Jádrem problému však není samotná existence kamery. Rozhodující je, že brýle vypadají téměř jako běžné dioptrické nebo sluneční obroučky. Člověk v jejich okolí tak nemusí poznat, že je právě natáčen, nemá snadný způsob, jak situaci vyhodnotit, a často ani neví, proti čemu by měl protestovat. U telefonu je obvykle vidět, kam jej jeho majitel namířil; u brýlí může být nahrávání mnohem méně čitelné.

Meta posílila indikátor, pochybnosti ale trvají

Meta používá malou světelnou diodu, která má okolí upozornit na aktivní kameru. Poté, co se objevily způsoby, jak světlo zakrýt, společnost upravila chování zařízení a aktualizací znemožnila používání kamery v případě, že systém zaznamená poškození indikátoru.

To zvyšuje technickou překážku, samo o sobě to ale problém neřeší. Levné nálepky prodávané jako ochranné či „soukromé“ doplňky mohou diodu zakrýt, aniž by ji fyzicky poškodily. Běžný kolemjdoucí navíc nemůže spolehlivě ověřit, zda světlo funguje, zda není zakryté nebo zda brýle skutečně nahrávají.

Instagram řeší hlavně to, co se stane po natočení

Instagram uvedl, že bude odstraňovat obsah, který využívá nebo obtěžuje cizí lidi, a zasáhne proti tvůrcům, kteří brýle k podobnému účelu používají. To může omezit dosah videí i motivaci k jejich tvorbě, ale jde především o reakci na obsah zveřejněný až po samotném záznamu.

Podle dalších zpráv se podobné klipy na platformě objevovaly i po oznámení zásahů. Moderování proto nedokáže nahradit jasné upozornění v okamžiku natáčení ani souhlas lidí, kteří se dostali do záběru.

Pořadatelé začínají brýle posuzovat jako nahrávací techniku

Obavy se přesunuly ze sociálních sítí do fyzického světa. Společnost Monopoly Events, která pořádá ve Spojeném království několik velkých komiksových a zábavních conů, zakázala Meta brýle i další nositelná zařízení schopná nahrávat poté, co si hosté a návštěvníci stěžovali na tajné natáčení.

Podobný zákaz oznámila také bezpečnostní konference DEF CON. Výjimku podle organizátorů nemají ani lidé, kteří používají brýle s kamerou jako dioptrickou pomůcku. Jde o důležitý precedens: soukromé akce začínají tato zařízení vnímat spíše jako fotoaparát či diktafon než jako běžné brýle.

Právní tlak sílí, pravidla ale za technologií zaostávají

V Německu podala organizace pro digitální práva HateAid trestní oznámení na společnost Meta, subjekty spojené s brýlemi Ray-Ban a Oakley a několik prodejců. Tvrdí, že zařízení umožňují skryté nahrávání a porušují právo na soukromí. Jde o tvrzení obsažená v podnětu, nikoli o pravomocné rozhodnutí soudu.

Podobné výzvy k jasnějším pravidlům zaznívají také v Indii. Tradiční předpisy týkající se kamer, souhlasu a sledování totiž nebyly navrženy pro senzory, které člověk nosí celý den a které na první pohled vypadají nenápadně. Z dostupných podkladů však nelze vyvodit, že by Indie už přijala zvláštní režim pro chytré brýle.

Proč část výrobců kameru raději vynechává

Kritici tvrdí, že kamera v brýlích nabízí funkce jako fotografování a natáčení bez použití rukou, počítačové vidění nebo záznam z pohledu uživatele, ale společenské náklady nemusí odpovídat přínosu. Telefon často pořídí kvalitnější snímek a jeho použití je pro okolí zřetelnější.

Zastánci kamerových brýlí naopak upozorňují na možné využití pro přístupnost, navigaci, průběžnou asistenci nebo kontextovou umělou inteligenci. Skutečná otázka proto nezní jen „kamera ano, nebo ne“, ale také: Je okolí dostatečně informováno? Probíhá zpracování přímo v zařízení? Existuje skutečný souhlas a vymahatelné omezení?

Na tyto obavy reaguje nová skupina výrobků, která kameru zcela vynechává a soustředí se na zobrazování informací. Společnost Even Realities své produkty výslovně staví proti kamerově orientovanému pořizování obsahu. Halliday u modelu G2 kameru nemá a zaměřuje se mimo jiné na asistenci během schůzek. Kameru nevyužívá ani projekt XGIMI/MemoMind.

Poptávka nekončí — rozděluje se

Zájem spotřebitelů o lehké a nenápadné brýle s umělou inteligencí přetrvává. Kampaň AIVU od společnosti TOZO na Kickstarteru překročila hranici 100 000 dolarů a získala přes 260 podporovatelů. To ukazuje, že obavy ze sledování poptávku nevymazaly.

Spíše ji rozdělují do dvou směrů: část zákazníků chce kameru, hands-free ovládání a rychlý záznam; jiní dávají přednost brýlím, které zobrazí pokyny nebo text, ale nepořizují obraz lidí kolem sebe.

Apple může stavět na „soukromí v konstrukci“

Zprávy, podle nichž by Apple mohl u budoucích brýlí upřednostnit umělou inteligenci zpracovávanou přímo v zařízení a vyhnout se rozpoznávání obličejů či nepřetržitému natáčení, zapadají do tohoto druhého směru. Dokud však Apple konkrétní produkt a jeho pravidla neoznámí, jde pouze o popis údajně zvažované strategie, nikoli o potvrzený závazek.

Co čeká celý obor

Trh pravděpodobně neskončí ani úplným zákazem, ani bezvýhradným přijetím kamerových brýlí. Pravděpodobnější je kombinace přísnějších pravidel na akcích, důslednějšího vymáhání zásad platforem, odolnějších hardwarových indikátorů a rychlejšího rozvoje bezkamerových alternativ.

Současně poroste tlak na zákony, které odliší viditelné fotografování telefonem od skrytého, snadno dostupného záznamu z nositelného zařízení. Právě tato otázka — zda lidé v okolí dokážou rozpoznat, že jsou snímáni — může rozhodnout, zda se chytré brýle stanou běžnou elektronikou, nebo zůstanou technologií přijatelnou jen v určitých prostředích.

Jádrem problému však není samotná existence kamery. Rozhodující je, že brýle vypadají téměř jako běžné dioptrické nebo sluneční obroučky. Člověk v jejich okolí tak nemusí poznat, že je právě natáčen, nemá snadný způsob, jak situaci vyhodnotit, a často ani neví, proti čemu by měl protestovat. U telefonu je obvykle vidět, kam jej jeho majitel namířil; u brýlí může být nahrávání mnohem méně čitelné.

Meta posílila indikátor, pochybnosti ale trvají

Meta používá malou světelnou diodu, která má okolí upozornit na aktivní kameru. Poté, co se objevily způsoby, jak světlo zakrýt, společnost upravila chování zařízení a aktualizací znemožnila používání kamery v případě, že systém zaznamená poškození indikátoru.

To zvyšuje technickou překážku, samo o sobě to ale problém neřeší. Levné nálepky prodávané jako ochranné či „soukromé“ doplňky mohou diodu zakrýt, aniž by ji fyzicky poškodily. Běžný kolemjdoucí navíc nemůže spolehlivě ověřit, zda světlo funguje, zda není zakryté nebo zda brýle skutečně nahrávají.

Instagram řeší hlavně to, co se stane po natočení

Instagram uvedl, že bude odstraňovat obsah, který využívá nebo obtěžuje cizí lidi, a zasáhne proti tvůrcům, kteří brýle k podobnému účelu používají. To může omezit dosah videí i motivaci k jejich tvorbě, ale jde především o reakci na obsah zveřejněný až po samotném záznamu.

Podle dalších zpráv se podobné klipy na platformě objevovaly i po oznámení zásahů. Moderování proto nedokáže nahradit jasné upozornění v okamžiku natáčení ani souhlas lidí, kteří se dostali do záběru.

Pořadatelé začínají brýle posuzovat jako nahrávací techniku

Obavy se přesunuly ze sociálních sítí do fyzického světa. Společnost Monopoly Events, která pořádá ve Spojeném království několik velkých komiksových a zábavních conů, zakázala Meta brýle i další nositelná zařízení schopná nahrávat poté, co si hosté a návštěvníci stěžovali na tajné natáčení.

Podobný zákaz oznámila také bezpečnostní konference DEF CON. Výjimku podle organizátorů nemají ani lidé, kteří používají brýle s kamerou jako dioptrickou pomůcku. Jde o důležitý precedens: soukromé akce začínají tato zařízení vnímat spíše jako fotoaparát či diktafon než jako běžné brýle.

Právní tlak sílí, pravidla ale za technologií zaostávají

V Německu podala organizace pro digitální práva HateAid trestní oznámení na společnost Meta, subjekty spojené s brýlemi Ray-Ban a Oakley a několik prodejců. Tvrdí, že zařízení umožňují skryté nahrávání a porušují právo na soukromí. Jde o tvrzení obsažená v podnětu, nikoli o pravomocné rozhodnutí soudu.

Podobné výzvy k jasnějším pravidlům zaznívají také v Indii. Tradiční předpisy týkající se kamer, souhlasu a sledování totiž nebyly navrženy pro senzory, které člověk nosí celý den a které na první pohled vypadají nenápadně. Z dostupných podkladů však nelze vyvodit, že by Indie už přijala zvláštní režim pro chytré brýle.

Proč část výrobců kameru raději vynechává

Kritici tvrdí, že kamera v brýlích nabízí funkce jako fotografování a natáčení bez použití rukou, počítačové vidění nebo záznam z pohledu uživatele, ale společenské náklady nemusí odpovídat přínosu. Telefon často pořídí kvalitnější snímek a jeho použití je pro okolí zřetelnější.

Zastánci kamerových brýlí naopak upozorňují na možné využití pro přístupnost, navigaci, průběžnou asistenci nebo kontextovou umělou inteligenci. Skutečná otázka proto nezní jen „kamera ano, nebo ne“, ale také: Je okolí dostatečně informováno? Probíhá zpracování přímo v zařízení? Existuje skutečný souhlas a vymahatelné omezení?

Na tyto obavy reaguje nová skupina výrobků, která kameru zcela vynechává a soustředí se na zobrazování informací. Společnost Even Realities své produkty výslovně staví proti kamerově orientovanému pořizování obsahu. Halliday u modelu G2 kameru nemá a zaměřuje se mimo jiné na asistenci během schůzek. Kameru nevyužívá ani projekt XGIMI/MemoMind.

Poptávka nekončí — rozděluje se

Zájem spotřebitelů o lehké a nenápadné brýle s umělou inteligencí přetrvává. Kampaň AIVU od společnosti TOZO na Kickstarteru překročila hranici 100 000 dolarů a získala přes 260 podporovatelů. To ukazuje, že obavy ze sledování poptávku nevymazaly.

Spíše ji rozdělují do dvou směrů: část zákazníků chce kameru, hands-free ovládání a rychlý záznam; jiní dávají přednost brýlím, které zobrazí pokyny nebo text, ale nepořizují obraz lidí kolem sebe.

Apple může stavět na „soukromí v konstrukci“

Zprávy, podle nichž by Apple mohl u budoucích brýlí upřednostnit umělou inteligenci zpracovávanou přímo v zařízení a vyhnout se rozpoznávání obličejů či nepřetržitému natáčení, zapadají do tohoto druhého směru. Dokud však Apple konkrétní produkt a jeho pravidla neoznámí, jde pouze o popis údajně zvažované strategie, nikoli o potvrzený závazek.

Co čeká celý obor

Trh pravděpodobně neskončí ani úplným zákazem, ani bezvýhradným přijetím kamerových brýlí. Pravděpodobnější je kombinace přísnějších pravidel na akcích, důslednějšího vymáhání zásad platforem, odolnějších hardwarových indikátorů a rychlejšího rozvoje bezkamerových alternativ.

Současně poroste tlak na zákony, které odliší viditelné fotografování telefonem od skrytého, snadno dostupného záznamu z nositelného zařízení. Právě tato otázka — zda lidé v okolí dokážou rozpoznat, že jsou snímáni — může rozhodnout, zda se chytré brýle stanou běžnou elektronikou, nebo zůstanou technologií přijatelnou jen v určitých prostředích.