Sucho může ztrojnásobit světové ceny pšenice

• přibližně 273 USD za tunu při oteplení o 2 °C;
• přibližně 364 USD za tunu při oteplení o 3 °C.

Vyšší hodnota je zhruba trojnásobná oproti o inflaci očištěné globální ceně pšenice použité ve studii pro srovnání s rokem 2010. Nejde o předpověď ceny v konkrétním kalendářním roce ani o garantovanou tržní cenu, ale o odhad z modelového scénáře.

Neznamená to, že každá tuna pšenice bude stát třikrát více. Častější nebo silnější klimatické výpadky nabídky by však mohly zvýšit průměrné ceny a zároveň zvyšovat pravděpodobnost prudkých cenových špiček.

Do konce století může být současným nedostatkem vody ohroženo až 60 % ploch

Dlouhodobé projekce přinášejí ještě vážnější varování. Bez zmírňování změny klimatu, při scénáři vysokých emisí, by do konce století mohl současný vážný nedostatek vody zasáhnout až 60 % dnešních ploch, na nichž se pěstuje pšenice. Za současných podmínek jde přibližně o 15 %. Stabilizace klimatu v souladu s Pařížskou dohodou by riziko snížila, nikoli však zcela odstranila.

Tento údaj popisuje podíl ploch vystavených souběžné vodní nouzi — nikoli předpověď, že 60 % produkce pšenice zmizí. Skutečný dopad by závisel také na přizpůsobení zemědělství, šlechtění odolnějších odrůd, zavlažování, termínech setby, obchodu a politice potravinových zásob.

Aktuální trh ukazuje, jak se rizika sčítají

Nedávný vývoj na trhu s pšenicí ukazuje, proč nelze klimatické riziko oddělit od geopolitiky a logistiky. Podle CGIAR vzrostly ceny pšenice téměř o 25 % oproti lednu 2026 v důsledku rozsáhlého sucha a narušení přepravy v Černém moři. ^C Agentura Reuters později uvedla, že kontrakty na pšenici v Chicagu od začátku července posílily o více než 17 %, protože útoky na infrastrukturu pro přepravu obilí v Černém moři zhoršily očekávání ohledně dodávek. ^R

Tyto pohyby nejsou čistým testem studie z časopisu Earth’s Future. Aktuální situace kombinuje sucho s útoky, přepravními riziky a změnami obchodních tras. Ukazuje však její hlavní závěr: klimatický problém v produkci může být mnohem ničivější, pokud jsou současně pod tlakem i trasy spojující vývozce s dovozci.

Sucho není jen místní problém

Závěr studie přesahuje hospodaření s vodou na jednotlivých farmách. Vlády i potravinářské firmy by měly počítat s tím, že se rizika v různých regionech mohou navzájem násobit. Patří sem zejména:

• lepší sledování sucha v citlivých fázích růstu pšenice;
• přizpůsobení plodin a šlechtění odolnějších odrůd;
• omezování emisí, které může zpomalit růst souběžného vodního stresu;
• rozmanitější obchodní trasy a zdroje dovozu;
• krizová potravinová a skladová politika na ochranu zranitelných spotřebitelů.

Hlavní poselství je jednoduché: místní sucho může zůstat místním problémem, ale souběžné sucho ve velkých pěstitelských oblastech se může rychle přenést globálními dodavatelskými řetězci a ovlivnit dostupnost potravin po celém světě. Měření tohoto společného rizika dává vládám lepší nástroj k předvídání dalšího šoku na trhu s pšenicí.