Souboj o šéfa OSN zůstává otevřený. Rada bezpečnosti testuje kandidáty ve druhém hlasování

Druhý průzkum zatím nerozhodl

Rada bezpečnosti OSN dnes, 21. srpna, provádí druhý důvěrný a právně nezávazný „straw poll“ – neformální hlasování, které má ukázat, jakou podporu jednotliví kandidáti mezi členy Rady mají. Výsledek sám o sobě nikoho do funkce nevybere a v dodaných podkladech zatím není uveden.

Souboj proto zůstává otevřený. Po prvním kole je sice v čele Rebeca Grynspanová z Kostariky, žádný kandidát ale nemá pozici, která by znamenala blížící se dohodu. Rozhodující bude schopnost získat potřebnou většinu a současně se vyhnout vetu některé z velmocí.

Jak dopadlo první hlasování

První neformální průzkum se uskutečnil 30. července. Všech 15 členů Rady bezpečnosti u každého kandidáta anonymně označilo jednu ze tří možností: „podpořit“, „odmítnout“ nebo „bez názoru“.

Výsledky vedoucích kandidátů byly následující:

• Rebeca Grynspanová (Kostarika): 10 hlasů „podpořit“, 1 „odmítnout“ a 4 „bez názoru“;
• Carolyn Rodriguesová-Birkettová (Guyana): 9 hlasů „podpořit“, 2 „odmítnout“ a 4 „bez názoru“;
• Rafael Grossi (Argentina): 7 hlasů „podpořit“, 2 „odmítnout“ a 6 „bez názoru“.

Za touto trojicí se umístili bývalá chilská prezidentka Michelle Bacheletová, někdejší ekvádorská ministryně zahraničí María Fernanda Espinosaová, bývalý senegalský prezident Macky Sall a ugandský diplomat Olara Otunnu. První kolo bylo pouze předběžným měřením podpory, nikoli rozhodnutím o vítězi.

Osm kandidátů, včetně nové ekvádorské nominace

Po přihlášení Ivonne Bakiové je v soutěži osm jmen:

• Rebeca Grynspanová z Kostariky;
• Carolyn Rodriguesová-Birkettová z Guyany;
• Rafael Grossi z Argentiny;
• Ivonne Bakiová z Ekvádoru;
• María Fernanda Espinosaová z Ekvádoru;
• Michelle Bacheletová z Chile;
• Macky Sall ze Senegalu;
• Olara Otunnu z Ugandy.

Bakiovou (75) nominovalo Tonga teprve tento týden. Je tak osmou kandidátkou či kandidátem a zároveň druhou osobou z Ekvádoru v tomto klání. V prvním průzkumu proto její podpora mezi členy Rady bezpečnosti ještě měřena nebyla.

Bakiová svou kampaň staví na prevenci konfliktů a obnově fungování OSN. Odkazuje přitom na vlastní zkušenost s libanonskou občanskou válkou. Tvrzení, že má podporu Spojených států nebo že se její vztahy s Donaldem Trumpem a Billem Clintonem automaticky promítají do americké podpory, však zůstávají neověřenými politickými tvrzeními. Ve veřejně dostupných podkladech není potvrzeno ani oficiální doporučení Washingtonu, ani závazek hlasovat pro Bakiovou.

Proč je důležité veto

Podle článku 97 Charty OSN musí Rada bezpečnosti doporučit jednoho kandidáta Valnému shromáždění, které jej následně jmenuje. Kandidát potřebuje nejméně 9 hlasů z 15 a nesmí proti němu použít veto žádný ze stálých členů Rady: Čína, Francie, Rusko, Spojené království nebo Spojené státy.

Pozdější kola průzkumů obvykle používají hlasovací lístky, které lépe odhalí postoj stálých členů a případné riziko veta. Právě proto nemusí být kandidát s nejvyšším počtem kladných signálů automaticky tím, kdo nakonec získá doporučení Rady.

Rusko zatím naznačuje, že do soutěže mohou vstoupit další jména, a kritizuje působení současného generálního tajemníka Antónia Guterrese, zejména v širším kontextu fungování OSN a zvládání konfliktů. Tím si Moskva ponechává prostor ovlivňovat tempo i směr jednání. Dostupné informace ale nepotvrzují, že by Rusko už podpořilo nebo odmítlo některého z konkrétních kandidátů.

Spor o roli Valného shromáždění

Předsedkyně Valného shromáždění OSN Annalena Baerbocková prosazuje včasné nominace, veřejné dialogy s kandidáty a širší zapojení všech členských států. Navrhovala také veřejnější formu dotazování a účasti veřejnosti.

Spojené státy a Rusko namítají, že takový přístup zasahuje do pravomoci Rady bezpečnosti, která podle Charty OSN kandidáta doporučuje. Podle dostupného zpravodajství Washington Baerbockovou obviňuje ze snahy proces oslabit, zatímco Moskva kritizuje roli, kterou si podle ní sama přisvojila. Samotné neformální průzkumy však mají politickou, nikoli právní sílu.

Co bude dál

Guterresovo druhé funkční období skončí 31. prosince. Nepsaná politická tradice regionální rotace tentokrát nahrává kandidátům z Latinské Ameriky a Karibiku, nejde však o závazné pravidlo. I to pomáhá vysvětlit výrazné zastoupení kandidátů z tohoto regionu.

Další kola mohou pokračovat během podzimu, případně i po říjnu, pokud se stálí členové neshodnou. Kandidáti navíc mohou stále přibývat.

Klíčovou otázkou po dnešním hlasování proto nebude pouze to, kdo získal nejvíce hlasů „podpořit“. Podstatné bude, zda některý z kandidátů dokáže sestavit devítičlennou většinu a zároveň zůstane přijatelný pro všech pět stálých členů Rady bezpečnosti.