Polsko se ke skupině připojilo později. Iniciativa tak rozšířila původní dubnovou výzvu pěti zemí na šest států.

Proč státy chtějí rámec EU

Bez společných pravidel by jednotlivé země mohly zavádět rozdílné sazby, prahy i definice mimořádného zisku. To by mohlo vytvářet konkurenční rozdíly mezi firmami působícími v různých státech a vést k roztříštěnému systému.

Společný evropský rámec by měl podle zastánců omezit tyto rozdíly a zároveň pomoci financovat úlevy pro spotřebitele a podniky. Bezprostřední obavou je, že omezené dodávky ropy a plynu udrží ceny pohonných hmot a energií vysoko, prodlouží inflační tlak a nejvíce zatíží domácnosti a menší firmy.

Zisky ropných gigantů posilují politický argument

Debatu přiživily mimořádně vysoké výsledky velkých energetických společností. ExxonMobil za druhé čtvrtletí, tedy období od dubna do června, oznámil zisk 14,53 miliardy dolarů. Chevron vykázal 12,07 miliardy dolarů, což bylo v obou případech výrazně více než o rok dříve. Samostatné odhady uvádějí, že pět největších západních ropných společností dohromady ve druhém čtvrtletí vydělalo přibližně 48 miliard dolarů.

Čísla uváděná v širší debatě je však nutné číst opatrně. Údaj téměř 40 miliard eur za šest společností i odhad 17,9 miliardy eur „mimořádného“ zisku osmi firem závisí na výběru sledovaných podniků, použitém kurzu, účetní metodice a především na tom, jak analytici definují nadměrný zisk. Konzervativnější odhad založený pouze na evropské části podnikání hovoří u osmi společností o zhruba 7,5 miliardy eur za první polovinu roku.

Portugalsko už zvolilo vlastní řešení

Portugalsko se neposunulo pouze k politickému apelu. Schválilo dočasný odvod ve výši 33 % z mimořádné části zisku ropných těžařských a rafinérských společností za rok 2026. Daň se má týkat části zisku, která překročí o více než 20 % průměr z let 2024 a 2025.

Lisabon tím chce získat prostředky na zmírnění dopadů drahé energie a současně ukázat, že cílený a časově omezený mechanismus lze administrativně zavést i na národní úrovni.

Inspirace z energetické krize po roce 2022

Navrhovaným vzorem je dočasný mechanismus takzvaného solidárního příspěvku, který EU použila po energetickém šoku v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu. Nešlo o obecné zdanění všech zisků energetických společností, ale o časově omezený odvod z části zisku nad historicky stanovenou základnu.

Šest zemí zároveň požaduje analýzu marží rafinerií. Ty mohou v určitých podmínkách výrazně profitovat z růstu cen i tehdy, když samotnou surovou ropu dovážejí. Evropský parlament rovněž upozornil, že omezení dodávek mohou vytvářet mimořádné zisky v energetice, a označil dočasný solidární příspěvek za jednu z možných reakcí.

Proč návrh zatím nemá jistou budoucnost

Hlavní překážkou není jen technické nastavení daně, ale především politika. Evropská komise v dubnu nepřislíbila zavedení takového odvodu a uvedla pouze, že zvažuje cílená krizová opatření.

Daňová politika je na úrovni EU citlivá a členské státy se často liší v pohledu na rozsah společných pravidel. Rozdělené je i Německo. Ministr financí Lars Klingbeil a jeho Sociálnědemokratická strana (SPD) podporují diskusi o evropském rámci, zatímco Křesťanskodemokratická unie (CDU) návrh odmítá.

Výzva šesti zemí tedy představuje snahu převést část krizových zisků z ropného a rafinérského sektoru na podporu spotřebitelů a energetickou pomoc. Podpora návrhu roste a Portugalsko už nabídlo národní precedent. Společná evropská podoba daně ani dostatečně široká politická koalice pro její přijetí však zatím neexistují.

Polsko se ke skupině připojilo později. Iniciativa tak rozšířila původní dubnovou výzvu pěti zemí na šest států.

Proč státy chtějí rámec EU

Bez společných pravidel by jednotlivé země mohly zavádět rozdílné sazby, prahy i definice mimořádného zisku. To by mohlo vytvářet konkurenční rozdíly mezi firmami působícími v různých státech a vést k roztříštěnému systému.

Společný evropský rámec by měl podle zastánců omezit tyto rozdíly a zároveň pomoci financovat úlevy pro spotřebitele a podniky. Bezprostřední obavou je, že omezené dodávky ropy a plynu udrží ceny pohonných hmot a energií vysoko, prodlouží inflační tlak a nejvíce zatíží domácnosti a menší firmy.

Zisky ropných gigantů posilují politický argument

Debatu přiživily mimořádně vysoké výsledky velkých energetických společností. ExxonMobil za druhé čtvrtletí, tedy období od dubna do června, oznámil zisk 14,53 miliardy dolarů. Chevron vykázal 12,07 miliardy dolarů, což bylo v obou případech výrazně více než o rok dříve. Samostatné odhady uvádějí, že pět největších západních ropných společností dohromady ve druhém čtvrtletí vydělalo přibližně 48 miliard dolarů.

Čísla uváděná v širší debatě je však nutné číst opatrně. Údaj téměř 40 miliard eur za šest společností i odhad 17,9 miliardy eur „mimořádného“ zisku osmi firem závisí na výběru sledovaných podniků, použitém kurzu, účetní metodice a především na tom, jak analytici definují nadměrný zisk. Konzervativnější odhad založený pouze na evropské části podnikání hovoří u osmi společností o zhruba 7,5 miliardy eur za první polovinu roku.

Portugalsko už zvolilo vlastní řešení

Portugalsko se neposunulo pouze k politickému apelu. Schválilo dočasný odvod ve výši 33 % z mimořádné části zisku ropných těžařských a rafinérských společností za rok 2026. Daň se má týkat části zisku, která překročí o více než 20 % průměr z let 2024 a 2025.

Lisabon tím chce získat prostředky na zmírnění dopadů drahé energie a současně ukázat, že cílený a časově omezený mechanismus lze administrativně zavést i na národní úrovni.

Inspirace z energetické krize po roce 2022

Navrhovaným vzorem je dočasný mechanismus takzvaného solidárního příspěvku, který EU použila po energetickém šoku v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu. Nešlo o obecné zdanění všech zisků energetických společností, ale o časově omezený odvod z části zisku nad historicky stanovenou základnu.

Šest zemí zároveň požaduje analýzu marží rafinerií. Ty mohou v určitých podmínkách výrazně profitovat z růstu cen i tehdy, když samotnou surovou ropu dovážejí. Evropský parlament rovněž upozornil, že omezení dodávek mohou vytvářet mimořádné zisky v energetice, a označil dočasný solidární příspěvek za jednu z možných reakcí.

Proč návrh zatím nemá jistou budoucnost

Hlavní překážkou není jen technické nastavení daně, ale především politika. Evropská komise v dubnu nepřislíbila zavedení takového odvodu a uvedla pouze, že zvažuje cílená krizová opatření.

Daňová politika je na úrovni EU citlivá a členské státy se často liší v pohledu na rozsah společných pravidel. Rozdělené je i Německo. Ministr financí Lars Klingbeil a jeho Sociálnědemokratická strana (SPD) podporují diskusi o evropském rámci, zatímco Křesťanskodemokratická unie (CDU) návrh odmítá.

Výzva šesti zemí tedy představuje snahu převést část krizových zisků z ropného a rafinérského sektoru na podporu spotřebitelů a energetickou pomoc. Podpora návrhu roste a Portugalsko už nabídlo národní precedent. Společná evropská podoba daně ani dostatečně široká politická koalice pro její přijetí však zatím neexistují.