El Niño může být nejsilnější za dobu lidské paměti. Met Office varuje před rokem 2027

Vyvíjející se El Niño v letech 2026–2027 není meteorology vnímáno jako běžné sezónní kolísání, ale jako mimořádně významné klimatické riziko. Britský Met Office očekává, že teplota povrchu Tichého oceánu může v následujících měsících vystoupat na více než 3 °C nad průměr. Podle úřadu jde o nejsilnější předpovědní signál za dobu lidské paměti a pravděpodobně o největší událost svého druhu od 19. století.

Důsledky se nemusí omezit na Tichomoří. El Niño dokáže měnit rozložení srážek a teplot po celém světě a jeho oteplující účinek se tentokrát přidá k již výrazně teplejšímu podnebí způsobenému lidskou činností. Met Office proto hodnotí jako velmi pravděpodobné, že rok 2027 bude představovat nový globální teplotní rekord.

Jak neobvyklá je tato předpověď?

El Niño je teplá fáze jevu El Niño–jižní oscilace, známého pod zkratkou ENSO. Jde o opakující se klimatický vzorec soustředěný kolem tropického Tichého oceánu. El Niño se obvykle vyhlašuje tehdy, když teplota mořské hladiny ve východní části tropického Pacifiku vystoupá nejméně o 0,5 °C nad dlouhodobý průměr.

Běžné El Niño podle Met Office zvyšuje teplotu povrchu rovníkového Pacifiku přibližně o 1–2 °C. Už odchylka 2 °C je považována za velmi silnou událost. Předpověď překračující 3 °C by proto ležela výrazně mimo obvyklý rozsah.

Srovnání s 19. stoletím je historickým odhadem, nikoli tvrzením, že přesná síla události už byla naměřena. Vrchol je teprve před námi a předpovědi se mohou s přibývajícími pozorováními měnit.

Kdy má El Niño vrcholit?

Nejsilnější podmínky se očekávají během podzimu a zimy na severní polokouli v letech 2026–2027. Dopad na globální průměrnou teplotu se však může naplno projevit až v roce 2027. U El Niño totiž nejvyšší teplota oceánu a vrchol jeho vlivu na globální klima nemusí nastat ve stejnou dobu.

Dlouhodobější výhled Met Office už nyní ukazuje na zvýšenou pravděpodobnost podmínek El Niño ve střední části tropického Pacifiku, zejména v letech 2027 a 2028. Rozvoj El Niño na konci roku 2026 podle úřadu zvyšuje šanci, že rok 2027 bude opět rekordně teplý.

Jde však o pravděpodobnostní projekce, nikoli o jistotu. Konečná síla i načasování vrcholu budou záviset na další interakci oceánu a atmosféry a také na krátkodobé proměnlivosti počasí.

Proč by mohl být rok 2027 nejteplejší v historii měření?

El Niño dočasně přesouvá teplo z tropického Pacifiku do atmosféry a mění rozložení teplot i srážek po celé planetě. Když se tento přirozený impulz spojí s dlouhodobým oteplováním způsobeným lidskou činností, může globální průměrná teplota dále vzrůst.

Varování Met Office vychází ze souběhu dvou faktorů:

• Přirozená proměnlivost: mimořádně silné El Niño může krátkodobě dodat globálním teplotám další oteplovací impuls.
• Oteplování způsobené člověkem: svět vstupuje do nové události El Niño z podstatně teplejšího výchozího stavu než v minulosti.

Výsledkem může být nový globální teplotní rekord v roce 2027. Výraz „velmi pravděpodobné“ popisuje vysokou pravděpodobnost, nikoli jistotu.

Co může El Niño znamenat pro Spojené království?

Met Office očekává, že vliv El Niño zvýší pravděpodobnost deštivého a bouřlivého podzimu a zimy ve Spojeném království. Nejde ale o předpověď každé jednotlivé bouře ani o přesný úhrn srážek pro konkrétní místo.

El Niño samo o sobě počasí ve Spojeném království neurčuje. Jeho účinek mohou zesílit, oslabit nebo změnit jiné atmosférické vzorce a místní podmínky. Nejrozumnější je proto chápat předpověď jako posun pravděpodobnosti směrem k neklidnějšímu počasí, nikoli jako záruku plošně deštivé zimy.

Kde hrozí největší humanitární dopady?

Světový potravinový program (WFP) odhaduje, že sílící El Niño může do konce roku 2027 uvrhnout nejméně 49 milionů dalších lidí do akutní potravinové nejistoty. Jeho analýza zahrnuje 45 zemí a předpokládá, že celkový počet lidí čelících akutní potravinové nejistotě může dosáhnout 274 milionů.

Největší riziko je v oblastech, které už nyní zatěžuje chudoba, konflikty, křehké potravinové systémy nebo opakované klimatické šoky. WFP mezi obzvlášť ohrožené regiony řadí části Střední Ameriky a jižní Afriky.

El Niño může mít v různých částech světa zcela opačné projevy: někde přináší sucho, jinde ničivé srážky a povodně. Tyto šoky mohou snížit úrodu, narušit chov zvířat i zásobování vodou, poškodit infrastrukturu a zvýšit tlak na ceny potravin. Konečný humanitární dopad nebude záviset jen na síle jevu, ale také na místní zranitelnosti a rychlosti reakce úřadů.

Co může pomoci připravenosti?

WFP a jeho partneři využívají klimatické předpovědi a systémy včasného varování k přípravě pomoci ještě předtím, než sucho, povodně nebo bouře způsobí největší škody. Plánovaná opatření zahrnují ochranu obživy, předběžné rozmístění pomoci a podporu zranitelných komunit při přípravě na očekávané otřesy.

Včasná opatření El Niño nezastaví, mohou ale snížit náklady na následnou pomoc poté, co lidé přijdou o úrodu, domovy, příjem nebo infrastrukturu. Rozsah současného varování ukazuje, že klimatické předpovědi mají největší význam tehdy, když se promítnou do konkrétních rozhodnutí přímo v ohrožených oblastech.

Zásadní výhrada: stále jde o předpověď

Dostupné údaje ukazují na neobvykle silné a rychle se rozvíjející El Niño. Hlavní čísla ale nelze zaměňovat za definitivně naměřené hodnoty. Předpověď překročení 3 °C popisuje možný vrchol události a její regionální dopady se budou lišit.

Nejopatrnější závěr zní, že El Niño v letech 2026–2027 přináší mimořádně široké spektrum možných následků: vyšší šanci na globální teplotní rekord, deštivější a bouřlivější počasí ve Spojeném království, výrazně odlišná srážková rizika v různých částech Pacifiku a vážný tlak na potravinovou bezpečnost v ohrožených zemích. Síla varování vychází z mimořádného signálu v modelech a z toho, že se událost rozvíjí v již otepleném klimatu — nikoli z jistoty ohledně každého budoucího vývoje.