Soud uvedl, že jednání způsobilo značné ekonomické ztráty a společenskou újmu. Během dubnového řízení v Šen-čenu Hui podle dostupných zpráv přiznal vinu a vyjádřil lítost.
Verdikt má tři hlavní části:
Pokuty dostaly také zapojené společnosti. Evergrande Group má zaplatit 8,82 miliardy jüanů, zatímco Hengda Real Estate, její pevninská provozní jednotka, dostala pokutu 7 miliard jüanů. Celkem jde o 15,82 miliardy jüanů, podle tehdejších přepočtů přibližně 2,4 miliardy dolarů. Pět dalších vedoucích pracovníků dostalo tresty odnětí svobody v délce šesti až 18 let.
Huiho vzestup kopíroval rychlou urbanizaci a rozmach realitního trhu v Číně. Pocházel z chudých poměrů, do realitního podnikání vstoupil v období ekonomických reforem a v roce 1996 založil v Kantonu společnost Evergrande. Skupina se po celé zemi rozšířila díky agresivnímu nákupu pozemků, vysokému zadlužení, rychlé výstavbě a modelu předprodejů, kdy kupující platí za byt ještě před jeho dokončením.
Tato strategie pomohla Evergrande vyrůst mezi největší čínské developery. Zároveň však firmu učinila závislou na nepřetržitém růstu prodejů, refinancování dluhů a důvěře kupujících. Rychlá expanze tak současně vytvářela rozsáhlé portfolio projektů i obrovskou dluhovou zátěž.
Významná část trestního případu se týkala údajného zneužití nebo odklonění výnosů z předprodejů bytů v letech 2016 až 2021. V systému předprodejů mohou peníze vybrané ještě před dokončením projektu sloužit k financování výstavby a dalších závazků developera. Pokud jsou místo toho použity na nákup pozemků, splácení dluhů nebo další expanzi, firma se stává velmi zranitelnou ve chvíli, kdy prodeje zpomalí nebo vyschne financování.
Právě tato slabina se naplno projevila, když poptávka po nemovitostech klesla a úvěrové podmínky se zpřísnily. Evergrande v roce 2021 nesplatila své závazky. Její celkové dluhy tehdy přesahovaly 300 miliard dolarů a z firemního problému se stal problém celého čínského realitního trhu.
Pokusy o restrukturalizaci dluhů Evergrande nepřinesly proveditelný plán. V lednu 2024 nařídil Vrchní soud v Hongkongu likvidaci společnosti poté, co nedokázala předložit životaschopné řešení pro své zahraniční dluhy.
Obchodování s akciemi společnosti na hongkongské burze bylo pozastaveno od 29. ledna 2024. Burza následně jejich kotaci zrušila s účinností od 25. srpna 2025. Vyřazení akcií prakticky odstranilo veřejný trh, na kterém by s nimi investoři mohli obchodovat, a znamenalo další fázi kolapsu firmy.
Trestní rozsudek určuje odpovědnost za jednání, kterým se soud zabýval. Nevytvoří ale automaticky dostatek majetku na splacení všech věřitelů ani nedokončí rozestavěné byty. Věřitelé jsou dál odkázáni na likvidaci a zpeněžování majetku, zatímco nedokončené projekty, dodavatelé a kupující zůstávají mezi hlavními problémovými skupinami.
Pád Evergrande se stal také symbolem širší čínské realitní krize. Oslabil důvěru v předprodeje i soukromé developery, zatížil stavebnictví a navazující odvětví a snížil příjmy z prodeje pozemků, na které se spoléhaly místní samosprávy. Trh se posunul ke konsolidaci kolem finančně silnějších, často státem podporovaných developerů, nikoli k návratu k dřívějšímu modelu růstu založenému na dluhu.
Doživotní trest tak uzavírá jednu mimořádně viditelnou kapitolu: stíhání zakladatele nejzadluženějšího čínského developera. Finanční kapitola pro lidi a instituce, které čekají na byty, platby nebo alespoň částečné uspokojení svých pohledávek, však zdaleka uzavřená není.