Airbus po vlně stávek zmírnil plán návratu do kanceláří

Airbus ustoupil od požadavku na nejméně čtyři dny práce na pracovišti týdně poté, co se proti němu zvedl neobvykle silný odpor zaměstnanců. Ve Španělsku od července probíhaly přerušované stávky, zatímco odbory organizovaly protesty a jednodenní přerušení práce také ve Francii a Británii.

Místo plánovaného zpřísnění Airbus ponechá stávající hybridní uspořádání. Manažeři budou moci zaměstnancům dál umožnit práci z domova v průměru dva dny týdně; návrh na omezení práce na dálku na jediný den byl pozastaven.

Proč Airbus od plánu ustoupil

Airbus původně chtěl zvýšit minimální počet dnů, kdy zaměstnanci pracující v kancelářích musí být na pracovišti, z nejméně tří na nejméně čtyři týdně. Návrh vyvolal stávky ve většině španělských provozů a následně také demonstrace a protestní akce ve Francii a Spojeném království.

Rozsah španělských protestů podle dostupných zpráv zaskočil vedení společnosti. Neobvyklá intenzita nepokojů údajně vedla k otázkám centrály, jak byla změna v jednotlivých zemích připravena a komunikována. Airbus následně uvedl, že účinná změna vyžaduje naslouchání zaměstnancům, a návrh proto raději pozastavil, než aby jej okamžitě prosadil.

Co zaměstnancům vadilo

Spor se netýkal pouze počtu dnů strávených v kanceláři. Španělští zaměstnanci a odbory upozorňovali také na:

• růst mezd pod úrovní inflace,
• přísnější kontrolu docházky,
• otázky spojené s dopravou a placeným volnem,
• požadavek na delší přítomnost kancelářských pracovníků na pracovišti,
• obecné zhoršování pracovních podmínek.

Odbory tvrdily, že do stávek se zapojilo přibližně 40 % z asi 14 000 zaměstnanců Airbusu ve Španělsku. Protestní akce probíhaly přerušovaně a zasáhly většinu španělských provozů.

Proč chtěl Airbus více lidí v kancelářích

Vedení Airbusu argumentovalo tím, že větší osobní přítomnost může zlepšit společnou efektivitu, urychlit rozhodování a usnadnit předávání znalostí mezi zkušenými pracovníky a novějšími kolegy.

Předávání praktických zkušeností bylo podle této argumentace důležité i proto, že Airbus po pandemii přijal mnoho nových zaměstnanců. Firma zároveň čelí vysoké poptávce po letadlech a tlaku na splnění cíle dodat v roce 2026 celkem 870 dopravních letounů.

Dostupné podklady přímo potvrzují argumentaci Airbusu o efektivitě, rychlejším rozhodování a přenosu znalostí. Podrobnosti o rozsahu poválečných náborů po pandemii a konkrétní cíl 870 dodávek je však v dodaných zdrojích třeba chápat jako kontext; nejsou v nich samostatně a podrobně ověřeny.

Odbory: méně flexibility může zkomplikovat nábor

Odbory namítaly, že omezení hybridní práce může Airbusu ztížit získávání a udržení nedostatkových odborníků, zejména v oblasti inženýrství a softwaru. Flexibilní režim práce je podle jejich argumentace důležitou součástí nabídky pro tuto skupinu zaměstnanců.

Francouzské odbory také tvrdily, že navrhovaná změna je v rozporu se stávající dohodou Airbusu ve Francii o práci na dálku, která má podle tohoto tvrzení platit do srpna 2028. Dodané zdroje potvrzují odpor francouzských odborů související s režimem práce na dálku, neposkytují však nezávisle ověřené podrobné znění ani konečné datum této dohody. Tyto konkrétní údaje proto nelze z poskytnutých podkladů s jistotou potvrdit.

Výroba letadel podle Airbusu neutrpěla

Navzdory protestům Airbus v dané fázi uvedl, že výroba nebyla zasažena. Stávky se totiž týkaly především administrativních a podpůrných funkcí, nikoli samotné výroby letadel.

Rozhodnutí tak představuje ústup od pevného pravidla čtyř dnů v kanceláři, nikoli úplné odmítnutí osobní spolupráce. Airbus se nyní snaží hledat kompromis mezi požadavkem vedení na větší přítomnost na pracovišti a obavou odborů, že příliš striktní návrat do kanceláří zhorší vztahy se zaměstnanci i schopnost firmy přilákat žádané odborníky.