Co odhaluje prudký nárůst ruských dronů u Rumunska a dalších zemí NATO

Prudký nárůst ruské dronové aktivity ukazuje, že východní křídlo NATO čelí trvalé a škálovatelné hrozbě. Nejde už pouze o izolované případy, kdy se dron během ruského útoku na Ukrajinu odchýlí od kurzu. Výstižnější je mluvit o výzvě v takzvané šedé zóně: Moskva může zkoušet schopnosti protivzdušné obrany, zvyšovat náklady protivníka a testovat jeho politickou rozhodnost, aniž by v každém jednotlivém případě bylo možné jednoznačně prokázat úmysl.

Čísla ukazují skutečný zlom

Rumunsko do 17. srpna zaznamenalo nejméně 23 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. To už převyšuje 18 případů evidovaných za celé období od roku 2022 do konce roku 2025. Rumunská obrana zároveň uvádí čtyři sestřelené drony, 27 případů nálezu dronů nebo jejich trosek a nejméně 42 misí NATO zaměřených na ochranu vzdušného prostoru. Počet ruských útoků na cíle v blízkosti rumunské hranice u Dunaje vzrostl na 54, zatímco za celý rok 2025 jich bylo 28.

To je důležitý posun. Častější incidenty znamenají nejen více práce pro radary a stíhačky, ale také větší pravděpodobnost, že trosky dopadnou na obydlené území nebo že se posádka rozhodne během několika minut k použití síly.

Z hranic se problém přesunul k civilistům

Hrozba už není abstraktní událostí kdesi za hranicí. V květnu v rumunském okrese Galați údajně havaroval ruský dron nesoucí výbušninu. Zranil dva lidi a zapálil bytový dům. Dne 16. srpna pak španělský letoun F/A-18 zapojený do mise NATO sestřelil dron, který neoprávněně vstoupil do rumunského vzdušného prostoru. Šlo o čtvrtý sestřel v Rumunsku v tomto roce.

Incident ukazuje, že alianční letouny už nejsou nasazovány jen k monitorování situace, ale musí potenciálně zasahovat přímo nad územím členského státu. Každé takové rozhodnutí s sebou nese riziko chybné identifikace, pádu trosek i rychlé politické eskalace.

Úmysl není jistý, dopad je přesto vážný

Rumunské ministerstvo obrany uvádí, že dostupné důkazy zatím neprokazují, že by Moskva záměrně mířila na cíle v Rumunsku. Nárůst narušení navíc časově souvisí s intenzivnějšími ruskými útoky na ukrajinské cíle u Dunaje a v Černém moři. Jednotlivé průniky tak mohou být způsobeny navigační chybou, účinky elektronického boje nebo jednoduše přelétáním dronů z bojové zóny.

To však neznamená, že jsou bez strategického významu. Opakované incidenty mohou Rusku umožnit sledovat, jak rychle NATO hrozbu odhalí, jaké prostředky vyšle a jaká pravidla použije pro případný zásah. Zároveň zatěžují rozhodovací procesy, zvyšují náklady obrany a mohou postupně vytvářet dojem, že nebezpečně blízká přítomnost ruských dronů je „novým normálem“.

Nejde jen o Rumunsko

Podobné potvrzené či podezřelé incidenty byly hlášeny také v Polsku, Litvě a Lotyšsku. Drony se objevily rovněž v Moldavsku. NATO v srpnu formálně odsoudilo nedávná narušení vzdušného prostoru Polska a Rumunska a vyjádřilo plnou solidaritu s dotčenými spojenci. Aliance zároveň uvedla, že Rusko nese za tato narušení plnou odpovědnost a že představují nebezpečné a nepřijatelné zvyšování tolerance k riziku.

Vzorec je tedy regionální. Rumunsko je kvůli hranici s Ukrajinou a poloze u Černého moře jedním z nejvíce exponovaných členů, ale stejný problém se týká širšího východního křídla NATO.

Levný dron proti drahé obraně

Drony typu Šáhed nebo jejich ruské varianty Geran mohou podle odhadů stát přibližně 20 000 až 50 000 dolarů. Jejich ničení stíhačkami a drahými střelami vzduch–vzduch, například střelami Sidewinder v ceně odhadem 380 000 až 500 000 dolarů, vytváří pro obránce nevýhodný ekonomický poměr.

I když se podaří každý dron sestřelit, může takový způsob obrany rychle spotřebovávat zásoby munice, letové hodiny i finanční prostředky. Proto se prosazují levnější vícevrstvé systémy. Rumunsko například zavedlo protidronový systém Merops, u něhož mohou podle zpráv náklady na jeden zásah při velkém nákupu klesnout přibližně na 3 000 dolarů.

Neznamená to, že stíhačky nebo klasická protivzdušná obrana ztratí význam. Potřebná je kombinace trvalého radarového a optického dohledu, elektronického boje, levných interceptorů a silnějších systémů pro náročnější cíle.

Nové základny zvyšují budoucí kapacitu

Zprávy založené na satelitních snímcích a uniklých materiálech tvrdí, že Rusko vybudovalo nebo modernizovalo přibližně deset stanovišť pro vypouštění dronů a 59 odpalovacích kolejnic v blízkosti Ukrajiny a Běloruska.

Samotná existence těchto zařízení není důkazem bezprostředně chystaného útoku na NATO. Naznačuje však, že Rusko může získat větší schopnost vysílat početnější a dál doletové drony z míst blíže k hranicím Aliance. To by mohlo dále zkrátit čas, který mají evropské státy na odhalení hrozby a reakci.

Co by mělo NATO dělat

Aliance oznámila, že během příštích pěti let investuje do schopností proti dronům více než 40 miliard dolarů, tedy zhruba 34 miliard eur. Součástí plánu je také rozšíření výcviku obsluh dronových systémů a rychlejší společné pořizování techniky.

Prioritou by nemělo být pouze více hlídkových letů. NATO potřebuje propojenou a vícevrstvou síť, která spojí:

• nepřetržitý dohled a sdílení radarových dat,
• elektronické rušení a další prostředky elektronického boje,
• levné dronové interceptory pro masové útoky,
• klasickou protivzdušnou obranu proti složitějším nebo rychlejším cílům,
• společná pravidla pro rozhodování o sestřelu,
• rychlou přeshraniční výměnu informací.

Největší riziko není automaticky válka NATO s Ruskem

Ne každý průnik ruského dronu znamená, že Moskva plánuje konvenční útok na Rumunsko nebo jiného člena NATO. Skutečné nebezpečí spočívá v kumulativním účinku: levné a často obtížně připsatelné incidenty mohou postupně oslabovat praktickou důvěryhodnost kontroly aliančního vzdušného prostoru.

Stačí pak jediný vážný incident — například civilní oběti, zásah obydlené oblasti nebo sestřel s nejasnými následky — a situace může eskalovat rychleji, než si kterákoli ze stran přeje. Rumunská čísla proto nejsou jen statistikou pohraničních událostí. Jsou varováním, že obrana východního křídla NATO bude muset být levnější, rychlejší, propojenější a připravená na dlouhodobý tlak.