Proč Slovinsko v březnu omezilo nákup paliva na 50 litrů denně

Co se ve Slovinsku stalo

Slovinsko se v březnu 2026 stalo první zemí Evropské unie, která zavedla oficiální příděly paliva. Soukromá vozidla měla nákup omezený na 50 litrů denně, zatímco firmy, zemědělci a další přednostní či komerční uživatelé mohli nakoupit až 200 litrů.

Podle slovinské vlády nešlo o to, že by v celé zemi nebyly žádné zásoby. Problém spočíval hlavně v distribuci: některé čerpací stanice se nedokázaly dostatečně rychle zásobovat, zatímco poptávku zvyšovalo přeshraniční tankování a obavy řidičů, že palivo brzy nebude k dispozici.

Levnější regulované ceny ve Slovinsku přilákaly také takzvané palivové turisty — řidiče, kteří přijížděli tankovat přes hranice. Část zákazníků navíc nakupovala do zásoby. Výsledkem byly lokální výpadky u čerpacích stanic, přestože vláda tvrdila, že celková dostupnost paliva v zemi zůstává dostatečná.

Ještě před vládním opatřením zavedla síť MOL limit 30 litrů na jednu návštěvu pro soukromé řidiče. Podobná omezení následně přijala také společnost Shell. Smyslem bylo rozdělit dostupné palivo mezi více zákazníků, omezit panické nákupy a zabránit tomu, aby několik vozidel — včetně těch ze zahraničí — vyprázdnilo stanici. Komerční vozidla měla vyšší limity.

Krátkodobá obrana proti náporu

Slovinské opatření tak fungovalo především jako dočasná brzda mimořádné poptávky. Nešlo o klasický přídělový systém způsobený úplným vyčerpáním státních rezerv, ale o snahu stabilizovat maloobchodní síť, než se obnoví pravidelné dodávky.

Tvrzení, že byla omezení zrušena do konce května, z nejsilnějších dostupných podkladů nevyplývá. Toto datum je proto třeba považovat za neověřené.

Proč zdražovala hlavně nafta

Slovinské potíže byly součástí širší evropské krize s rafinovanými palivy. Nešlo pouze o růst ceny surové ropy. Mnohem větší problém představovaly výpadky rafinerií, omezená přeprava a nedostatek hotových produktů, zejména motorové nafty.

Americko-izraelské útoky na Írán a následná íránská odveta výrazně omezily provoz v Hormuzském průlivu, klíčové trase pro přepravu ropy i ropných produktů. Zatímco před válkou tudy procházelo přibližně 18 milionů barelů denně, v červenci tok klesl na 4,8 milionu barelů denně a na začátku srpna se pohyboval kolem 2 milionů barelů denně.

Výpadky zároveň zasáhly zpracování ropy. Produkce rafinerií na Blízkém východě byla ve druhém čtvrtletí odhadována o 2,9 milionu barelů denně pod předválečnou úrovní. Ve třetím čtvrtletí se očekával další schodek 2,2 milionu barelů denně. Ukrajinské útoky navíc stlačily ruské rafinérské zpracování téměř na nejnižší úroveň za dvě desetiletí.

Kombinace těchto faktorů ubrala z trhu benzin i naftu právě v době, kdy bylo obtížné a drahé přivézt náhradní dodávky. Evropské ceny nafty vzrostly od začátku války o více než 70 procent a prémie evropského plynového oleje vůči ropě Brent dosáhla rekordních hodnot.

Cena ropy a cena paliva u čerpací stanice přitom nemusí kopírovat stejný vývoj. I když ropa Brent zlevňuje, nafta může zůstat drahá kvůli odstávkám rafinerií, problémům s lodní přepravou nebo nízkým zásobám. Americký Úřad pro energetické informace (EIA) očekával průměrnou cenu Brentu 103 dolarů za barel ve druhém čtvrtletí 2026 a pokles na 70 dolarů ve čtvrtém čtvrtletí. To ukazuje na značně proměnlivý vývoj, nikoli na trvale ustálenou cenu kolem 90 dolarů.

Dopady na evropské řidiče

Ceny pohonných hmot proto zůstaly v Evropě zvýšené. Oficiální dokumentace EU uváděla v Chorvatsku 30. března průměrnou cenu nafty 1,88 eura za litr. V polovině srpna se chorvatská cena podle tržních údajů pohybovala kolem 1,835 eura za litr, což odpovídá projekci přibližně 1,86 eura. V Moldavsku se regulovaná cena nafty po dalším zvýšení na konci července dostala zhruba na 1,62 eura za litr.

Riziko delší krize přetrvává, protože rafinerie, exportní terminály a námořní trasy nelze obnovit okamžitě po zastavení bojů. Pokud bude dál omezen provoz v Hormuzském průlivu, potrvají opravy infrastruktury v Perském zálivu, klesne ruské rafinérské zpracování nebo nebude dostatek tankerů, může trh s hotovými palivy zůstat napjatý.

Situaci může zhoršit také letní horko. To může omezovat výrobu elektřiny v tepelných i jaderných elektrárnách a zvyšovat poptávku po výrobě z plynu a ropy. Analytici proto připouštějí několikaleté období zvýšených rafinérských marží a cen paliv. Délka krize však bude záviset především na vývoji konfliktu, opravách poškozené infrastruktury, produkci čínských rafinerií a dostupnosti přepravních tras.