Státy tuto produktovou strategii spojují s uváděnými riziky, mezi něž řadí úzkosti, deprese, problémy s vnímáním vlastního těla a sebevražedné myšlenky. Jde však o tvrzení předložená v rámci sporu, nikoli o soudem potvrzený závěr, že Meta tyto následky způsobila.
Koalice dále tvrdí, že Meta ujišťovala rodiče i veřejnost o bezpečnosti svých služeb pro mladé uživatele, zatímco informace o možných škodlivých dopadech podle států zatajovala nebo zlehčovala. Žalobci tyto výroky označují za porušení zákonů na ochranu spotřebitelů.
Meta odmítá, že by se záměrně snažila děti na svých platformách vytvořit závislé nebo že by veřejnost klamala. Ve své obhajobě zdůrazňuje nástroje pro bezpečnost mladých uživatelů a nesouhlasí s výkladem svého jednání ze strany států.
Státy tvrdí, že Meta shromažďovala a využívala osobní údaje dětí v rozporu s americkým federálním zákonem COPPA, tedy zákonem na ochranu soukromí dětí na internetu, a s navazujícími státními předpisy. Těžištěm žaloby jsou zejména údaje dětí mladších 13 let a otázka, zda k jejich zpracování existoval požadovaný souhlas rodičů.
Žaloba nesměřuje pouze k finančnímu odškodnění. Státy žádají celostátní soudní příkaz, který by Metě nařídil změnit fungování Facebooku a Instagramu pro mladší uživatele. Mezi navrhovaná opatření patří:
Přesný rozsah případného příkazu by závisel na skutkových zjištěních soudu a na opatřeních, která by soudce považoval za přiměřená. Zbývajících 25 států koalice má své nároky projednávat v pozdějších řízeních, nikoli všechny v tomto procesu.
Meta uvedla, že teoretické maximum sankcí by mohlo dosáhnout přibližně 1,4 bilionu dolarů. Státy naznačily, že realističtější by byla částka kolem 200 miliard dolarů. Zatím však nebyla přiznána žádná konečná částka. O případných občanskoprávních sankcích by rozhodl soudce, nikoli mediální odhady.
Rozdíl mezi oběma čísly je podstatný. Částka 1,4 bilionu dolarů popisuje podle Mety teoretickou maximální expozici vyplývající z uplatňovaných nároků. Nižší částka odráží údaj o tom, jakou sumu mohou státy skutečně požadovat. Proces proto může skončit výrazně nižší sankcí, bez finančního trestu nebo dohodou; dostupné informace výsledek nepředjímají.
Finanční rozsudek by pro společnost znamenal zásadní náklad, viditelnější dopad na uživatele by však mohl mít celostátní soudní příkaz. Požadavky na ověřování věku, rodičovský souhlas nebo fungování doporučování a posouvání obsahu by mohly Metu přimět přepracovat části Facebooku a Instagramu, nikoli pouze zaplatit náhradu škody.
Proces přichází v době širší vlny amerických sporů o údajné škody, které sociální sítě působí mladým lidem. V odděleném případu v Novém Mexiku nařídil státní soud Metě zaplatit 567 milionů dolarů a zavést opatření na ochranu mladých uživatelů v tomto státě. Toto rozhodnutí však nerozhoduje o federálním procesu, který nyní probíhá.
Porota vydá poradní verdikt. Federální soudce poté rozhodne, zda Meta podle projednávaných nároků nese odpovědnost, a případně zda uloží občanskoprávní sankce nebo nařídí změny fungování platforem.
Do té doby nelze obvinění považovat za prokázaná fakta. Klíčová otázka zní, zda design produktů Mety, její veřejná vyjádření a nakládání s údaji porušily zákony, na které se státy odvolávají — a jaký nápravný prostředek by byl v případě vítězství států odůvodněný.