Ebola v Kongu láme rekordy: co víme o nejhorší epidemii v historii země

Jak vážná je současná epidemie?

K 20. srpnu Demokratická republika Kongo oznámila 5 290 potvrzených případů eboly typu Bundibugyo a 2 516 úmrtí. To představuje potvrzenou smrtnost přibližně 48 procent. Údaje vycházejí z hlášení do 19. srpna. 1

Počet obětí už překonal předchozí nejhorší epidemii v zemi z let 2018 až 2020, při níž zemřelo 2 299 lidí. Současná nákaza je podle dostupných údajů také rychlejší než všechny předchozí epidemie eboly v Kongu. 11116

Proč se nákazu nedaří brzdit?

Tentokrát se šíří virus Bundibugyo. Jde o jiný druh než Zaire ebolavirus, proti němuž je určena nejčastěji používaná vakcína Ervebo. Pro Bundibugyo zatím není schválená vakcína ani specifická léčba. 15

Rychlost šíření ale nelze vysvětlit pouze vlastnostmi viru. WHO popisuje mimořádně obtížné podmínky: humanitární krizi, odlehlé a hustě osídlené oblasti, bezpečnostní problémy i intenzivní pohyb lidí a obchodních cest. To komplikuje vyhledávání případů, izolaci pacientů, trasování kontaktů, bezpečné pohřby, nábor personálu i dopravu zdravotnického materiálu. 15

Izolace a trasování kontaktů proto zůstávají zásadní, samy o sobě však při současném tempu nákazy nestačí. WHO situaci označuje za období „intenzivního přenosu“. 15

Do Konga míří 70 000 dávek Erveba

Mezinárodní koordinační skupina pro dodávky vakcín proti ebole přidělila Kongu 70 000 dávek vakcíny Ervebo společnosti Merck. Prvních 16 250 dávek dorazilo 22. srpna na letiště v Kinshase. 310

Plán počítá s tím, že:

• 50 000 dávek bude použito k ochraně zdravotníků, pracovníků v první linii a komunit zasažených epidemií;
• 20 000 dávek bude vyčleněno pro klinickou studii fáze 3. 36

Ervebo je schválená pro ochranu proti Zaire ebolavirus, nikoli proti viru Bundibugyo. To znamená, že její účinnost proti současnému kmeni v Kongu nebyla u lidí prokázána. Studie má proto význam nejen jako součást mimořádné reakce na epidemii, ale také jako pokus zjistit, zda vakcína poskytuje alespoň částečnou ochranu proti příbuznému druhu viru. 615

Hlavní problém spočívá v načasování. Klinická studie může přinést důležité důkazy, výsledky však nebudou k dispozici okamžitě, zatímco virus se už šíří vysokou rychlostí.

Vývoj vakcín přímo proti Bundibugyo

Výzkumníci se snaží vyvinout vakcínu, která by odpovídala přímo současnému viru.

Oxfordská univerzita zahájila první klinickou studii vakcíny ChAdOx1 BDBV proti Bundibugyo. Studie fáze 1 u zdravých dospělých sleduje především bezpečnost a imunitní reakci; účastní se jí přibližně 50 dobrovolníků. 256

První dobrovolník už vakcínu obdržel. Pokud rané testy dopadnou dobře, mohou následovat rozsáhlejší studie, mimo jiné v Ugandě. 25

V srpnu zahájila svůj první test na lidech také Moderna. Její kandidát mRNA-1469 se zkouší v rané studii v Kanadě, do níž má být zařazeno přibližně 80 zdravých dospělých. 4

Oba projekty jsou důležité pro budoucí zvládání viru Bundibugyo. Studie fáze 1 ale slouží především k ověření bezpečnosti a imunitní odpovědi, nikoli k okamžitému dodávání ověřené vakcíny milionům lidí. V krátkodobém vývoji epidemie proto jejich výsledky pravděpodobně nebudou rozhodující.

Spor o kanadská omezení

Kanada zavedla pro část cestujících zasažených zemí povinnou 21denní karanténu. Kanadští občané, osoby s trvalým pobytem a lidé registrovaní podle zákona Indian Act, kteří byli v posledních 21 dnech v Kongu, nepodléhají zákazu vstupu, musí však po příjezdu karanténu absolvovat, pokud se na ně nevztahuje výjimka. Opatření se týkají také dalších cestujících, kteří pobývali v Kongu, Ugandě, Jižním Súdánu nebo jiné zemi vyhodnocené jako vysoce či velmi vysoce riziková. Platnost pravidel je naplánována do 23:59 východního času 29. srpna. 1421

Humanitární organizace tvrdí, že tato pravidla mohou odrazovat odborníky od práce přímo v ohnisku nákazy. Podle dostupných zpráv nejméně 11 pracovníků Lékařů bez hranic zrušilo své mise kvůli karanténním požadavkům. 8

Kritika se týká také rozsahu kanadské finanční pomoci. Ottawa podle humanitárních organizací na současnou reakci vyčlenila 8 milionů kanadských dolarů, zatímco během epidemie v západní Africe v roce 2014 přispěla více než 110 miliony dolarů. 9

Kanadská vláda uvádí, že před vypršením opatření vyhodnocuje nejnovější důkazy a konzultuje další postup s mezinárodními partnery. Kritici namítají, že plošná omezení mohou oslabit právě odborné týmy, které jsou pro zastavení epidemie u jejího zdroje nezbytné. WHO obecně upřednostňuje screening založený na důkazech, sledování cestujících a rychlou péči před nerozlišujícími zákazy cestování. 8

Co zůstává nejisté?

Nejdůležitější otázkou je, zda Ervebo poskytne proti viru Bundibugyo dostatečnou zkříženou ochranu, aby dokázala zpomalit přenos dříve, než specifické vakcíny postoupí za rané fáze testování.

Do té doby zůstávají klíčové tradiční nástroje: rychlé odhalování případů, izolace, trasování kontaktů, bezpečná péče o pacienty a pohřby, ochrana zdravotníků a logistická podpora v zasažených oblastech. Současná rychlost epidemie však ukazuje, že bez vakcíny nebo léčby účinné přímo proti Bundibugyo bude jejich nasazení mimořádně náročné.