Samotné embargo neznamená, že se Hormuzský průliv automaticky uzavře. Jeho význam spočívá v tom, že zvyšuje vnímanou pravděpodobnost další eskalace v okolí vodní cesty, která je pro regionální konflikt klíčová. Zprávy o tom, že lodní provoz zůstával slabý navzdory tvrzení prezidenta Donalda Trumpa, že průliv je otevřený, navíc ukázaly rozdíl mezi politickými prohlášeními a praktickou důvěrou účastníků trhu.
Cena ropy vzrostla, protože investoři zvažovali možnost, že další vojenské incidenty zpomalí nebo omezí přepravu energetických surovin. Reakce trhu představovala rizikovou přirážku, nikoli jistotu, že dojde k úplnému uzavření průlivu.
V dodaném tržním přehledu se ropa obchodovala kolem 88,25 dolaru za barel, což představovalo růst o 2,82 %. Jiné zprávy uváděly odlišné ceny i procentní změny, což ukazuje, jak výrazně záleželo na okamžiku měření.
Pro Írán znamená časově neomezený přerušení vztahů se SAE víc než jen omezení běžného bilaterálního obchodu. Komplikovat se mohou vypořádání transakcí, přístup k finančním službám i přeprava zboží. Tím by se zvýšil tlak na ekonomiku, kterou už zatěžuje širší konflikt. Rozsah dopadu však zůstával nejistý, protože dostupné zprávy nevyčíslily ztracený obchod ani neuvedly všechny zasažené finanční kanály.
Americké ministerstvo financí 19. srpna oznámilo, že zvýší objem zpětných odkupů dlouhodobých státních dluhopisů z maximálně 2 miliard na nejméně 4 miliardy dolarů na jednu operaci. Změna měla začít platit 9. září a během čtvrtletí měla znamenat nejméně 14 miliard dolarů dodatečných odkupů. Zaměřit se měla na dluhopisy s delší dobou splatnosti.
Oznámení přišlo poté, co dlouhodobé výnosy vystoupaly na mimořádně vysoké úrovně. Výnos třicetiletého amerického dluhopisu klesl téměř o 10 bazických bodů přibližně na 5,187 %. Výrazně se snížil také výnos desetiletého dluhopisu.
Plán byl důležitý především pro náladu na trhu a jeho likviditu, objemově však zůstával malý ve srovnání s celým trhem amerických státních dluhopisů. Působil proto spíše jako signál, že úřady jsou připraveny podpořit fungování trhu, než jako řešení širšího problému zadlužení Spojených států.
Nižší dlouhodobé výnosy obvykle pomáhají aktivům, která nenesou úrokový výnos, například zlatu. Zároveň mohou uvolnit širší finanční podmínky a povzbudit investory k nákupu rizikovějších aktiv, mezi něž patří bitcoin. To pomáhá vysvětlit, proč oba instrumenty rostly současně, přestože mají odlišné investiční vlastnosti.
Dodaný tržní přehled uváděl tyto hodnoty:
Samostatné intradenní zprávy uváděly růst zlata kolem 4 % a krátké otestování úrovně přibližně 4 527 dolarů. Odlišná čísla si nemusí odporovat: odrážejí různé časy, nástroje a tržní přehledy.
Zlatu pomáhalo několik faktorů najednou: zajištění proti geopolitickému riziku, obavy z inflace způsobené dražší energií a pokles dlouhodobých výnosů amerických dluhopisů. Bitcoin těžil z lepšího vnímání likvidity a ochoty podstupovat riziko po obratu na dluhopisovém trhu, stejně jako z makroekonomické a geopolitické nejistoty.
Tento souběžný růst však není důkazem, že se bitcoin stal spolehlivým bezpečným přístavem. Zlato má jako defenzivní aktivum mnohem delší historii, zatímco bitcoin je výrazně volatilnější a často reaguje spíše na likviditu a spekulativní pozice než na tradiční krizovou poptávku. Dostupná data ukazují dočasný překryv faktorů, nikoli přesnou nebo trvalou korelaci bitcoinu se zlatem.
Federální rezervní systém na zasedání 28.–29. července ponechal sazby beze změny v pásmu 3,50–3,75 %. Hlasování však skončilo poměrem 9:3.
Zápis ukázal, že se představitelé Fedu neshodli na tom, jak vyvážit rizika inflace a hospodářské aktivity. Několik členů bylo připraveno sazby zvýšit, zatímco mnoho dalších uvedlo, že přísnější politika může být nutná, pokud se inflace nevrátí směrem k 2% cíli centrální banky.
Toto poselství zkomplikovalo tržní růst. Nižší výnosy a silnější poptávka po zajištění krátkodobě podpořily zlato i bitcoin. Pokud by ale inflace zůstala vytrvalá, měnová politika by se mohla vydat opačným směrem: k vyšším sazbám, horším finančním podmínkám a novému tlaku na aktiva závislá na dostatku likvidity.
Prezident Donald Trump uvedl, že s Íránem žádná jednání neprobíhají, a trval na tom, že Hormuzský průliv je otevřený. To bylo v rozporu s postojem Teheránu, podle něhož průliv zůstával pro lodní dopravu uzavřený.
Rozpor je důležitý, protože ověřený diplomatický pokrok by mohl rychle snížit rizikovou přirážku u ropy, zlepšit důvěru v lodní dopravu a zmírnit očekávání dalšího zpřísňování měnové politiky kvůli energetické inflaci. Naopak potvrzený útok, dlouhé trvání embarga nebo důkazy o pokračujícím narušení lodní dopravy by mohly defenzivní nastavení trhů ještě posílit.
Bezprostředně nešlo jen o jednodenní pohyb cen, ale především o to, zda jednotlivé šoky přetrvají. Pozornost se soustředila na několik oblastí:
Hlavní poučení je, že růst zlata a bitcoinu nebyl výsledkem jediného jednoduchého „útěku do bezpečí“. Eskalace mezi SAE a Íránem zvýšila geopolitické a ropné riziko, oznámení ministerstva financí USA snížilo dlouhodobé výnosy a zlepšilo náladu kolem likvidity, zatímco zápis Fedu připomněl, že inflace může měnovou politiku stále nasměrovat k vyšším sazbám. Írán raketové obvinění odmítá a status Hormuzského průlivu zůstává sporný. Další pohyb trhů proto bude záviset především na ověřených událostech, nikoli jen na titulcích.