Kdy přijde „moment ChatGPT“ pro humanoidní roboty?

Zakladatel a šéf čínské společnosti Unitree Robotics Wang Xingxing na Světové konferenci o robotech v Pekingu prohlásil, že obor kráčí k vlastnímu „momentu ChatGPT“ v oblasti tzv. vtělené inteligence. Jeho představa má ale velmi konkrétní podobu — a zároveň překvapivě široký časový rámec.

Robot, který zvládne neznámou domácnost

Za rozhodující milník Wang nepovažuje další efektní demonstraci, při níž robot tančí, běhá nebo předvádí bojová umění. „Moment ChatGPT“ podle něj nastane tehdy, když bude možné humanoidního robota postavit do domácnosti, kterou nikdy předtím neviděl, a zadávat mu běžné úkoly jednoduchým hlasovým nebo textovým příkazem.

Robot by přitom musel úspěšně dokončit přibližně 80 % zadaných úkolů. Nešlo by tedy o předem připravenou tovární linku ani o přesně choreografované vystoupení, ale o fungování v nepřehledném prostředí s neznámými předměty, osvětlením, uspořádáním i zvyklostmi lidí.

Wang tento práh označil za důležitý bod obratu, který by mohl odstartovat skutečný masový trh humanoidních robotů. Podle agentury Bloomberg by k širšímu rozšíření mohlo dojít během příští dekády, jakmile výrobci vyřeší současné limity praktické použitelnosti.

Dva až tři roky, nebo až deset?

Wangův optimistický scénář počítá s tím, že průlom přijde za dva až tři roky. Pokud se však vývoj zpomalí, může podle něj trvat pět až deset let.

To je důležitá výhrada. Nejde o pevnou předpověď ani o konsenzus celého odvětví, ale spíše o rozpětí mezi velmi příznivým a opatrnějším vývojem. Oproti Wangovu dřívějšímu odhadu z roku 2025, podle něhož mohl průlom přijít za méně než pět let, tak letošní vyjádření obsahuje výrazně zřetelnější nejistotu.

Podobně optimisticky hovořil také Wang He, zakladatel a technologický ředitel společnosti Galbot. Ten předpověděl průlom do konce roku 2028 a opíral se především o sbližování modelů umělé inteligence a rychlejší hromadění dat.

Hardware umí víc než „mozek“ robota

Humanoidní roboti dnes dokážou působivé věci. Umějí chodit, běhat, skákat, tančit nebo přenášet předměty. Právě tyto schopnosti ale podle dostupných hodnocení postupují rychleji než jejich chápání okolního světa.

Klíčovým problémem je rozhodování: robot musí umět vnímat prostředí, rozpoznat vztahy příčiny a následku, naplánovat několik kroků dopředu, reagovat na chybu a přitom jednat bezpečně. Unitree proto investuje do takzvaných světových modelů — systémů, které se mají naučit vytvářet pracovní model okolního světa a předvídat, co se stane po určitém zásahu.

Konference v Pekingu ostatně nesla jasné poselství: posunout roboty od výstavních exponátů k výrobkům a reálnému použití ve fabrikách, službách i domácnostech. To je však mnohem náročnější než předvést dobře nacvičený pohyb.

Chybí data z fyzického světa

ChatGPT měl při tréninku k dispozici obrovské množství textů z internetu — řádově biliony tokenů. Pro robotiku ale neexistuje podobně levný, jednotný a snadno škálovatelný zdroj dat z fyzické manipulace.

Robot by potřeboval data o pohybech rukou, dotyku, síle, zraku, úspěšných i neúspěšných pokusech a o tom, jak se mění chování předmětů v různých podmínkách. Pomáhají simulace i řízení robotů na dálku, zatím však není jisté, že dokážou nahradit dostatečně rozmanitou zkušenost z reálných domácností.

Právě zde se projevuje problém zobecňování. Robot může zvládnout úkol v prostředí podobném tomu, na kterém se učil, ale selhat při jiné skříni, jiném světle, jiném typu nádobí nebo nečekané překážce. A i když správně naplánuje postup, často narazí na poslední milimetry — na přesné uchopení, otočení nebo položení předmětu.

Burza předběhla skutečné nasazení

Časování Wangových slov bylo pozoruhodné i kvůli tomu, že Unitree krátce před konferencí vstoupila na šanghajskou burzu. Její akcie první den uzavřely o 460 % výše než emisní cena, tedy více než pětinásobně.

Burzovní euforie ale neznamená, že jsou humanoidní roboti připraveni samostatně uklízet domácnosti. Současná poptávka podle dostupných informací stále z velké části pochází z univerzit, laboratoří a výzkumných institucí. To ukazuje rané přijetí technologie, nikoli potvrzený masový produktový trh.

I samotná čísla o dodávkách je třeba číst opatrně. Jedna zpráva uvádí, že čínští výrobci v prvním pololetí 2026 dodali více než 40 000 humanoidních robotů a získali 97 % světového podílu. Jiný uváděný průzkum však hovoří o 19 100 humanoidech dodaných celosvětově za stejné období, přičemž čínští výrobci měli rovněž 97% podíl.

Rozpor může souviset s odlišnými definicemi kategorií nebo s rozdílem mezi „odeslanými“ a „dodanými“ kusy. Směr vývoje je zřejmý — čínští dodavatelé mají v raném objemu dominantní postavení — přesný počet ale dostupné údaje neumožňují bez dalšího ověření spolehlivě sjednotit.

Morgan Stanley pro Čínu předpověděl v roce 2026 zhruba 50 000 zásilek oproti 12 000 v roce 2025. Ani tento odhad však sám o sobě neříká, kolik robotů skutečně plní užitečné úkoly mimo výzkumná pracoviště.

Americké omezení komplikuje růst

Další nejistotu přináší americká regulace. Federální komise pro komunikace (FCC) zařadila zahraniční pokročilá robotická zařízení, včetně humanoidů a čtyřnohých robotů, na seznam technologií představujících bezpečnostní riziko. Opatření se podle dostupných zpráv týká především schvalování a dovozu nových zahraničních modelů; neznamená automaticky zákaz každého robota, který už je na americkém trhu.

Pro Unitree to může omezit přístup k významnému trhu a současně zkomplikovat datovou a výrobní spirálu, na níž optimistické scénáře masového rozšíření spoléhají. Čím více robotů funguje v reálném světě, tím více dat mohou výrobci získávat pro další trénink. Geopolitická omezení tento proces mohou zpomalit.

Hodnocení: reálný pokrok, spekulativní termín

Pro optimismus existují skutečné technické důvody. Klesají náklady na hardware, čínská výrobní kapacita je rozsáhlá a několik představitelů oboru se shoduje na přibližně „2028“ jako na příznivém scénáři.

Zatím ale neexistují přesvědčivé důkazy, že by mezi inženýry panovala shoda na tom, že humanoidní roboty do té doby zvládnou Wangův přísný test — tedy přibližně 80 % úkolů v neznámé domácnosti.

Nejstřízlivější závěr proto zní: pokrok je uvěřitelný, časový plán nikoli jistý. Horizont dvou až tří let představuje optimistickou variantu, nikoli zavedenou prognózu. Rozmezí pěti až deseti let lépe odráží dosud nevyřešené problémy se softwarem, daty, spolehlivostí, bezpečností, ekonomikou i regulací. Růst akcií Unitree především oceňuje možnost vzniku obří platformy robotiky — ne prokázanou připravenost robotů na autonomní domácí práci.