Čína vede v humanoidních robotech. Spolehlivá robotická práce je ale stále v nedohlednu

Pekingská Světová robotická konference 2026 ukázala, že Čína má v humanoidní robotice mimořádnou výrobní kapacitu, rozsáhlou domácí poptávku a stále více komerčních testů. Zároveň ale neposkytla důkaz, že čínští roboti už dokážou spolehlivě nahradit lidi v práci, která je složitá, proměnlivá a nepředvídatelná.

Jinými slovy: Čína má zřejmě náskok ve výrobě a objemu dodávek. Vítězství v závodě o skutečně užitečnou robotickou pracovní sílu ale zatím vyhlášeno být nemůže.

Nejvýraznější signál z Pekingu: výrobní měřítko

Pětidenní akce se konala od 19. do 23. srpna a podle organizátorů na ni dorazilo více než 300 vystavovatelů s více než 2 000 exponáty a přes 150 novými produkty. 1 3 Výstava se nesoustředila jen na efektní salta, box nebo běh. Firmy ukazovaly humanoidní roboty při třídění zásilek, balení mobilních telefonů a pomoci v domácnosti – tedy při činnostech, které mají naznačit přesun od demonstrací k využití ve výrobě, logistice, maloobchodu a domácnostech. 3

Průmyslová zpráva zveřejněná během konference uvedla, že Čína v první polovině roku 2026 dodala více než 40 000 humanoidních robotů, což představovalo 97 % světových dodávek. 15 16 Toto číslo však nelze považovat za nesporný celkový údaj. Jiný odhad uvádí, že celosvětové dodávky za stejné období dosáhly 19 100 kusů, přičemž čínským výrobcům rovněž přisuzuje 97% podíl. 4 Rozdílné odhady nezpochybňují čínský náskok, zpochybňují ale přesný počet dodaných robotů.

Výhoda Číny navíc nespočívá jen v jednotlivých modelech. Z dostupných zpráv vyplývá, že zemi pomáhá široká domácí síť dodavatelů, levnější hardware a velký trh, který absorboval většinu poptávky po humanoidních robotech. 4 Čínští výrobci tak mají více příležitostí své stroje ve velkém testovat, prodávat a postupně vylepšovat než firmy působící na menších nebo dražších trzích.

Od virálních ukázek k užitečné práci

Ukázky v Pekingu naznačily pokrok ve vnímání okolí, uchopování předmětů, rovnováze, pohybu i řazení více kroků do jednoho úkolu. Třídění balíků a balení mobilních telefonů jsou důležité právě proto, že humanoidní konstrukci spojují s reálnými průmyslovými postupy, nikoli pouze s atraktivní podívanou. 3

Úspěšná demonstrace ale odpovídá jen na omezenou otázku: Dokáže robot tento konkrétní úkol splnit na tomto místě a za těchto podmínek? Robot použitelný na pracovišti musí také poznat neznámé předměty, vyrovnat se s odchylkami, napravit chyby a úkol opakovat bez neustálého zásahu člověka. Krátké a předem připravené vystoupení takovou univerzálnost neprokazuje. 1

Dodané zdroje samostatně neověřují podrobnosti o každé firemní prezentaci zmiňované v souvislosti s konferencí, včetně konkrétních ukázek připisovaných společnostem Zoomlion, Pudu Robotics nebo Galbot. U modelu Galbot ET1 se uvádělo, že jde o nový bipedální humanoidní robot trénovaný na tenis a plánovaný pro vystoupení na Světových hrách humanoidních robotů. Sportovní plán ale nelze zaměňovat za důkaz schopnosti vykonávat obecnou práci na pracovišti.

Proč lidé v mnoha úkolech stále vítězí

Nejdůležitější výhrady zazněly přímo od představitelů oboru. Wang Xingxing, zakladatel společnosti Unitree, uvedl, že humanoidní roboti jsou stále méně efektivní než lidé a potřebují značný čas k osvojení nových dovedností. 8 To je pro komerční automatizaci zásadní: firmy nezajímá jen to, zda robot úkol jednou zvládne, ale zda jej dokáže plnit rychleji, levněji a pravidelněji než zaměstnanec.

Podobnou hranici mezi působivou ukázkou a spolehlivým produktem popsal Wan Bin, provozní ředitel společnosti Keenon. Dokončit úkol v 50 nebo dokonce 80 % případů je podle něj poměrně dosažitelné, zatímco úspěšnost 99,9 % vyžaduje výrazně pokročilejší konstrukci a trénink. 8

Právě tato hranice mění ekonomiku nasazení. Robot, který selhává nepředvídatelně, může vyžadovat dohled, operátory na dálku, úpravu pracovního prostoru nebo častou údržbu. Tyto náklady mohou zcela vymazat přínos automatizace.

Hlavním komerčním problémem proto není jen naučit humanoidního robota chodit, běhat nebo manipulovat s předměty. Jde o to, aby bezpečně a opakovaně pracoval v prostředí, které jeho konstruktéři nedokážou předem dokonale popsat.

Pád při sprintu ukázal, co ještě chybí

Humanoidní robot trénující na běžeckou disciplínu ztratil kontrolu, narazil do polstrované bariéry a prudce se zlomil v oblasti pasu. Po nárazu byly podle zpráv vidět jiskry. Výrobce robota nebyl potvrzen.

Nešlo jen o kuriózní virální selhání. Incident názorně ukázal rozdíl mezi schopností vyvinout dynamický pohyb a schopností tento pohyb bezpečně řídit. V reálném světě je nutné umět zabrzdit, udržet směr, pracovat s vlastní setrvačností a zotavit se z chyby. Robot, který dokáže sprintovat, ale neumí spolehlivě zastavit, není připravený na nekontrolované pracovní prostředí.

Sportovní demonstrace přesto mohou mít technický význam. Odhalují slabiny v rovnováze, pohonech, řídicím softwaru a konstrukci při náročném zatížení. Měly by se však chápat jako důkaz pokroku na cestě k vyšší odolnosti, nikoli jako důkaz, že humanoidní robot zvládl běžnou lidskou práci.

Co mohou změnit americká omezení

Konference se konala také na pozadí rostoucího napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Americká Federální komise pro komunikace (FCC) v červenci zařadila pokročilá robotická zařízení zahraniční výroby, včetně humanoidních robotů, na seznam, který omezuje schvalování nového vybavení. Modely, jež už dříve získaly schválení FCC, lze podle citovaných zpráv dál dovážet a prodávat. 6

Bezprostřední dopad na rozšíření humanoidních robotů v USA může být omezený, protože jich je v zemi zatím nasazeno poměrně málo. Opatření by mohlo více zasáhnout autonomní mobilní roboty, které se už používají v továrnách a dalších komerčních provozech. 6

Dlouhodobě může být důležitější přístup k experimentování. Pokud bude dovoz levných čínských platforem obtížnější, mohou americké startupy, firmy a výzkumníci čelit vyšším nákladům na hardware nebo menšímu výběru strojů, na kterých lze testovat algoritmy. Jde o možný důsledek vyvozený z omezení a čínské dodavatelské převahy, nikoli o přímo změřený výsledek. 4 6

Verdikt z Pekingu

Světová robotická konference ukázala, že Čína podle dostupných údajů vede v objemu dodávek humanoidních robotů, šíři dodavatelské základny i rozsahu veřejných demonstrací. Zároveň ale připomněla, proč samotné počty kusů nestačí.

Rozhodující zkouškou bude, zda se tyto stroje dokážou rychle učit nové úkoly, bezpečně fungovat v blízkosti lidí, reagovat na překvapení a podávat téměř nepřetržitý výkon za cenu, kterou budou firmy ochotné zaplatit.

Čína tedy předvedla silné tempo a výrobní náskok, nikoli hotové vítězství. Rozdíl mezi robotem, který zvládne působivou rutinu, a robotem, jenž dokáže spolehlivě vykonávat užitečnou lidskou práci, zůstává hlavním problémem celého odvětví. 1 3