KLDR označila rekordní japonský rozpočet na obranu za přípravu útočné války

Severní Korea označila plánovaný japonský požadavek na rekordní obranný rozpočet pro fiskální rok 2027 za důkaz návratu militarismu. Podle Pchjongjangu nejde o běžné posilování odstrašení, ale o přípravu na „útočnou válku“. Zároveň varoval, že mezinárodní společenství nebude tolerovat „vojenský vývoj“ dědiců válečného Japonska a že proti němu odpoví sjednocenou silou.

Jaká obvinění Pchjongjang vznesl

• Kritika míří na japonský návrh rekordního rozpočtu ve výši 8,9 bilionu jenů pro fiskální rok 2027. Plán počítá s rozšířením schopností dlouhého dosahu a dalších pokročilých vojenských kapacit.

• Severní Korea tvrdí, že Japonsko hromadí útočné zbraně včetně amerických střel Tomahawk, přestože jeho vláda čelí rekordnímu zadlužení. Pchjongjang to prezentuje jako nezodpovědné utrácení za válku, nikoli jako nezbytnost pro obranu. Tvrzení o dluhu je však součástí severokorejské rétoriky a dostupné důkazy nezávisle nepotvrzují jeho přesné znění ani čísla.

• Tokio podle Pchjongjangu budováním těchto schopností připravuje půdu pro agresi. Severní Korea proto pohrozila komplexní protiakcí „sjednocenou silou“.

• Už začátkem srpna Kim Jo-čong odsoudila japonské testování střel Tomahawk a rozšiřování úderných sil. Washington podle ní podporuje remilitarizaci Japonska a Pchjongjang kvůli tomu zvažuje „další vojenské možnosti“. Analytici citovaní agenturou Reuters se domnívali, že takové prohlášení může sloužit k ospravedlnění budoucích severokorejských zbrojních aktivit.

Co Japonsko skutečně plánuje

Požadavek na 8,9 bilionu jenů je vyvrcholením japonského obranného programu v hodnotě 43 bilionů jenů na období fiskálních let 2023 až 2027. Tokio chce do roku 2027 přiblížit výdaje související s obranou úrovni 2 % hrubého domácího produktu. Japonsko tento kurz původně zdůvodňovalo vnímanými hrozbami ze strany Číny a Severní Koreje.

Návrh údajně zahrnuje vývoj hypersonických střel odpalovaných z ponorek, dronů s dlouhým doletem a systémů velení a řízení využívajících umělou inteligenci. Tyto technologie mají posílit schopnost Japonska sledovat, zasahovat cíle a koordinovat operace na větší vzdálenost — právě proto je Pchjongjang označuje za útočné kapacity.

Tvrzení, že premiérka Sanae Takaichiová odstranila limity pro obranné výdaje, se zřejmě týká širšího rozpočtového procesu pro fiskální rok 2027. Dostupné podklady potvrzují vznik nové, neomezené rozpočtové kategorie pro „investice do růstu“, nikoli úplné zrušení všech stropů pro výdaje na obranu.

Japonsko severokorejský výklad odmítá. Ministr obrany Šindžiró Koizumi označil bezpečnostní prostředí za nejvážnější a nejsložitější od konce druhé světové války. Spolupráci Japonska se Spojenými státy a Jižní Koreou popisuje jako nástroj k zachování míru a stability v regionu.

Rozpočet přichází v citlivém okamžiku

Spor se odehrává v době, kdy Spojené státy a Jižní Korea zkrátily každoroční cvičení Ulchi Freedom Shield z plánovaných 11 dnů na pět. Ke změně došlo na žádost americké strany.

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa bylo prezentováno jako snaha nevysílat vůči Severní Koreji „nevhodný a nepřátelský“ signál. Zároveň se objevily zprávy, že Trump usiluje o možné setkání s Kim Čong-unem už na podzim.

Tato kombinace kroků vyvolala v Jižní Koreji nejistotu a otázky ohledně spolehlivosti i podmínek amerických bezpečnostních závazků. Soul veřejně zdůraznil, že spojenectví s Washingtonem zůstává základem jeho národní bezpečnosti.

Pchjongjang může japonské zbrojení i pokračující koordinaci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem využít k prosazování obrazu blokového střetu: amerického trilaterálního tábora proti Severní Koreji, Číně a Rusku. Dostupné důkazy však nestačí k potvrzení, že by Peking a Pchjongjang tento konkrétní rámec přijaly jako přesně koordinovanou společnou kampaň.