Tajný plán „M&M“: Ukrajina chtěla ochromit moskevská letiště roji dronů

Taková strategie by však zasáhla i běžné cestující, posádky letadel, zaměstnance letišť a občany třetích zemí. Její zamýšlený politický účinek proto závisel na tom, zda by dokázala vytvořit rozsáhlé komplikace bez katastrofického incidentu s civilním letadlem.

Ukrajina zároveň skutečně pokračuje v dálkových útocích drony na cíle v Moskvě a jejím okolí. Ruská metropole už v minulosti zažila dočasné uzávěry letišť v souvislosti s dronovou aktivitou.

Proč by autonomní roj u letišť představoval právní problém

Samotná autonomie zbraně automaticky neznamená, že je její použití nezákonné. Rozhodující by bylo, jak byly drony naprogramovány, proti čemu měly působit, zda dokázaly spolehlivě rozlišit vojenské cíle od civilních objektů a jaká opatření měla omezit předvídatelné škody na civilistech.

Prostor kolem velkého civilního letiště je přitom mimořádně složitý. V každém okamžiku se v něm mohou nacházet dopravní letadla, lidé, vozidla, terminály i další překážky. Dron spoléhající na vizuální rozpoznávání by mohl ztratit orientaci, nesprávně vyhodnotit objekt nebo být po zahájení mise obtížně odvolatelný.

Takové riziko se dotýká základních principů mezinárodního humanitárního práva: rozlišování mezi vojenskými a civilními cíli, přiměřenosti a povinnosti přijmout veškerá proveditelná opatření k ochraně civilistů. Pokud by se očekávalo, že operace záměrně učiní civilní leteckou dopravu nebezpečnou, musely by se zohlednit její předvídatelné dopady na cestující i civilní infrastrukturu.

Zelenského obava z civilního letadla

Podle zdrojů The Atlantic měl Volodymyr Zelenskyj obavy, že jeden z dronů zasáhne civilní dopravní letadlo a usmrtí cestující, členy posádky nebo pracovníky letiště. Takový incident by podle něj mohl být označen za „pirátství“. Přesto měl podle popisu umožnit, aby plánování několik měsíců pokračovalo, protože očekávaný diplomatický účinek považoval za významný.

Tato verze je sporná. Mluvčí prezidentské kanceláře se k ní odmítl vyjádřit, zatímco jiný představitel uvedl, že jde o nepravdivý popis. Zároveň tvrdil, že Ukrajina nemá dostatečně přesné a spolehlivé dálkové zbraně, které by umožnily zaútočit na moskevská letiště bez nepřijatelného rizika pro civilisty.

Podstatné proto je, že nejde o potvrzený popis provedené operace. Jde o zprávu o údajném návrhu založenou hlavně na anonymních svědectvích, kterou jeden z představitelů Zelenského kanceláře výslovně popřel.

Proč byl plán údajně pozastaven

The Atlantic spojil zastavení příprav s červencovým odvoláním ministra obrany Mychajla Fedorova. Ten byl výrazně spojován s rozšiřováním ukrajinské výroby dronů a s technologickými inovacemi na bojišti. Samostatné zprávy popisovaly také napětí mezi Fedorovem a tehdejším vrchním velitelem ukrajinských ozbrojených sil Oleksandrem Syrským ohledně dalšího směřování války a role technologií.

Oba byli následně odvoláni v rámci širší personální změny ve vedení obrany. Úřadujícího ministra obrany Jevhenije Chmaru později prezident formálně navrhl a parlament jeho jmenování potvrdil, podle zpráv citovaných v dodaném zpravodajství.

Fedorovovo odvolání vyvolalo politickou kontroverzi i protesty. Podle tehdejších zpráv také vyzýval k uspořádání válečných voleb, což do změny ve vedení obrany přidalo domácí politický rozměr. Dostupné informace však nepotvrzují, že personální změny byly provedeny konkrétně kvůli zastavení plánu M&M. Pouze dávají jeho údajné pozastavení do souvislosti s Fedorovovým odchodem.

Odložený neznamená definitivně zrušený

The Atlantic popsal plán jako pozastavený nebo odložený, nikoli jako definitivně zrušený. To teoreticky ponechává prostor pro jeho úpravu a případné obnovení za jiného vedení nebo za změněných okolností. V dodaných zprávách ale není žádný důkaz, že by byl plán znovu aktivován nebo skutečně proveden.

Je také nutné odlišit údajný plán M&M od skutečné, pokračující ukrajinské kampaně dálkovými drony. Dne 16. srpna ruské úřady tvrdily, že během jediné noci zničily 822 ukrajinských dronů, přičemž stovky z nich měly mířit k Moskvě. Reuters a NPR informovaly o ruských tvrzeních i o obětech a škodách v Moskevské oblasti; celkový počet vypuštěných dronů ani počet zachycených strojů však nelze v plném rozsahu nezávisle ověřit.

Závěr

Příběh plánu M&M popisuje dosud neprovedenou strategii založenou na saturaci: vyslat velké množství levných, vizuálně naváděných autonomních dronů a učinit moskevská civilní letiště příliš nebezpečnými pro běžný provoz.

Jeho politická páka měla spočívat v omezení cestování ruských bohatších vrstev a následném tlaku na vedení země. Zároveň však právě jeho největší strategická výhoda představovala největší slabinu: autonomní zbraně by operovaly v prostoru zaplněném civilními letadly a lidmi.

Rozsáhlejší ukrajinské útoky drony na ruské území jsou doloženy více zprávami. Konkrétní operace M&M však zůstává neověřeným tvrzením založeným na anonymních zdrojích, které popřel nejmenovaný představitel ukrajinské prezidentské kanceláře.