Na místě už v té době byli hasiči, záchranáři a civilisté. Ukrajinští představitelé proto uvedli, že druhý úder zřejmě mířil právě na zasahující záchranáře. Toto tvrzení vychází z jejich vyjádření a z časové posloupnosti útoku; dostupné zprávy však nezávisle neprokazují přesný úmysl útočníků.
Volodymyr Zelenskyj útok na své rodné město odsoudil jako „naprosto cynický a podlý“. Uvedl, že drony udeřily ve dvou vlnách, a slíbil reakci.
Místní úřady popsaly rozsáhlou záchrannou operaci, která začala ve chvíli, kdy obchodní centrum hořelo a bylo silně poškozené. Počet obětí a zraněných se během zásahu postupně zvyšoval: dřívější hlášení uváděla nižší čísla, pozdější aktualizace ukrajinských úřadů hovořily o 15 mrtvých a zhruba 130 zraněných. Devětadvacet zraněných mělo být ve vážném stavu, včetně pěti dětí.
Úder na Kryvyj Rih přišel jen několik hodin po rozsáhlém nočním útoku na Kyjev a okolní oblast. Podle agentury Reuters tam zahynulo 17 lidí a více než 40 dalších bylo zraněno. Poškozeny byly také civilní objekty včetně školy a nemocnice.
Další ruské útoky byly hlášeny v Mykolajivu a Charkově. Souhrnně ukázaly, že ruské rakety a drony dál ohrožují ukrajinská města hluboko za hlavní frontovou linií.
Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině uvedla, že v červenci 2026 ověřila nejméně 437 zabitých civilistů a 2 610 zraněných. Šlo o nejsmrtelnější měsíc pro ukrajinské civilisty od prvních měsíců rozsáhlé války a počet obětí byl o 30 procent vyšší než v červnu.
Ukrajinští představitelé spojují rostoucí civilní ztráty také s nedostatkem munice pro protivzdušnou obranu, zejména interceptorů pro americké systémy Patriot. Po útocích v kyjevské oblasti Zelenskyj prohlásil, že neschopnost spojenců doplňovat ukrajinské zásoby stojí lidské životy.
Dostupné zprávy ale nepotvrzují, že by konkrétní nedostatek způsobil právě útok na Kryvyj Rih, ani neurčují, zda bylo možné některý z dronů sestřelit. Širší problém spočívá v dlouhodobém tlaku na ukrajinskou protivzdušnou obranu, která se snaží reagovat na opakované kombinované útoky drony, střelami s plochou dráhou letu a balistickými raketami.
Po útocích Zelenskyj hovořil s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Projednávali civilní oběti, pokračující ruské útoky na ukrajinskou přístavní infrastrukturu a plavidla i možné dopady na globální potravinovou bezpečnost.
Ukrajinské přístavy a vývoz zemědělských produktů mají význam i pro mezinárodní trhy. Útoky na přístavy a lodní dopravu se proto neřeší pouze jako bezpečnostní otázka, ale také jako možné ohrožení dodavatelských řetězců potravin. Poskytnuté zdroje dokládají diplomatické obavy, neuvádějí však konkrétní dopad na světové ceny nebo dostupnost potravin.
Na pondělí bylo v Kyjevě naplánováno také jednání takzvané Koalice ochotných. Její představitelé měli projednat a znovu potvrdit pokračující podporu Ukrajině.
Z dostupných zpráv vyplývá několik základních skutečností: 21. srpna zasáhly drony rušné obchodní centrum v Kryvém Rihu, útok proběhl ve dvou vlnách, druhý úder následoval přibližně po 30 minutách a poslední hlášená bilance činila nejméně 15 mrtvých a asi 130 zraněných.
Tvrzení, že druhý úder byl konkrétně zaměřen na zabití nebo zranění záchranářů, pochází od ukrajinských představitelů a Zelenského. Zdroje popisují načasování útoku a typ použitého dronu, ale samy o sobě nezávisle nepotvrzují přesný záměr útočníků. U rychle se vyvíjejících zpráv z válečné zóny je proto důležité tyto dvě roviny rozlišovat.