Nejde přitom jen o jednorázovou změnu. Podle údajů o pohybu tankerů citovaných agenturou Bloomberg dosáhly dodávky ruské ropy do čínských přístavů během prvních 18 dnů února zhruba 2,09 milionu barelů denně. Delší trend naznačuje, že Čína může fungovat jako náhradní odbytiště, když indická poptávka oslabí, a zároveň jako přímý konkurent ve chvíli, kdy obě země potřebují ruské barely kvůli omezeným dodávkám z Perského zálivu.
Čínské rafinerie zvyšují nákupy z Ruska, aby částečně nahradily menší dostupnost ropy z Blízkého východu. Státní rafinerie Sinopec podle obchodních zdrojů a údajů o pohybu lodí nakoupila 30 až 40 zásilek ruské směsi ESPO s dodáním mezi červencem a zářím. To odpovídá přibližně 241 000 až 320 000 barelů denně.
Ochota čínských odběratelů přijímat náklady z ruských vzdálených východních i evropských přístavů dává Moskvě další velký trh. Indii se tím zároveň zmenšuje vyjednávací síla. Pokud je více odběratelů ochotno akceptovat delší plavby a složitější přepravní režimy, Rusko má menší důvod nabízet výrazné slevy, které dříve lákaly indické rafinerie.
Dostupná data ukazují spíše na přerozdělení dodávek než na okamžité zmizení ruské ropy ze světového obchodu. Indie může nakupovat méně barelů, ale čínská poptávka pomáhá udržet ruskou ropu v pohybu směrem do Asie a zachovává Rusku odbyt. Už dřívější údaje ukázaly, že Čína zvyšovala nákupy Urals ve chvíli, kdy Indie odebírala méně.
Dopad je nejviditelnější u cen suroviny. Sleva na ruský Urals dodávaný do Indie se koncem července zúžila na přibližně 1 až 2 dolary za barel pod benchmarkem dated Brent, zatímco na začátku měsíce přesahovala 10 dolarů.
Finanční ředitel společnosti Bharat Petroleum Corporation (BPCL) nezávisle uvedl, že obchodníci přestali indickým odběratelům slevy na ruskou ropu nabízet, protože narušení dodávek z Blízkého východu zvýšilo poptávku po alternativních druzích. Když sleva téměř zmizí, ruská ropa ztrácí podstatnou část své cenové výhody. Náhradní dodávky z Latinské Ameriky, Afriky nebo z dostupných producentů na Blízkém východě navíc mohou mít vyšší náklady na dopravu nebo vyžadovat jiné nastavení rafinerie.
Pro rafinerie to znamená tlak na marže dvěma způsoby:
Dostupné zprávy nepotvrzují konkrétní odstávku ani vyčíslenou ztrátu marže u společností Reliance Industries, Indian Oil nebo BPCL. Opatrný závěr je širší: všem třem se při zúžení slev na Urals zhoršují podmínky pro nákup suroviny. Přesný dopad však závisí na flexibilitě rafinerií, vyráběném sortimentu, zásobách, smlouvách a schopnosti promítnout vyšší náklady do cen pro zákazníky.
Reliance Industries čelí stejnému globálnímu posunu nákladů na ropu jako ostatní indické rafinerie. Dostupné zdroje ale neposkytují dost údajů na přesné vyčíslení dopadu na tuto firmu. Její situaci je proto vhodnější posuzovat podle rozdílu mezi náklady na ropu a výnosy z prodeje produktů než pouze podle čísel o dovozu z Ruska.
Indian Oil řeší stejný problém jako další domácí rafinerie: zajistit spolehlivé dodávky suroviny ve chvíli, kdy se ruské slevy zmenšují a dodávky z Blízkého východu jsou narušené. Poskytnuté zdroje nevyčíslují aktuální objem ruské ropy pro Indian Oil ani konkrétní dopad na její marže, takže tvrzení o přesné provozní nevýhodě by byla předčasná.
BPCL je v dostupných podkladech nejlépe doloženým případem. Firma uvedla, že slevy na ruskou ropu kvůli silnější poptávce po alternativách prakticky zmizely, a současně zajišťovala dodávky pro další období. To ukazuje na tlak na nákupní ekonomiku, nikoli na neschopnost ropu získat nebo na potvrzený nedostatek paliv.
U všech tří společností budou klíčovými ukazateli rozdíl mezi cenou Urals a Brent, náklady na přepravu a pojištění, dostupnost náhradních druhů ropy a rychlost, s jakou se domácí ceny paliv přizpůsobí vyšším nákladům.
Ano, riziko se zvyšuje, ale dostupná data zatím neprokazují, že bezprostředně hrozí plošný nedostatek v celém regionu.
Toky ropy z Blízkého východu byly po konfliktu a narušení provozu v okolí Hormuzského průlivu omezeny. Indické rafinerie reagovaly vyššími nákupy z Ruska a Latinské Ameriky, zatímco objem dodávek z Blízkého východu klesal. Čína současně využívá ruskou ropu k částečné náhradě omezených dodávek z Perského zálivu.
Asie tak má menší prostor pro další chybu. Nové přerušení provozu v Hormuzském průlivu, ruských exportních terminálech, tankerové dopravě nebo regionálních rafineriích by ztížilo náhradu chybějících barelů. Prvním dopadem by pravděpodobně byly vyšší ceny ropy a přepravy a slabší rafinerské marže. Lokální nedostatky a růst maloobchodních cen paliv by byly pravděpodobnější, pokud by zároveň nebyly dostatečné zásoby zpracovaných produktů.
Srpn odhad čínských nákupů ruské ropy však zůstává pouze odhadem a dostupné důkazy neukazují, že by asijští spotřebitelé už nyní čelili všeobecnému nedostatku paliv. Bezprostředněji měřitelným problémem je ztráta indické vyjednávací výhody: čínská poptávka pomáhá absorbovat ruskou nabídku ve stejné době, kdy indické rafinerie platí za zajištění dodávek více.
Čínské nákupy ruské ropy mění dočasnou strategii vyrovnávání výpadků v dlouhodobější soupeření o náklady. Indie využívala zlevněný Urals jako náhradu za omezené dodávky z Blízkého východu. Čína nyní odebírá větší část těchto barelů, včetně vyššího podílu z ruských evropských přístavů.
Tento posun posiluje postavení Ruska jako prodejce, zmenšuje úsporu dostupnou indickým rafineriím a činí asijský trh s palivy zranitelnějším vůči dalšímu logistickému nebo dodavatelskému šoku. Nedostatek není nevyhnutelný. Cenový polštář v podobě levné ropy, který pomáhal Indii i širšímu regionu absorbovat současné narušení, se však rychle ztenčuje.