Čínská nová 20% daň z offshore trustů: proč se spor o termín 21. října řeší

Čína novými pravidly výrazně omezuje možnost využívat offshore trusty jako nástroj pro odklad zdanění majetku. Podle předpisů vydaných 24. července 2026 se převod zhodnocených akcií, nemovitostí nebo jiného majetku čínským daňovým rezidentem do zahraničního trustu obecně posuzuje jako zdanitelný převod. Zároveň se do systému daně z příjmů fyzických osob započítávají i příjmy, které trust vytváří během své existence. Sazba činí 20 %.

Praktický dopad je zásadní: offshore trust už není jednoduchým způsobem, jak pouze ponechat majetek či výnosy mimo pevninskou Čínu a odložit čínskou daň až na pozdější distribuci.

Na co se 20% daň vztahuje

Majetek vložený do offshore trustu

Když čínský rezident převede do offshore trustu akcie, nemovitost nebo jiný majetek, zdanitelnou částkou je obecně jeho zhodnocení v okamžiku převodu. Rozhodující je rozdíl mezi hodnotou majetku při převodu a jeho daňovou nabývací hodnotou, nikoli automaticky celá hodnota majetku.

Z pohledu daní tak převod funguje podobně jako fiktivní prodej. Daňová povinnost může vzniknout okamžitě, i když vlastník ve skutečnosti žádnou hotovost z prodeje neobdržel.

Příjmy vznikající uvnitř trustu

Pravidla se vztahují také na příjmy, které offshore trust vytváří během své existence. To může zahrnovat i výnosy, které nebyly přímo vyplaceny fyzické osobě. Podle charakteru příjmu mohou být zařazeny například mezi příjmy z převodu majetku nebo mezi úroky, dividendy a bonusy.

Čínský přístup je proto založen na takzvaném průhledu do trustu. Daň se nemusí řešit pouze při založení trustu nebo při konečné distribuci majetku, ale také ve fázi jeho financování a v průběhu vytváření příjmů.

Kterých starších převodů se pravidla týkají?

Předpisy nabyly účinnosti okamžitě 24. července 2026. Současně zavedly 90denní období pro přiznání a úhradu vybraných historických závazků. Technické výklady uvádějí, že přechodná úprava může zahrnovat nezaplacenou daň související s majetkem, který rezidentní fyzické osoby převedly do offshore trustů od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2025, a také některé nezaplacené daně z dřívějších příjmů trustů.

Přesný rozsah přechodných pravidel se může lišit podle daňového statusu osoby, data převodu a druhu příjmu trustu. Rodiny se staršími strukturami by proto měly prověřit historii financování trustu, ocenění majetku i záznamy o výnosech — nikoli předpokládat, že se řeší jen poslední výplaty.

21., nebo 22. října? Termín zatím není zcela jasný

Veřejně dostupné informace se neshodují na přesném konci 90denní lhůty. Zpráva CNBC uvádí, že rodiny mají do 21. října 2026 přiznat a zaplatit daň dlužnou z relevantních převodů uskutečněných od začátku roku 2023. Několik daňových a právních analýz však počítá 90 dní od účinnosti pravidel 24. července a jako přibližný termín uvádí 22. října 2026.

Oficiální rámec je popisován jako možnost splnit povinnost do 90 dnů od účinnosti předpisů. Dotčené osoby by proto neměly spoléhat pouze na datum uvedené v médiích. Přesný provozní termín i způsob podání by měly potvrdit u kvalifikovaného poradce pro čínské daňové právo nebo u příslušného místního daňového úřadu.

Co hrozí při zmeškání lhůty?

Devadesátidenní období představuje možnost dobrovolného splnění povinnosti, nikoli plošnou daňovou amnestii. Kdo ve stanoveném období přizná a uhradí vybrané nedoplatky, může se vyhnout přirážce za pozdní úhradu.

Po zmeškání lhůty mohou úřady postupovat podle příslušných zákonů a předpisů, včetně vyměření poplatků z prodlení a případných dalších sankcí. Nejdůležitější je proto co nejdříve zjistit skutečnou daňovou povinnost, doložit ocenění i nabývací hodnotu majetku a vyřešit sporné otázky před koncem přechodného období.

Jak reagují bohaté čínské rodiny

Právníci a poradci uvádějí, že movití čínští klienti znovu posuzují offshore trusty i investiční majetek. Kontrola se typicky týká ocenění vložených aktiv, daňové rezidence rodiny, zahraničních pojistných produktů a toho, zda lze zahraniční majetek dál držet bez nevyřešených oznamovacích nebo daňových rizik.

Z dostupných informací nevyplývá, že by všichni hromadně rušili své trusty. První reakce spíše spočívá v prudkém nárůstu daňového, právního a structuringového poradenství, protože rodiny se snaží zjistit, jak budou pravidla uplatňovat místní úřady. Čínská Státní daňová správa údajně školí místní daňové úředníky, aby se postup sjednotil — což zároveň naznačuje, že některé technické otázky zůstávají otevřené.

Proč mohou pravidla proměnit asijská centra správy majetku

Nový režim snižuje atraktivitu přesouvání majetku do zahraničí pouze za účelem odkladu čínské daně. Některé rodiny mohou dříve nepřiznaný majetek dodatečně legalizovat, omezit nové offshore investice nebo převést aktiva do struktur, které se snáze dokumentují a vykazují.

Jiné mohou klást větší důraz na skutečnou změnu daňové rezidence, mezinárodní diverzifikaci a poradenství ve finančních centrech, jako jsou Hongkong nebo Singapur. To by mohlo podpořit poptávku po právních, daňových a wealth-managementových službách v těchto místech, současně by však mohlo oslabit jejich roli pouhých rezervačních destinací pro majetek, který je stále spojen s čínskými daňovými rezidenty. Směr kapitálových toků zatím není rozhodnutý a dostupná data podporují více možných scénářů, nikoli jednoznačnou předpověď.

Pravidla pro trusty mohou být součástí širšího tažení proti zahraničnímu majetku. Podle dostupných zpráv se počáteční pozornost zaměřuje na výnosy ze zahraničních pojistek, přičemž kontrola se může rozšířit i na další zahraniční aktiva a příjmy z investic v zahraničí. Tvrzení o zahraničních pracovních příjmech je zatím třeba posuzovat opatrně, dokud úřady nevydají konkrétnější pokyny.

Souvisí daňové tažení s propadem luxusu v Číně?

Načasování nových pravidel spojilo kampaň proti offshore majetku s prudkým zhoršením situace na čínském trhu luxusního zboží. Prodeje 25 největších luxusních značek podle dostupných údajů v červenci meziročně klesly o více než 10 %. Louis Vuitton, Dior a Gucci zaznamenaly dvouciferné propady, Hermès přešel z růstu do poklesu a Chanel s Pradou dál rostly, ovšem pomaleji.

To však samo o sobě nedokazuje, že pokles způsobila pouze daňová pravidla. Pevninský trh s osobním luxusním zbožím se zmenšil už v roce 2025 o 3–5 %, po mnohem výraznějším propadu v roce 2024. Roli hrála slabší důvěra spotřebitelů, tlak na realitní trh i opatrnější spotřební chování.

Opatrnější závěr zní, že daňová kampaň mohla přidat další preventivní brzdu. Lidé s vysokými příjmy, kteří čelí vyšší možné hotovostní daňové zátěži a větší kontrole zahraničního majetku, mohou odkládat nápadné či čistě diskreční nákupy. Z červencových prodejních údajů ale nelze oddělit vliv daňového dohledu od širšího ekonomického a spotřebitelského zpomalení.

Praktický závěr

Pro čínské daňové rezidenty s offshore trusty není nejdůležitější pouze nová 20% sazba. Zásadní je posun k zdanění trustu v průběhu celého jeho životního cyklu: zhodnocení při vložení majetku, příjmů vznikajících během fungování trustu a potenciálně také pozdějších událostí, jako jsou distribuce nebo ukončení trustu.

Stávající struktury by měly být bez odkladu prověřeny z hlediska dat převodů, daňové nabývací hodnoty, ocenění, kumulovaných příjmů, daňové rezidence, vazeb na pojistky a historického vykazování. Lhůta pro historické závazky je ve veřejných zdrojích uváděna přibližně jako 21.–22. října 2026. Právě tento rozpor je důvodem, proč si nechat termín potvrdit přímo a nečekat na další upřesnění. Pravděpodobně nepůjde o úplný konec offshore plánování, ale spíše o přesun a formalizaci správy majetku v Asii.