Rezaei varoval sousední státy před podporou Trumpovy ekonomické kampaně

Jaké varování Rezaei vyslal

Mohsen Rezaei, tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti, varoval sousední státy, že pokud se připojí k plánované americké ekonomické kampani proti Íránu, budou považovány za nepřátele. Teherán by podle něj zasáhl jejich zájmy a „nedovolil, aby z Perského zálivu a Hormuzského průlivu odkapla jediná kapka ropy“. ^RB

Tři fáze íránské reakce

Z Rezaeiho vyjádření vyplývá následující eskalační rámec:

1. Diplomatická prevence – Írán bude sousední vlády varovat před účastí na americkém tažení a snažit se je odradit od pomoci při prosazování amerických sankcí.
2. Politická a bezpečnostní odveta – pokud se některý stát přesto zapojí, Teherán ho označí za nepřátelský a zaměří se na jeho zájmy.
3. Odvetný zásah proti energetickým trasám – Írán by mohl zabránit vývozu ropy přes Hormuzský průliv a případně jednat i proti alternativním trasám, které by měly průliv obejít. Dostupné zprávy ale spolehlivě neuvádějí, o které trasy ani o jaké konkrétní kroky by šlo. ^RB

Hrozba v širším kontextu konfliktu

Výhrůžka zazněla v době širší války, která začala americkými a izraelskými útoky 28. února 2026. Írán následně usiloval o kontrolu nad Hormuzským průlivem a výrazně omezil komerční plavbu v této strategické námořní tepně. ^CH

Hormuzský průliv je úzký průchod mezi Íránem, Ománem a Spojenými arabskými emiráty. Jeho význam spočívá v tom, že jím prochází přibližně pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu. ^B

Teherán označuje americký tlak za „ekonomický terorismus“

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghaí označil připravovaná americká opatření za „ekonomický terorismus“. Podle Teheránu se Washington snaží nezákonně rozšířit svou pravomoc na obchodní rozhodnutí jiných zemí. Íránská kritika míří zejména na sekundární tlak vůči partnerům, jako je Čína. ^R

Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí zároveň odmítl Trumpovu rétoriku o „ekonomickém D-Day“. Tvrdí, že nátlak nemůže Írán přimět k ústupkům. Oficiální postoj Teheránu spočívá v pokračování odporu při zachování diplomacie za íránských podmínek. Jednání, mimo jiné o Hormuzském průlivu, zůstávají pozastavena. ^RN

Washington tlačí i na třetí země

Americká strategie je výslovně zaměřena také na státy, firmy a banky, které by Íránu poskytly ekonomickou „záchrannou linku“. Ministr financí Scott Bessent ji popsal slovy „buď s námi, nebo proti nám“. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí následky každému, kdo by Íránu pomáhal obcházet sankce nebo udržovat jeho obchodní příjmy. ^BN

Klíčovou otázkou je postoj Číny. Podle údajů společnosti Kpler, které citovala agentura Reuters, koupila Čína v roce 2025 více než 80 % íránské ropy přepravované po moři. ^R

Teherán proto americké sankce nevnímá pouze jako nástroj k vynucení jednání. Podle íránského výkladu mají vyvolat domácí ekonomický tlak, oslabit společenskou soudržnost a snížit potřebu dalších rozsáhlých amerických vojenských operací – případně zvýšit jejich účinnost. Washington veřejně naznačil, že ekonomický tlak by mohl potřebu nové velké vojenské akce omezit. ^R