Ropa mizí z tankerů i skladů rychleji, než naznačuje cena. Co stojí za varováním Vortexy?

Varování společnosti Vortexa z 18. srpna nestálo jen na titulcích o konfliktu a uzavřeném Hormuzském průlivu. Opíralo se o souběh měřitelných ztrát na straně vývozu a mimořádně rychlého úbytku fyzických zásob. Klíčová otázka zněla: mizí skutečné barely ropy rychleji, než jejich cenu kolem 90 dolarů za barel odráží trh? Mezinárodní agentura pro energii (IEA) navíc očekávala výrazný deficit ve třetím čtvrtletí.

Vývoz čtyř velkých producentů se propadl

Vortexa uvedla, že kombinovaný vývoz ropy z Íránu, Ruska, Saúdské Arábie a Spojených států klesl přibližně o 5 milionů barelů denně. Celkový tok z těchto zemí se tak dostal na rekordně nízkou úroveň.

Za jednotlivými výpadky stály různé příčiny:

• íránská omezení a narušení průjezdu Hormuzským průlivem;
• bezpečnostní rizika v Perském zálivu a Rudém moři, která zasáhla saúdské dodávky;
• poškození ruské exportní infrastruktury v Černém moři ukrajinskými dronovými útoky;
• menší kompenzace ze strany Spojených států, mimo jiné kvůli omezenému uvolňování ropy ze strategických rezerv.

Nešlo tedy o jeden izolovaný výpadek, ale o několik současných problémů u významných dodavatelů.

Ropa ubývala na moři i v pobřežních nádržích

Nejvýraznější signál poskytla fyzická data o zásobách. Podle Vortexy klesl objem ropy „na vodě“, tedy nákladu právě přepravovaného tankery, během čtyř týdnů asi o 175 milionů barelů. To odpovídá průměrnému poklesu zhruba 6,25 milionu barelů denně. Zásoby v pobřežních nádržích s plovoucí střechou se zároveň snížily přibližně o 81 milionů barelů.

Tento údaj je důležitý i kvůli formulaci o „více než 7 milionech barelů denně“. Dostupný příspěvek Vortexy podporuje výpočet 175 milionů barelů za čtyři týdny, tedy přibližně 6,25 milionu barelů denně. Přesnější je proto držet se tohoto čísla.

Krátké oživení v Hormuzu situaci nevyřešilo

V polovině července se pohyb tankerů na krátkou dobu zlepšil. Neznamenalo to však trvalý návrat k normálu. Podle IEA se stále nepodařilo dosáhnout dohody, která by umožnila znovu otevřít Hormuzský průliv a zajistit nerušený průjezd také průlivem Báb al-Mandab. Obnovené boje a námořní komplikace následně zmařily část snah o oživení dodávek.

Pro trh to znamenalo, že krátkodobé zvýšení provozu tankerů nemohlo být automaticky považováno za stabilní řešení. Pokud se doprava znovu zadrhne, zásoby mohou klesat ještě rychleji.

Írán představoval nejostřejší výpadek

Podle údajů citovaných Vortexou činil íránský vývoz ropy jen 294 000 barelů denně, zatímco průměr za rok 2025 se pohyboval kolem 1,7 milionu barelů denně. Tento rozdíl ukazuje, proč krátké zlepšení průjezdu Hormuzem samo o sobě nemohlo napravit celkový problém s dodávkami.

Konkrétní charakteristiku údajného memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem z června ani přesné srovnání íránského vývozu se však v dostupných primárních materiálech nepodařilo nezávisle potvrdit. Údaj je proto vhodné chápat jako evidenci ze sledování trhu, nikoli jako oficiální statistiku těžby.

Čísla IEA podporovala scénář utaženého trhu

Nezávisle na Vortexe přinesla varovné signály také IEA. Globální nabídka ropy v červenci vzrostla o 2,4 milionu barelů denně na 101,5 milionu barelů denně, stále však byla o 6,3 milionu barelů denně nižší než o rok dříve. Z produkce v Perském zálivu zůstávalo podle agentury mimo provoz 8,3 milionu barelů denně.

IEA následně snížila odhad průměrné nabídky pro rok 2026 o 4,3 milionu barelů denně na přibližně 102 milionů barelů denně. Pro třetí čtvrtletí předpověděla globální deficit 1,8 milionu barelů denně.

Tato čísla neposkytovala jistotu, že ceny musí okamžitě prudce růst. Ukazovala ale, že výpadky nebyly pouze hypotetické a že trh může po určitou dobu čelit reálnému nedostatku fyzické ropy.

Proč se cena kolem 90 dolarů mohla zdát stále nízká

Brent se 18. srpna uzavřel na 91,02 dolaru za barel, zatímco americká ropa WTI skončila na 84,94 dolaru. Ceny už výrazně vzrostly, trh však podle agentury Reuters teprve postupně přijímal možnost déletrvajícího narušení. Část panické přirážky z počátku konfliktu mezitím zmizela.

Implicitní argument Vortexy byl proto jednoduchý: pokud současně ubývají náklady na tankerech i zásoby na pevnině a pokud IEA očekává deficit, měl by trh za geopolitické riziko požadovat vyšší a trvalejší přirážku, než jakou tehdejší letní obchodování přisuzovalo ropě.

Sankční obcházení naznačovalo, že část ropy nebyla volně dostupná

Hodnocení společnosti Windward ze 17. srpna identifikovalo přibližně 20 plavidel u kotviště Koh-e-Mubarak poblíž Hormuzského průlivu, která měla být zapojena do podezřelého obcházení sankcí a přečerpávání nákladu z lodi na loď. Osm z nich bylo uvedeno na sankčním seznamu amerického Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC).

To naznačuje, že část íránské ropy byla zadržena, skryta nebo přepravována přes komplikovanější kanály, místo aby byla bez překážek dostupná na otevřeném trhu.

Co může scénář nedostatku oslabit

Obraz trhu ale nebyl jednoznačně býčí. Růst amerických zásob ropy by obvykle tlak na růst cen zmírňoval. Naopak pokles zásob destilátů ukazoval na napětí v jiné části energetického trhu. Velikost případného deficitu může snížit také slabší růst čínské poptávky, mimo jiné v souvislosti s rozšiřováním elektromobility.

Sama IEA pro rok 2026 předpověděla pokles poptávky o 1,6 milionu barelů denně. Scénář nedostatku proto závisel na tom, zda výpadky nabídky potrvají déle než pokles spotřeby způsobený vysokými cenami.

Vortexinu tezi by posílily další komplikace v Perském zálivu nebo v Černém moři. Naopak trvalé obnovení průjezdu Hormuzem a Báb al-Mandabem, vyšší dodávky z jiných regionů nebo slabší čínská poptávka by tlak na trh zmírnily.