Omezení se týkalo Mahmúda Abbáse a zhruba 80 dalších palestinských představitelů, kteří chtěli přijet na Valné shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že diplomaté působící v palestinské misi při OSN mohou získat výjimky. Mise tak mohla pokračovat v práci, přestože byli vyšší představitelé z účasti vyloučeni.
Palestinská autonomie rozhodnutí odsoudila a tvrdila, že odporuje mezinárodnímu právu i Dohodě o sídle OSN z roku 1947. Valné shromáždění se následně muselo vypořádat s praktickým problémem: Abbás nemohl vstoupit na území USA, zatímco Palestina chtěla na nejvýznamnější části jednání vystoupit.
Dne 19. září 2025 schválilo Valné shromáždění rezoluci, která Palestině umožnila předložit předtočený projev prezidenta a účastnit se jednání prostřednictvím videokonference. Pro návrh hlasovalo 145 zemí, proti bylo pět a šest se zdrželo. Mezi státy hlasujícími proti byly Spojené státy a Izrael.
Díky tomuto rozhodnutí mohl Abbás promluvit na dálku z Ramalláhu, místo aby vystoupil přímo v sále OSN v New Yorku.
Abbás se podle zpráv obrátil na tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s žádostí, aby u amerického prezidenta Donalda Trumpa intervenoval. Turecko patří k výrazným diplomatickým zastáncům palestinské účasti v mezinárodních institucích a Erdogan má s Trumpem přímý komunikační kanál.
Zprávy uvádějí, že Erdogan tuto otázku s Trumpem projednal, Washington však nenaznačil, že by plánované omezení hodlal zrušit. Dostupné zdroje neposkytují samostatné veřejné americké vysvětlení, proč Erdoganova intervence neuspěla. Ukazují především to, že administrativa zřejmě setrvala na postoji, který vedl už k vízovým omezením v roce 2025.
Ústřední právní otázka zní, zda mohou Spojené státy jako hostitelská země OSN odepřít palestinským představitelům vstup na své území kvůli cestě do sídla organizace, aniž by porušily Dohodu o sídle OSN z roku 1947.
Palestinští představitelé a experti OSN tvrdí, že dohoda USA ukládá povinnost neklást zástupcům překážky v cestě do newyorského okrsku sídla OSN. Odborníci OSN Washington výslovně vyzvali k vydání víz palestinským představitelům a odvolávali se na ustanovení týkající se přístupu.
Spojené státy zastávají opačný výklad. Tvrdí, že mohou i v souvislosti s cestami do OSN uplatňovat vízová, bezpečnostní a zahraničněpolitická omezení, včetně opatření odůvodňovaných bojem proti extremismu.
Výsledkem je vážný právní a diplomatický spor. Samotné vízové rozhodnutí neřeší s konečnou platností, zda je správný americký výklad, nebo interpretace Palestinské autonomie a představitelů OSN.
Pokud Abbás nebude moci přicestovat, Valné shromáždění bude možná muset znovu přijmout procedurální rozhodnutí, které Palestině umožní účast na dálku prostřednictvím předtočeného projevu nebo živé videokonference. Rezoluce z roku 2025 byla přijata pro účast během 80. zasedání, a nelze ji automaticky považovat za trvalé povolení pro pozdější zasedání.
Praktický precedens je nicméně zřejmý: americké vstupní omezení může zabránit osobnímu vystoupení v New Yorku, Valné shromáždění však může vytvořit zvláštní mechanismus, který palestinskou účast zachová. Zda se tak stane i v roce 2026, bude záležet na rozhodnutí shromáždění a na tom, zda Washington svůj postoj před zářijovým jednáním změní.
Případ Mahmúda Abbáse je součástí širší americké politiky. Prezidentské prohlášení č. 10998, účinné od 1. ledna 2026, úplně nebo částečně pozastavilo vstup a vydávání víz občanům 39 zemí a také lidem, kteří žádají o vstup s cestovními doklady vydanými nebo potvrzenými Palestinskou autonomií.
Podle informací souvisejících s ministerstvem zahraničí tento rámec obsahuje omezené výjimky pro palestinské představitele napojené na palestinskou misi při OSN. Rozdíl je důležitý: stálá mise může v New Yorku dál fungovat, zatímco nejvyšší představitelé Palestinské autonomie a dočasné delegace mohou být z vrcholných mezinárodních akcí vyloučeni.
Spor se proto netýká pouze Abbásových cestovních plánů. Jde o střet americké pravomoci v oblasti imigrace a národní bezpečnosti, hodnocení diplomatického jednání Palestinské autonomie a povinnosti hostitelské země usnadnit přístup k sídlu OSN.