Čína shání ropu k okamžitému odběru, protože trasy přes Hormuz se rozpadají

Čínské rafinerie reagují na narušení dodávek pragmaticky: nakupují barely, které jsou k dispozici okamžitě, vyhovují jejich komplexním zpracovatelským provozům a lze je dopravit po alespoň proveditelné trase. PetroChina, Sinochem Group, Unipec – obchodní rameno společnosti Sinopec – a Rongsheng Petrochemical podle obchodníků společně koupily zhruba 10 milionů barelů saúdské ropy Arab Medium a Arab Heavy v neobvyklém tendru. Rongsheng a státní zpracovatelé zároveň pořídili nejméně 8 milionů barelů irácké ropy Basrah Heavy a Basrah Medium s rychlou dodávkou.

Nejde jen o nakupování levnější ropy. Čínští odběratelé se přesouvají od běžného modelu založeného na dlouhodobých kontraktech a předvídatelných trasách z Perského zálivu k trhu s okamžitými dodávkami. U každého nákladu nyní hraje klíčovou roli dostupnost nakládky, tankerů a pojištění i riziko, že se dodávka zpozdí.

Čínské rafinerie nejprve zajišťují vhodné druhy ropy

Saúdská ropa Arab Medium a Arab Heavy i irácké směsi Basrah patří mezi středně těžké až těžké druhy. Pro čínské rafinerie mohou představovat praktickou alternativu k dodávkám z Perského zálivu a k části íránské ropy, jejichž přepravu narušila situace kolem Hormuzského průlivu. Nákupy s rychlou dodávkou dávají zpracovatelům krátkodobé fyzické krytí, aniž by museli čekat na obnovení běžných měsíčních nominací.

Tento trend je patrný také u čínských nezávislých rafinerií, kterým se v oboru přezdívá „teapots“. Podle agentury Reuters v červenci nakoupily zpracovatelé z Kataru, Iráku a Spojených arabských emirátů 16 až 20,5 milionu barelů ropy. Obchodníci to označili za jejich největší nákup nesankcionované ropy z Blízkého východu od začátku konfliktu.

Návrat k okamžitým nákupům ale neznamená, že se podmínky na trhu normalizovaly. Některé čínské rafinerie podle dostupných zpráv omezily nebo vynechaly dlouhodobé saúdské nominace na srpen. Důvodem je slabá domácí poptávka, konkurence dalších producentů i pokračující omezení v Hormuzu.

Irák nabízí barely, ne však spolehlivou objízdnou trasu

Irácká ropa dál opouští Perský záliv přes Hormuzský průliv, a pro asijské odběratele tak představuje částečný vývozní ventil. Trasa je však stále vystavena bezpečnostním hrozbám, problémům s pojištěním a nedostatku tankerů. Při zablokování průlivu má Irák jen málo praktických alternativ, protože jeho jižní export se soustřeďuje na přístavy v oblasti Basry.

Podle zpráv citovaných televizí CNBC klesla irácká produkce v červnu na přibližně 1,9 milionu barelů denně z 4,2 milionu barelů denně v únoru. Náklad Basrah proto může být atraktivní jako dodávka dostupná v krátkém termínu, ale obtížně se považuje za plnohodnotnou a spolehlivou náhradu za chybějící regionální dodávky.

Barel může být k dispozici u těžebního pole, a přesto být z obchodního hlediska nedostupný, pokud ho nelze včas naložit, pojistit nebo přepravit.

Čínský červencový dovoz se odrazil, předválečné úrovně ale zůstaly daleko

Příjezdy ropy do Číny se v červenci zotavily po téměř desetiletém minimu z června. Podle Reuters dosáhly 8,41 milionu barelů denně oproti 7,12 milionu barelů denně v červnu. Ve srovnání s červencem předchozího roku však byly stále o 24,3 % nižší.

Celkový asijský dovoz ropy a paliv se v červenci zvýšil na 22,82 milionu barelů denně, což bylo nejvíce od začátku konfliktu. I tato hodnota však zůstala přibližně 15 % pod průměrem 26,89 milionu barelů denně za tři měsíce před konfliktem.

Červencové oživení tedy potvrzuje, že některé toky se obnovily a rafinerie našly alternativní dodavatele. Neznamená ale, že se původní obchodní systém v Perském zálivu vrátil do normálu. Vývoz ropy a kondenzátu ze zemí Perského zálivu zůstal v červenci přibližně 40 % pod předválečnou úrovní.

Méně lodí zvyšuje cenu alternativních tras

Údaje o lodní dopravě ukazují rozsah logistického omezení. V týdnu sledovaném agenturou Reuters proplulo od pondělí do čtvrtka Hormuzem pouze 33 plavidel, zatímco ve srovnatelném období o týden dříve jich bylo 50. Průliv během daného týdne opustilo jen šest tankerů na přepravu ropy.

Další vrstvu rizika přidalo Rudé moře. Po útoku na saúdská ropná zařízení klesl podle údajů společnosti Kpler citovaných Reuters počet komoditních plavidel proplouvajících průlivem Báb al-Mandab během jedné neděle na 11, což bylo nejméně za několik měsíců.

Pro rafinerie to mění ekonomiku celého nákladu. Otázkou už není pouze to, zda je ropa levná nebo vhodná pro dané zařízení. Kupující musí také vyhodnotit, zda lze náklad v místě nakládky skutečně převzít, jakou trasou popluje, zda ji přijmou pojišťovny a rejdaři a jak velké riziko zpoždění je započítáno v ceně.

Saúdská Arábie využívá ropovod a možnosti Rudého moře

Saúdská Arábie má více možností než Irák. Její ropovod East-West Pipeline dokáže přepravit ropu z oblasti Perského zálivu do přístavu Janbú u Rudého moře. Během počátečního narušení se objem vývozu z Janbú přiblížil 2 milionům barelů denně. To však nestačilo k úplné náhradě saúdských objemů, které běžně směřují přes Hormuz.

Ze západního pobřeží mohou saúdské náklady mířit do Asie přes Rudé moře a Suezský průplav. Trasa je provozně složitá: plně naložené supertankery mají příliš velký ponor, aby průplavem propluly. Část nákladu se proto přečerpává do ropovodu Sumed mezi přístavy Ajn Suchna a Sídí Kír a následně se znovu nakládá ve Středomoří.

Ani tato objízdná trasa není bez rizika. Tankery se saúdskou ropou po útocích a hrozbách v oblasti Rudého moře změnily kurz, což ukazuje, že existence alternativní infrastruktury sama o sobě nezaručuje bezpečné dodávky.

Saudi Aramco navíc podle zdrojů jednalo s některými asijskými rafineriemi o dodávkách ropy Arab Medium a Arab Heavy prostřednictvím překládky z lodi na loď u Fudžajry ve Spojených arabských emirátech, tedy mimo nejzranitelnější část Hormuzu. I tento krok potvrzuje, že producenti a odběratelé nyní skládají řešení náklad po nákladu, místo aby se spoléhali na jedinou běžnou exportní trasu.

Tendry ADNOC mění logistiku v součást tržní ceny

Abu Dhabi National Oil Company, známá pod zkratkou ADNOC, opakovaně nabízí druhy ropy Upper Zakum, Umm Lulu a Das prostřednictvím spotových tendrů. Tyto druhy pocházejí z oblasti Perského zálivu. Tendry proto asijským rafineriím otevírají přístup k fyzickým dodávkám a současně testují, kolik jsou kupující ochotni zaplatit za související rizika nakládky a přepravy.

Podle Reuters ADNOC v červnu prodala asijským rafineriím a obchodním společnostem nejméně 30 milionů barelů spotové ropy a v tendru na konci července nejméně dalších 12 milionů barelů.

Tendrový mechanismus dává kupujícím větší volnost při volbě termínu a způsobu dodání a zároveň umožňuje ADNOC přesouvat barely i v době nejistoty kolem vodní cesty. Pozdější tendry nabízely například odběr s dodací podmínkou FOB v lokalitách ve Spojených arabských emirátech nebo překládku z lodi na loď.

U některých nákladů ADNOC se hovořilo o prémiích, jiné tendry naopak nabídly výrazné slevy, protože producenti soutěžili o uvolnění přebytečné ropy. Tyto protichůdné signály jsou důležité: neexistuje jediná „prémie za Hormuz“. Hodnota nákladu závisí na druhu ropy, místě nakládky, dodací paritě, trase, načasování i vnímané bezpečnosti.

Co nákupy odhalují o trhu s ropou

Z vývoje vyplývají tři hlavní závěry:

1. Ropa s okamžitou dodávkou má strategickou hodnotu. Čínské rafinerie jsou ochotné rychle nakupovat velké objemy, pokud ropné směsi odpovídají jejich provozním potřebám a lze je skutečně doručit, přestože celková poptávka a dovoz zůstávají slabé.
2. Irák je zranitelnější než producenti s objízdnou infrastrukturou. Pokračující irácký vývoz ukazuje, že Hormuz je omezený, nikoli zcela bez provozu. Závislost Iráku na jižních terminálech v Perském zálivu ho ale vystavuje dalšímu zhoršení situace.
3. Trh oceňuje přepravitelnost, nejen kvalitu ropy. Saúdské přesměrování ropovodem, překládky z lodi na loď i tendry ADNOC ukazují, že možnost volby trasy se stala součástí obchodní hodnoty barelu.

Závěr

Čínské rafinerie udržují provoz kombinací rychlých nákupů saúdské a irácké ropy, alternativních dodávek z nesankcionovaných zemí Blízkého východu a příležitostných spotových tendrů. Červencové oživení čínského dovozu potvrzuje, že část dodávek se vrátila, Čína i širší asijský trh však zůstaly výrazně pod úrovní před konfliktem.

Ropa z Perského zálivu se do Asie stále dostává, ale méně efektivním a roztříštěnějším systémem: omezenými průjezdy Hormuzem, přesměrováním saúdské ropy přes ropovod, Rudé moře a Suez, překládáním nákladů z lodi na loď a opakovanými tendry ve Spojených arabských emirátech.

Dokud se neobnoví běžný provoz tankerů, dostupnost pojištění a stabilní exportní trasy, nebude o tom, který barel čínské rafinerie koupí, rozhodovat pouze jeho kvalita. Rozhodující bude především to, zda se k němu lze bezpečně a včas dostat.