Proč Izrael nepustil do země švédské europoslance Sjöstedta a Gedinovou

Vstup jim byl odmítnut ještě před cestou

Izrael 23. srpna 2026 oznámil, že nepovolí vstup dvěma švédským poslancům Evropského parlamentu, Jonasi Sjöstedtovi a Hanně Gedinové. Oba jsou členy švédské Strany levice a měli přes Izrael cestovat na návštěvu Palestinské samosprávy. Ministr zahraničí Gideon Sa’ar požádal Úřad pro obyvatelstvo a migraci, aby jim vstup odepřel podle zákona o vstupu do Izraele. 12

Důležitá je přesná formulace: dostupné zprávy popisují předběžné rozhodnutí zabránit jejich vstupu, nikoli konkrétní incident na letišti nebo hraničním přechodu. Neuvádějí, že by byli po přistání zadrženi, vysazeni z letadla nebo otočeni na konkrétní hranici. 123

Jaký zákon Izrael použil

Izraelské úřady se odvolaly na zákon o vstupu do Izraele. Podle popisů tohoto zákona může být cizincům vstup odepřen například tehdy, pokud veřejně vyzývají k bojkotu Izraele, popírají holokaust nebo útoky ze 7. října 2023, případně veřejně podporují právní řízení proti izraelským občanům před zahraničními soudy. 15

Izraelské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Sjöstedt a Gedinová v posledních letech vůči Izraeli „důsledně vystupovali“. Konkrétně zmínilo jejich podporu mezinárodním právním řízením proti Izraelcům a výroky, které označilo za nepravdivá obvinění — včetně tvrzení, že se Izrael dopouští genocidy, úmyslně nechává civilisty hladovět a záměrně útočí na děti a zdravotnický personál. Jde o tvrzení izraelské vlády o jejich veřejných postojích, nikoli o soudní závěry. 23

Kritika izraelské vlády není totéž co odmítání Izraele

Sjöstedt podle dostupného popisu odmítl označení „protiizraelský“. Kritika podle něj míří na politiku izraelské vlády — zejména na postup v Gaze a na okupovaných palestinských územích — nikoli na existenci Izraele nebo na Izraelce jako takové. Úplné doslovné vyjádření Hanny Gedinové dostupné podklady neobsahují.

Toto rozlišení je v případu zásadní. Nesouhlas s kroky vlády, vojenskou strategií nebo okupací sám o sobě neznamená odmítnutí existence daného státu. Program Strany levice navíc výslovně podporuje dvoustátní řešení, v němž má Izrael existovat vedle palestinského státu.

Co švédští europoslanci a jejich strana prosazují

Sjöstedt a Gedinová v Evropském parlamentu společně kritizovali mimo jiné to, co označili za izraelskou dezinformační kampaň týkající se Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). 19

Publikovaná politika Strany levice požaduje:

• ukončení toho, co strana označuje za protiprávní izraelskou okupaci;
• okamžité a trvalé příměří v Gaze;
• přísnější sankce Evropské unie a větší ekonomický tlak na Izrael;
• zbrojní embargo a ukončení vojenské spolupráce; a
• vyšetřování a vyvození odpovědnosti za údajné válečné zločiny.

Strana zároveň podporuje dvoustátní řešení založené na stažení Izraele z území okupovaných od roku 1967, včetně východního Jeruzaléma. Palestinský stát by podle této představy měl existovat v míru vedle Izraele.

Její reakce na útoky ze 7. října odsoudila útoky Hamásu na civilisty jako brutální a bezprecedentní. Z dostupných podkladů tedy vyplývá, že oba europoslanci a jejich strana zaujímají vůči izraelské vládě a její vojenské i územní politice velmi kritický postoj. Samotné podklady však nepotvrzují, že by odmítali právo Izraele na existenci.

Souvislost s výzvou k umožnění vstupu novinářů do Gazy

Sjöstedt a Gedinová patřili mezi europoslance spojované s dopisem z 7. května 2026, který byl adresován předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a šéfce unijní zahraniční politiky Kadji Kallasové. Dopis žádal větší politický tlak na Izrael, aby umožnil nezávislým zahraničním novinářům vstup do Gazy.

Tato iniciativa pomáhá vysvětlit politickou citlivost plánované cesty: zapadala do širší snahy evropských zákonodárců kontrolovat podmínky v Gaze a na okupovaném Západním břehu Jordánu a zlepšit přístup k nezávislému zpravodajství. Z dostupných zdrojů ale nelze vyvodit, že rozhodnutí o zákazu vstupu bylo přijato právě kvůli tomuto dopisu.

Co případ ukazuje

Případ staví izraelské pravomoci v oblasti vstupu do země na průsečík imigrační politiky, zahraniční kritiky a přístupu k palestinským územím. Izrael zákaz prezentuje jako zákonnou reakci na jednání, které považuje za nepřátelské — včetně podpory bojkotu a právních kroků proti Izraelcům. 12

Kritici mohou rozhodnutí vnímat jinak, protože cestujícími nebyli soukromí aktivisté, ale zvolení představitelé Evropského parlamentu, kteří chtěli jednat s palestinskými institucemi. Případ přichází také v době zpráv o odmítání či rušení vstupních povolení pro zahraniční novináře a aktivisty působící v souvislosti se Západním břehem a Gazou. 7913

Opatrný závěr proto zní: Izrael využívá omezení vstupu také vůči některým zahraničním kritikům a pozorovatelům, zatímco vláda tato opatření zdůvodňuje bezpečností nebo bojem proti bojkotu. Z jediného případu nelze prokázat širší systémový trend. Praktickým důsledkem však může být menší nezávislý přístup k dění na palestinských územích a méně možností ověřovat informace přímo na místě.