekty i oblasti, které jsou ve viditelném světle částečně zakryté prachem. 12

Obrovský příval dat

Roman má podle současných projekcí generovat přibližně 1,4 terabajtu dat denně, respektive kolem čtyř petabajtů ročně. Data mají být veřejně dostupná, takže nepůjde jen o nástroj pro úzký okruh týmů NASA, ale o zdroj pro astronomy z celého světa. Uváděná čísla jsou odhady mise a jejich skutečná hodnota se může lišit. 516

O spojení s observatoří se postarají pozemní rádiové antény rozmístěné po světě. Mezi plánované komunikační prostředky patří také síť GREAT japonské agentury JAXA; NASA v technických materiálech uvádí příslušnou stanici v japonské prefektuře Nagano. 314

Koronograf jako zkouška technologií pro hledání planet

Součástí observatoře bude také Coronagraph Instrument. Ten je primárně technologickou demonstrací, nikoli hlavním průzkumným přístrojem mise. Jeho úkolem je ověřit, zda lze pomocí koronografu dostatečně potlačit oslnivé světlo mateřské hvězdy a přímo zachytit mnohem slabší planety v jejím okolí. 25

Technické materiály uvádějí cílový kontrast po zpracování dat v rozmezí přibližně 10⁻⁸ až 10⁻⁹. V ideálním případě by tak přístroj mohl odhalovat planety desítky milionů až zhruba stokrát milionkrát slabší než jejich hvězdy. 25

Kolik mise stojí?

Celkové náklady mise se často uvádějí přibližně na třech miliardách dolarů. Přesné číslo však závisí na tom, co se do něj započítá — například zda náklady na start a celý provoz po dobu mise. V posuzovaných oficiálních materiálech NASA není uvedena jediná aktuální částka zahrnující všechny tyto položky. 11

Největší přínos Romanova teleskopu se nakonec nemusí týkat jen předem stanovených cílů. Kombinace širokého záběru, vysokého rozlišení a infračerveného pozorování může odhalit vzácné objekty, krátkodobé kosmické události nebo dosud neznámé vzorce, kterých si cílená pozorování jednotlivých míst oblohy nemusí všimnout.