Souhrn těchto znaků ukazuje na objekt, jehož světlo vzniká a následně se mění v neobvykle hustém prostředí. Nejde zřejmě jen o světlo souboru normálních hvězd.
Podle navrhovaného modelu obsahuje MoM-BH*-1 černou díru o hmotnosti přibližně 100 000 Sluncí. Obklopuje ji silný, téměř bezkovový obal tvořený vodíkem.
Plyn padající k černé díře při tom uvolňuje gravitační energii. Pokud je obal dostatečně hustý, tvrdé záření typické pro odkrytou akreční diskovou strukturu by z něj nemohlo okamžitě uniknout. Plyn by je nejprve pohlcoval, rozptyloval a přepracovával, než by energii vyzářil na delších vlnových délkách.
Vznikla by takzvaná pseudofotosféra — relativně chladně vypadající rudý povrch připomínající hvězdu, který obklopuje mnohem energetičtější centrální zdroj. Tento mechanismus by mohl současně vysvětlit hvězdný vzhled objektu i jeho mimořádný jas. Hustý vodíkový obal by navíc přirozeně vytvářel neobvykle hluboký Balmerův skok pozorovaný ve spektru.
JWST objevil v raném vesmíru řadu kompaktních rudých zdrojů známých jako „malé rudé tečky“ (little red dots). Jejich malá zdánlivá velikost a neobvyklá spektra dosud ztěžují určení jejich skutečné povahy.
Hypotéza černých děr ukrytých v plynu nabízí možné propojení: některé malé rudé tečky by mohly být mladší, menší nebo méně zářivé verze těchto objektů. MoM-BH*-1 by v takovém případě představoval obzvlášť nápadný příklad, protože jeho obalená černá díra může zářit jasněji než okolní mateřská galaxie.
Model může také pomoci vysvětlit, proč u mnoha malých rudých teček nejsou pozorovány rentgenové paprsky. Odkrytá aktivní černá díra obvykle produkuje vysoce energetické záření, dostatečně silný vodíkový obal by však část tohoto záření mohl pohltit nebo zadržet a přeměnit je na světlo v optické a infračervené oblasti. Jde o předpověď modelu, nikoli o přímé rentgenové měření objektu MoM-BH*-1.
Pozorování potvrzují světlo a spektrum zdroje — nikoli samostatně rozlišenou černou díru, plynový obal nebo akreční proud. Odhad hmotnosti černé díry, geometrie obalu i zdroje energie vznikl porovnáním fyzikálních modelů s naměřenými údaji.
Výzkumníci proto popisují scénář s černou dírou zahalenou plynem jako nejpravděpodobnější vysvětlení, nikoli jako definitivní důkaz nové třídy objektů. Zcela vyloučeny zatím nejsou ani jiné možnosti — například mimořádně hmotná hvězda bez kovů nebo jiná neobvyklá konfigurace hustého plynu.
K ověření modelu budou zapotřebí další spektroskopická pozorování JWST i studium podobných zdrojů z raného vesmíru. Teprve ta mohou otestovat předpovědi hypotézy a ukázat, zda černé díry obalené plynem tvoří širší populaci.
MoM-BH*-1 je tedy zatím nejlépe označovat za přesvědčivého kandidáta: vypadá jako hvězda, energeticky se chová spíše jako černá díra a možná nabízí nový klíč k pochopení malých rudých teček, které JWST nachází v hlubokých snímcích raného vesmíru.