Putin před zářijovými volbami do Dumy řeší palivovou krizi i rostoucí rozpočtový tlak

Před zářijovými volbami do Státní dumy se v Rusku potkává několik citlivých problémů: narušení běžného zásobování kvůli válce, slabší veřejné služby a rostoucí tlak na státní i regionální finance. Dostupné důkazy však neumožňují tvrdit, že všechny tyto jevy tvoří jediný prokázaný řetězec příčin. Palivový šok je doložený; není ale nezávisle potvrzeno, že už sám o sobě zpochybnil výsledek voleb nebo že se ho Vladimir Putin osobně obává.

Palivo jako viditelný problém války

Ukrajinské útoky na ruské rafinerie a energetickou infrastrukturu snížily výrobu benzinu a nafty. V nejméně deseti regionech se znovu objevily fronty u čerpacích stanic, přídělový prodej a další omezení. Moskva se snaží výpadky zmírnit dovozem rafinovaných paliv a omezením vývozu.

Kreml sám připustil, že útoky poškodily několik rafinerií a dočasně omezily produkci benzinu a motorové nafty. Putin uvedl, že údery způsobují problémy a nedostatek, zároveň je ale označil za nekritické. Při jiné příležitosti prohlásil, že ekonomika a její klíčová odvětví zůstávají stabilní navzdory pokusům destabilizovat palivový a energetický sektor.

Právě nedostatek paliva je pro vládu politicky nepříjemný tím, že ho lidé vidí každý den. Dotýká se domácností, zemědělců i dopravců a rychle se promítá do dopravy, zásobování a cen. Zprávy popisují opatření k udržení pořádku u čerpacích stanic i zatýkání lidí v souvislosti se stížnostmi a konflikty. Kvalitní dostupné zdroje však nepotvrzují, že by byla Rosgvardija — ruská národní garda — celostátně nasazena specificky k potlačování protestů kvůli palivu.

Regiony zachraňuje centrum

Palivová krize přichází v době, kdy se zhoršuje stav veřejných financí. Plánované federální výdaje i schodek rozpočtu na rok 2026 vzrostly oproti původním záměrům; jeden z uváděných odhadů počítá s deficitem 6,5 bilionu rublů, tedy přibližně 79 miliard dolarů při použitém směnném kurzu. Regionální rozpočty zároveň oslabují kvůli nižším příjmům z daně ze zisku a vyšším sociálním výdajům.

Číslo „3,3 bilionu dolarů regionálního dluhu“ dostupné podklady nepodporují a pravděpodobně jde o chybu v měně nebo jednotkách. Zdroje hovoří o dluhu kolem 3,3 bilionu rublů. Regionální rozpočty mají v roce 2026 vykázat souhrnný schodek přibližně 1,9 bilionu rublů. Federální vláda proto poskytuje další pomoc, včetně odpisů části úvěrů a odkladů splátek.

Podle dostupných zpráv už bylo od začátku roku 2026 76 regionům odepsáno 518 miliard rublů federálních rozpočtových půjček. Přesto jejich celkový dluh klesl jen omezeně a zůstává přibližně na úrovni 3,3 bilionu rublů.

Růst se blíží stagnaci

Ruská ekonomika už neroste tempem, které vykazovala během válečného průmyslového boomu. Rosstat oznámil meziroční pokles HDP o 0,2 % v prvním čtvrtletí 2026 a následný růst o 1,3 % ve druhém čtvrtletí. To odpovídá obrazu téměř stagnující ekonomiky, i když se jednotlivé prognózy liší a žádný jediný přesný odhad celoročního růstu by neměl být považován za definitivní.

Současný výkon navíc podporují vysoké vojenské a vládní výdaje. To může krátkodobě udržovat výrobu a zaměstnanost, zároveň ale vytlačuje jiné investice a prohlubuje tlak na rozpočet. Kombinace vysokých obranných výdajů, přísné měnové politiky, sankcí a útoků na infrastrukturu tak podle analýz omezuje růst i investice.

Proč skončil Andrei Klepach

VEB.RF, významná ruská státní rozvojová korporace, odvolala svého hlavního ekonoma Andreiho Klepacha poté, co se dostaly na veřejnost jeho dřívější kritické výroky. Reuters s odvoláním na dva lidi obeznámené s případem uvedl, že Klepach mluvil o zaostávání Ruska za Západem a Čínou a o rostoucích ekonomických škodách způsobených válkou. Jiné zprávy mu připisují také varování, že Rusko nemůže vyhrát dlouhou opotřebovávací válku a riskuje vážnou sociální krizi.

Načasování odvolání silně naznačuje snahu vynutit si disciplínu ve veřejných sděleních. Klepachův výklad přímo odporoval oficiálnímu obrazu odolné ruské ekonomiky, který prosazuje Kreml. Samotné odvolání však nedokazuje, že ho konkrétně způsobily nedostatek paliva, regionální dluhy nebo obavy z voleb. Nejopatrnější závěr zní, že veřejné zpochybňování oficiálního výkladu války a ekonomiky se stalo nepřijatelným.

Dilema před volbami

Kreml musí před volbami udržet dojem každodenní stability a současně financovat válku. Palivové výpadky jsou v tomto ohledu nebezpečnější než abstraktní makroekonomická čísla: řidiči vidí prázdné stojany a dlouhé fronty, zatímco regionální vlády musí žádat centrum o další peníze.

Případná nová mobilizace po volbách by mohla zmírnit nedostatek vojáků, zároveň by ale zhoršila nedostatek pracovní síly, nejistotu domácností a sociální napětí, které odhalují palivová krize a omezování rozpočtů. Dostupné důkazy nicméně nestačí k ověření tvrzení o Putinových soukromých obavách z výsledku voleb nebo z povolební mobilizace.