Sucho může do konce století ztrojnásobit cenu pšenice

Rozsáhlé sucho nemusí zůstat problémem jednotlivých zemědělců. Pokud zasáhne několik významných pěstitelských a vývozních oblastí současně, může se rychle promítnout do světových cen potravin. Mezinárodní studie zjistila, že silný nedostatek vody vysvětloval přibližně 74 % meziročních výkyvů globálních cen pšenice v letech 2000 až 2021. Na základě tohoto vztahu vědci odhadli průměrnou cenu kolem 273 dolarů za tunu při oteplení o 2 °C a přibližně 364 dolarů při oteplení o 3 °C. Druhá hodnota odpovídá zhruba trojnásobku globální ceny pšenice z roku 2010 po zohlednění inflace. 8

Neznamená to, že sucho automaticky určuje každou změnu ceny. Významnou roli mají také ceny energií a hnojiv, zásoby, obchodní politika, válečné konflikty nebo doprava. Studie ale ukazuje, proč se sucho stává globálním ekonomickým rizikem ve chvíli, kdy postihne více klíčových regionů naráz.

Co studie zjistila o suchu a cenách pšenice

Výzkum používá ukazatel silného nedostatku vody (SWS), který zohledňuje jak rozlohu zasaženého území, tak přetrvávání sucha v období, kdy plodiny potřebují vodu. Podíl plochy, na níž se pěstuje pšenice a která byla nedostatkem vody zasažena, podle studie velmi těsně sledoval vývoj světových cen v období 2000 až 2021. 38

V průměrném roce se historicky silný nedostatek vody týkal asi 5 % světové plochy pěstování pšenice. V mimořádně suchých letech, mezi něž patřily například roky 2000, 2010, 2012 a 2020, podíl vzrostl nad 15 %. 8

Rozdíl je zásadní. Lokální sucho může někdy vyvážit úroda z jiných oblastí. Pokud však sucho udeří současně v několika regionech, které běžně nahrazují výpadky produkce, dovozci i obchodníci jsou mnohem více vystaveni globálnímu šoku v nabídce.

Proč je pšenice zranitelnější než kukuřice a rýže

Pšenice se ve velkém obchoduje na mezinárodních trzích a značnou část světové nabídky zajišťuje poměrně omezený počet vývozních oblastí. Když nedostatek vody zasáhne několik z nich současně, ztráty v produkci se mohou rychle přenést do světových cen i do účtů zemí závislých na dovozu potravin.

Riziko dále zvyšují dopravní „úzká hrdla“. Rusko a Ukrajina zajišťují přibližně čtvrtinu světového obchodu s pšenicí a ječmenem. Přibližně 40 % obchodu s pšenicí a hrubozrnnými plodinami je navíc vystaveno riziku narušení v analyzovaných dopravních uzlech. 28

Vztah mezi rozsáhlým nedostatkem vody a cenami byl podle studie výrazně silnější u pšenice než u kukuřice. U rýže vědci srovnatelnou souvislost nenašli. Výsledek je třeba chápat jako silný statistický vztah, nikoli jako jediný definitivně prokázaný mechanismus. K vyšší citlivosti pšenice pravděpodobně přispívá její význam v mezinárodním obchodu a koncentrace nabídky u velkých vývozců. 3

Jaké ceny studie odhaduje při oteplení o 2 °C a 3 °C

Odhad průměrné globální ceny činí přibližně 273 dolarů za tunu při oteplení o 2 °C a 364 dolarů při oteplení o 3 °C. Odhad pro 3 °C je zhruba trojnásobný oproti inflačně přepočtené ceně z roku 2010. Jde o scénářový výpočet založený na vztahu mezi suchem a cenou, nikoli o přesnou předpověď ceny v konkrétním roce. Studie také netvrdí, že klimatická změna bude jedinou příčinou budoucího zdražování. 8

Další výzkum ukazuje podobný trend u cenových špiček pro spotřebitele. Ve scénáři oteplení o 2 °C by se růst cen, který by se v dnešním klimatu objevil přibližně jednou za 20 let, mohl opakovat zhruba jednou za 17 let. 7 Častější cenové šoky by nejvíce dopadly na domácnosti a státy, které za potraviny vydávají velkou část rozpočtu nebo devizových příjmů.

Až 60 % dnešní plochy pšenice může čelit současnému suchu

Starší klimatické projekce uvádějí, že bez omezování emisí v rámci scénáře s vysokými emisemi by do konce století mohlo současnému silnému nedostatku vody čelit až 60 % dnešní plochy pěstování pšenice. V současnosti jde přibližně o 15 %. Stabilizace klimatu v souladu s cíli Pařížské dohody by riziko výrazně snížila, nikoli však zcela odstranila. Dopady by podle projekcí zůstaly vyšší než dnes. 5

Tato čísla neznamenají automatickou ztrátu 60 % světové produkce pšenice. Popisují podíl zemědělské půdy vystavené současnému nedostatku vody. Skutečný výsledek by závisel také na odrůdách, zavlažování, způsobu hospodaření, schopnosti přizpůsobit se, obchodu a možnosti přesunout produkci do jiných oblastí.

Na trh tlačí i válka a doprava v Černém moři

Klimatické sucho je pouze jedním ze zdrojů napětí na trhu s pšenicí. Podobný tlak na nabídku mohou vytvořit konflikty a logistické problémy, i když samotná úroda není hlavní příčinou. Útoky na obilnou infrastrukturu v oblasti Černého moře narušily přepravu, zvýšily rizika pro potravinovou bezpečnost významných dovozců a podle citované zprávy posunuly referenční futures kontrakty na pšenici v Chicagu od začátku července o více než 17 % výše.

Kombinace klimatických šoků a problémů v dopravě je nebezpečnější než každý z těchto faktorů samostatně. Když sucho omezí nabídku a poškozené přístavy nebo lodní trasy zároveň brání přepravě, dovozci mají méně alternativ a ceny mohou reagovat prudčeji.

Sucho není jen lokální zemědělský problém

Hlavní poselství studie je širší: sucho na polích s pšenicí nelze vnímat jen jako soubor místních zemědělských krizí. Současné výpadky produkce se mohou šířit prostřednictvím mezinárodního obchodu, zásob, dopravních sítí a spotřebitelských cen.

Omezení tohoto rizika vyžaduje dva kroky současně. Zaprvé je nutné snižovat emise, aby se další růst nedostatku vody co nejvíce omezil. Zadruhé je třeba připravit se na výpadky, kterým už nebude možné zcela zabránit. Odolnější zemědělství, spolehlivé obchodní trasy, dostatečné zásoby a pomoc zemím závislým na dovozu mohou zmírnit dopady současného sucha. Dostupné důkazy proto podporují vnímání těchto opatření jako součásti mezinárodní tržní a potravinové politiky, nikoli pouze jako úkolu jednotlivých zemědělců. 35