Červencová data ukázala, že ekonomika vstoupila do druhé poloviny roku se slabším tempem. Průmyslová výroba meziročně vzrostla o 4,5 %, méně než očekávaných 4,8 %. Maloobchodní tržby se zvýšily pouze o 0,6 %, zatímco analytici čekali růst o 1,5 %. Investice do fixních aktiv za prvních sedm měsíců roku klesly o 6,7 %.
Hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 4,3 %. To bylo pod spodní hranicí oficiálního celoročního cíle 4,5 až 5 % a zároveň šlo o výrazné zpomalení oproti prvnímu čtvrtletí. Slabší výdaje domácností tak kontrastují s odolnější výrobou a exportem.
Právě tento nepoměr je pro čínské vedení problém. Vývoz a moderní průmyslová výroba mohou růst dočasně podpírat, ale samy o sobě nenahradí domácí spotřebu, soukromé investice ani příjmy místních samospráv spojené s realitním trhem.
Peking se snaží změnit strukturu růstu: méně spoléhat na nemovitosti, rozsáhlé infrastrukturní projekty a úvěrovou expanzi a více podpořit spotřebu a služby. Masivní jednorázový stimul by však mohl znovu prohloubit právě ty nerovnováhy, které se vláda snaží odstranit.
Dalším omezením je úklid skrytých závazků místních samospráv. Čína už dříve představila program výměny dluhů v objemu 10 bilionů jüanů a stanovila cíl odstranit místní finanční platformy do poloviny roku 2027. Tyto kroky omezují ochotu vlády podporovat novou vlnu zadlužování na místní úrovni.
Postupná strategie proto umožňuje reagovat podle vývoje dat. Úroková dotace snižuje cenu úvěru, programy výměny zboží podporují konkrétní nákupy a rychlejší infrastrukturní výdaje využívají projekty, které už byly naplánovány. V krátkodobém horizontu tak mohou vytvořit poptávku s menším okamžitým dopadem na rozpočet než plošné rozdávání hotovosti nebo další obří stavební program.
Čínský rozpočtový deficit pro rok 2026 je plánován přibližně na 4 % HDP, což odpovídá 5,89 bilionu jüanů. Současně byl stanoven strop 4,4 bilionu jüanů na nové účelové dluhopisy místních samospráv.
Vláda zároveň připravuje fiskální a daňové reformy do roku 2030 a slibuje, že nebude vytvářet nový skrytý dluh na místní úrovni. Smyslem je vybudovat trvalejší rozdělení příjmů a výdajů mezi centrální vládou a samosprávami, nikoli pouze přimět již zadlužené regiony k dalším výdajům.
Tomu lépe odpovídá kombinace centrální rozpočtové podpory, spotřebitelských dotací, úvěrů bank a státních finančních institucí a selektivního urychlení infrastruktury než plošný stimulační balík bez jasného omezení.
Odolnější technologická výroba a export, podporované mimo jiné globální poptávkou po infrastruktuře pro umělou inteligenci, dávají čínským politikům určitý manévrovací prostor. Snižují tak naléhavost okamžitého rozsáhlého stimulu.
Zároveň ale neřeší slabou spotřebu domácností, útlum soukromých investic ani pokles příjmů spojených s nemovitostmi. Oznámená opatření ukazují, že Peking je připraven zasáhnout, úřady však zatím neurčily načasování ani velikost případné další významné podpory. Ta bude pravděpodobně záviset na tom, zda se ukazatele domácí poptávky budou dále zhoršovat.