Linux 7.3: BIG TCP pro VXLAN a Geneve, méně blokování a nový přístup k AI patchům

Co se 20. srpna dostalo do Linuxu 7.3

Do hlavní vývojové větve zamířil balík síťových změn net-next-7.3. Nejde ještě o hotové vydání Linuxu 7.3, ale o kód přijatý během merge window, tedy období, kdy se do nové vývojové řady začleňují větší funkce.

Tentokrát nejde jen o jednotlivé ovladače. Změny míří na dva praktické problémy: výkon síťových cest přes virtualizované overlay tunely a škálování operací v prostředích s velkým množstvím síťových jmenných prostorů. Současně se mezi správci sítě rozhořela debata o tom, jak zvládnout rostoucí příval patchů vytvořených s pomocí umělé inteligence.

BIG TCP se dostává do tunelů VXLAN a Geneve

Nejvýraznější změnou v datové cestě je podpora BIG TCP pro UDP tunely VXLAN a Geneve. Linux díky ní může interně pracovat s payloady většími než 64 KiB a následně je rozdělit pomocí GSO/TSO, místo aby se pokoušel posílat nadměrně velké pakety přímo po síti.

V uvedených testech

netperf TCP_STREAM

Výsledky je ale potřeba číst jako měření konkrétní konfigurace, nikoli jako obecný příslib, že každý systém s Linuxem 7.3 automaticky zrychlí. Výsledek ovlivňuje například nastavení gso_max_size a gro_max_size, schopnosti síťové karty, stav offloadu, MTU, typ tunelu i konkrétní pracovní zátěž.

Méně konkurence o globální RTNL zámek

Další důležitá změna se týká pravidel směrování IPv4 a IPv6. Operace přidávání a mazání pravidel FIB — tedy pravidel používaných při rozhodování o směrování paketů — se přesunuly od široké serializace přes RTNL k jemnějšímu zamykání pomocí mutexu pro jednotlivé fib_rules_ops, všude tam, kde to bylo možné. RTNL však zcela nemizí; stále je potřeba například v některých cestách při prvním IPv4 pravidle a volání fib_unmerge().

V syntetickém testu, který současně vytvořil 4 096 síťových jmenných prostorů a do každého vložil 1 024 pravidel, se čas pro IPv4 zkrátil z 22,752 na 0,918 sekundy. To odpovídá přibližně 24,8násobnému zrychlení. U IPv6 klesl čas z 35,181 na 1,214 sekundy, tedy zhruba 29krát.

Jde o extrémní test zaměřený na souběžnou práci s mnoha jmennými prostory. Výsledky proto nelze přímo převést na stejně velké zrychlení běžného spouštění kontejnerů nebo virtuálních strojů.

AI má pomoci zvládnout příval patchů

Síťový maintainer Jakub Kicinski uvedl, že během cyklu se objevilo 632 patchů pro net a 648 patchů pro net-next. Podle jeho odhadu byla umělou inteligencí vytvořena přibližně třetina až polovina změn v net-next — často šlo o opravy s nízkou prioritou, úklid kódu nebo upřesnění. To by znamenalo zhruba 216 až 324 patchů. Kicinski a Paolo Abeni popsali situaci jako stav, kdy jsou „zcela zahlceni“.

Jako jednu z možných odpovědí chce Meta poskytnout rozpočet a přístup k několika špičkovým AI modelům. Ty by mohly každý patch projít v prvním kole kontroly. Použití více modelů má omezit riziko, že jediný model přehlédne problém nebo si vymyslí přesvědčivé, ale nesprávné zdůvodnění.

Plánovaná automatizace se má týkat například správy Patchworku, běžných procesních připomínek, úprav commitových zpráv a případně i aplikování patchů, které už předtím zkontrolovali důvěryhodní lidé.

Maintaineři ale zdůrazňují, že AI nenahradí lidské posouzení u vzácných a na pořadí událostí citlivých problémů. Patří sem například chyby a timeouty na sběrnici PCIe, kde je nutné rozumět nejen API, ale také přesnému pořadí kroků při obnově hardwaru.

Nové ovladače a další síťové změny

V bezdrátové části přibyl první ovladač Morse Micro mm81x pro Wi‑Fi HaLow, a to pro zařízení připojená přes USB a SDIO. Nově se objevuje také ovladač NXPWIFI a pokračuje práce na MLO neboli Multi-Link Operation.

U kabelových zařízení dorazil základní skeleton ovladače Intel iXD. Ten má sloužit jako podpora pro Intel Control Plane PIC Function na IPU a FNIC zařízeních od generace E2100 výše. Součástí cyklu je rovněž počáteční podpora CXL pro síťové karty AMD/Solarflare a možnost nahrávání firmwaru do karet AMD Pensando.

Multipath TCP (MPTCP) nově získává mechanismus pro ořezávání fronty paketů přijatých mimo pořadí v situaci extrémního nedostatku paměti. Nejde o optimalizaci běžné propustnosti, ale o nouzovou cestu, která má pomoci při obnově spojení a opakovaném přenosu.

U unixových socketů AF_UNIX se zlepšuje hlášení při použití SCM_RIGHTS, pokud bezpečnostní modul LSM odmítne některý předávaný deskriptor souboru. S volbou SO_RIGHTS_NOTRUNC může příjemce zjistit, který deskriptor byl odmítnut a jakou chybu systém vrátil, místo aby při prvním selhání přišel o zbytek pole.

Kdy Linux 7.3 vyjde?

První release candidate Linuxu 7.3 se očekává přibližně 30. srpna 2026 a stabilní vydání je podle současného harmonogramu plánováno na konec října. Termíny se však mohou změnit podle průběhu běžného vývojového cyklu.

Uživatelé distribucí s pevnějším plánem vydávání budou čekat déle. Distribuce si jádro vybírají, backportují do něj opravy, testují je a vydávají podle vlastního harmonogramu. Rolling-release distribuce mohou Linux 7.3 nabídnout dříve. U CachyOS ale zatím není doložené konkrétní datum přechodu; srpnové instalační obrazy stále obsahovaly Linux 7.1.