Jak útoky zapadají do širší kampaně

Nešlo o izolovaný incident. Zprávy od března popisují rozšiřující se izraelskou kampaň proti Hizballáhu v jižním Libanonu, která zahrnovala letecké údery, ničení domů a infrastruktury i demolice částí měst. The New York Times uvedl, že Izrael oznámil záměr převzít kontrolu nad územím jižně od řeky Lítání. To vyvolalo obavy z dlouhodobé okupace a masového vysídlení obyvatel.

Červnové příměří násilí neukončilo. Dne 20. června izraelské údery podle libanonské státní agentury zabily nejméně 20 lidí. Izrael uvedl, že šlo o odvetu za raketovou palbu Hizballáhu; izraelský vojenský představitel tvrdil, že skupina proti izraelským jednotkám v jižním Libanonu vypálila více než 50 projektilů.

Izrael také jako důvod pokračování operací uváděl útoky Hizballáhu na své vojáky. Reuters v jiném červnovém materiálu informoval, že izraelské údery následovaly po tom, co Izrael označil za útoky Hizballáhu proti svým silám na jihu.

Dostupné zdroje tak zachycují dvě protichůdná vysvětlení eskalace. Izrael své operace prezentuje jako reakci na útoky Hizballáhu a hrozby namířené proti jeho vojákům. Libanonské úřady a obyvatelé pokračující bombardování, ničení a vysídlování popisují jako porušování libanonské suverenity a podmínek příměří. Zdroje potvrzují existenci těchto stanovisek, neumožňují však nezávisle rozhodnout každý jednotlivý sporný incident.

Co je známo o tvrzení týkajícím se bílého fosforu

Tvrzení o fosforových granátech při poslední noční operaci vychází z informací libanonských státních médií. Je proto důležité mluvit o něm jako o tvrzení, nikoli jako o potvrzeném faktu. V předložených zdrojích není nezávislé ověření použití bílého fosforu právě při těchto útocích.

Existují však dřívější zdokumentované důkazy. Human Rights Watch uvedla, že ověřila a lokalizovala osm snímků zachycujících dělostřeleckou munici s bílým fosforem nad obytnou částí Yohmoru 3. března. Záběry podle organizace ukazovaly také pracovníky civilní obrany, kteří zasahovali u požárů domů a vozidla. Izraelská armáda podle Reuters uvedla, že o nasazení granátů s bílým fosforem nevěděla a nemohla je potvrdit.

Tento dřívější případ je důležitým kontextem, nelze jím však zpětně prokázat nejnovější obvinění. Nejopatrnější závěr podložený dostupnými důkazy zní: Human Rights Watch v březnu zdokumentovala použití bílého fosforu v Yohmoru, zatímco tvrzení o jeho použití při posledních nočních útocích zůstává neověřené.

Oběti a vysídlení od března

Dostupné zdroje uvádějí různé počty, protože se vztahují k odlišným datům a používají odlišné způsoby započítávání. Reuters 10. června citoval libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle něhož bylo od 2. března při izraelských útocích zabito téměř 3 700 lidí, z toho 730 žen, dětí nebo zdravotníků.

K 27. červnu BBC s odkazem na údaje libanonského ministerstva zdravotnictví uváděla nejméně 4 192 mrtvých, více než 11 600 zraněných a přes 1,2 milionu vysídlených od začátku současné vlny bojů. Protože tato čísla byla zveřejněna v různých dnech a zdroje neposkytují jeden aktualizovaný souhrn až do poslední noční operace, nelze je jednoduše sečíst do jediného aktuálního údaje.

U nejnovějších sobotních úderů jsou nejjasněji doložená čísla nejméně 11 mrtvých a 19 zraněných. Mezi oběťmi útoku u Ansáru byly podle dostupných zpráv tři děti a dvě ženy. Předložené zdroje neposkytují spolehlivý celkový počet obětí ani vysídlených osob po posledních nočních útocích.

Jak útoky zapadají do širší kampaně

Nešlo o izolovaný incident. Zprávy od března popisují rozšiřující se izraelskou kampaň proti Hizballáhu v jižním Libanonu, která zahrnovala letecké údery, ničení domů a infrastruktury i demolice částí měst. The New York Times uvedl, že Izrael oznámil záměr převzít kontrolu nad územím jižně od řeky Lítání. To vyvolalo obavy z dlouhodobé okupace a masového vysídlení obyvatel.

Červnové příměří násilí neukončilo. Dne 20. června izraelské údery podle libanonské státní agentury zabily nejméně 20 lidí. Izrael uvedl, že šlo o odvetu za raketovou palbu Hizballáhu; izraelský vojenský představitel tvrdil, že skupina proti izraelským jednotkám v jižním Libanonu vypálila více než 50 projektilů.

Izrael také jako důvod pokračování operací uváděl útoky Hizballáhu na své vojáky. Reuters v jiném červnovém materiálu informoval, že izraelské údery následovaly po tom, co Izrael označil za útoky Hizballáhu proti svým silám na jihu.

Dostupné zdroje tak zachycují dvě protichůdná vysvětlení eskalace. Izrael své operace prezentuje jako reakci na útoky Hizballáhu a hrozby namířené proti jeho vojákům. Libanonské úřady a obyvatelé pokračující bombardování, ničení a vysídlování popisují jako porušování libanonské suverenity a podmínek příměří. Zdroje potvrzují existenci těchto stanovisek, neumožňují však nezávisle rozhodnout každý jednotlivý sporný incident.

Co je známo o tvrzení týkajícím se bílého fosforu

Tvrzení o fosforových granátech při poslední noční operaci vychází z informací libanonských státních médií. Je proto důležité mluvit o něm jako o tvrzení, nikoli jako o potvrzeném faktu. V předložených zdrojích není nezávislé ověření použití bílého fosforu právě při těchto útocích.

Existují však dřívější zdokumentované důkazy. Human Rights Watch uvedla, že ověřila a lokalizovala osm snímků zachycujících dělostřeleckou munici s bílým fosforem nad obytnou částí Yohmoru 3. března. Záběry podle organizace ukazovaly také pracovníky civilní obrany, kteří zasahovali u požárů domů a vozidla. Izraelská armáda podle Reuters uvedla, že o nasazení granátů s bílým fosforem nevěděla a nemohla je potvrdit.

Tento dřívější případ je důležitým kontextem, nelze jím však zpětně prokázat nejnovější obvinění. Nejopatrnější závěr podložený dostupnými důkazy zní: Human Rights Watch v březnu zdokumentovala použití bílého fosforu v Yohmoru, zatímco tvrzení o jeho použití při posledních nočních útocích zůstává neověřené.

Oběti a vysídlení od března

Dostupné zdroje uvádějí různé počty, protože se vztahují k odlišným datům a používají odlišné způsoby započítávání. Reuters 10. června citoval libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle něhož bylo od 2. března při izraelských útocích zabito téměř 3 700 lidí, z toho 730 žen, dětí nebo zdravotníků.

K 27. červnu BBC s odkazem na údaje libanonského ministerstva zdravotnictví uváděla nejméně 4 192 mrtvých, více než 11 600 zraněných a přes 1,2 milionu vysídlených od začátku současné vlny bojů. Protože tato čísla byla zveřejněna v různých dnech a zdroje neposkytují jeden aktualizovaný souhrn až do poslední noční operace, nelze je jednoduše sečíst do jediného aktuálního údaje.

U nejnovějších sobotních úderů jsou nejjasněji doložená čísla nejméně 11 mrtvých a 19 zraněných. Mezi oběťmi útoku u Ansáru byly podle dostupných zpráv tři děti a dvě ženy. Předložené zdroje neposkytují spolehlivý celkový počet obětí ani vysídlených osob po posledních nočních útocích.