Podle Lagardeové jde o strukturální problém, nikoli jen o dočasné oslabení průmyslu. Pokud evropské podniky ztratí pozice v odvětvích s vyšší přidanou hodnotou, slabší exporty mohou postupně zasáhnout investice, produktivitu i životní úroveň.

Dražší energie změnily průmyslovou rovnici

Evropa přišla o důležitou nákladovou výhodu poté, co ustoupila levná energie, na níž její průmysl dlouho spoléhal — včetně plynu z Ruska. Vyšší ceny jsou obzvlášť problematické pro energeticky náročné podniky, které soutěží na globálním trhu a nemohou vždy přenést rostoucí výrobní náklady na zákazníky.

Snižování podílu dovážené energie a rychlejší přechod k čistým zdrojům proto nejsou pouze klimatickými cíli. Jde také o otázku energetické bezpečnosti a průmyslové konkurenceschopnosti Evropy.

Domácí poptávka ekonomiku drží, sama ale nestačí

Eurozóna zatím prokazuje odolnost. Její HDP v roce 2025 vzrostl o 1,5 % a hlavní podporu poskytla domácí poptávka. Ve druhém čtvrtletí 2026 ekonomika dále rostla, a to o 0,4 % oproti předchozímu čtvrtletí.

Tato odolnost dává Evropě čas jednat. Lagardeová však zdůrazňuje, že domácí poptávka se musí stát trvalým motorem růstu, nikoli jen dočasnou náhradou za slábnoucí konkurenceschopnost v zahraničí. Silnější spotřeba domácností a investice firem samy o sobě nedokážou plně vyrovnat trvale vysoké strukturální náklady, nízký růst produktivity a ztrátu pozic na mezinárodních trzích.

Roztříštěný trh brání evropským firmám vyrůst

Evropský jednotný trh je rozsáhlý, podniky však stále narážejí na překážky při prodeji služeb, získávání kapitálu i expanzi přes hranice. Roztříštěnost trhu se zbožím, službami a financováním ztěžuje růst zejména menších firem do velikosti, která by jim umožnila rozsáhlý výzkum, investice a technologické programy.

Lépe propojený kapitálový trh by mohl nasměrovat evropské soukromé úspory do inovací a produktivních investic. Lagardeová zároveň vyzývá k odstraňování přeshraničních bariér a k posílení jednotného trhu, aby úspěšné firmy mohly růst napříč kontinentem, místo aby zůstávaly omezené na své národní trhy.

Zaostávání v AI představuje riziko pro produktivitu

Problém evropské konkurenceschopnosti je také technologický. Pomalé zavádění pokročilých digitálních nástrojů a umělé inteligence může brzdit produktivitu a zvětšovat odstup evropských firem od konkurentů ze Spojených států a Číny. Evropská komise rovněž označuje snižování inovační mezery v pokročilých technologiích za jednu z priorit dlouhodobého růstu a zvyšování životní úrovně.

Nejde přitom jen o to, kolik výzkumu v oblasti AI Evropa vytvoří. Firmy musí mít také možnost tyto technologie financovat, zavádět a rozšiřovat v prostředí roztříštěných trhů a regulačních systémů.

Jaké reformy Lagardeová navrhuje

Její agenda spojuje strukturální reformy s podporou domácích investic:

• Prohloubit jednotný trh: odstranit překážky, které firmám brání podnikat a růst přes hranice.
• Propojit kapitálové trhy: mobilizovat soukromé úspory pro inovace, investice a rozvoj podniků.
• Omezit energetickou zranitelnost: snížit závislost na dovozu energie a urychlit přechod k čistým zdrojům.
• Zrychlit zavádění digitálních technologií a AI: pomoci firmám využívat pokročilé nástroje ke zvýšení produktivity.
• Posílit domácí poptávku: proměnit současnou odolnost v trvalejší zdroj růstu, nikoli jen v dočasnou kompenzaci za slábnoucí exporty.

Ústředním poselstvím není okamžitý ekonomický kolaps, ale varování před dlouhodobým směřováním Evropy. Kladný růst ukazuje, že eurozóna stále disponuje určitou odolností. Bez levnější a bezpečnější energie, méně roztříštěných trhů, větších firem a rychlejšího zavádění technologií však nemusí mírný růst tažený domácí poptávkou stačit k zachování evropské konkurenceschopnosti.

Podle Lagardeové jde o strukturální problém, nikoli jen o dočasné oslabení průmyslu. Pokud evropské podniky ztratí pozice v odvětvích s vyšší přidanou hodnotou, slabší exporty mohou postupně zasáhnout investice, produktivitu i životní úroveň.

Dražší energie změnily průmyslovou rovnici

Evropa přišla o důležitou nákladovou výhodu poté, co ustoupila levná energie, na níž její průmysl dlouho spoléhal — včetně plynu z Ruska. Vyšší ceny jsou obzvlášť problematické pro energeticky náročné podniky, které soutěží na globálním trhu a nemohou vždy přenést rostoucí výrobní náklady na zákazníky.

Snižování podílu dovážené energie a rychlejší přechod k čistým zdrojům proto nejsou pouze klimatickými cíli. Jde také o otázku energetické bezpečnosti a průmyslové konkurenceschopnosti Evropy.

Domácí poptávka ekonomiku drží, sama ale nestačí

Eurozóna zatím prokazuje odolnost. Její HDP v roce 2025 vzrostl o 1,5 % a hlavní podporu poskytla domácí poptávka. Ve druhém čtvrtletí 2026 ekonomika dále rostla, a to o 0,4 % oproti předchozímu čtvrtletí.

Tato odolnost dává Evropě čas jednat. Lagardeová však zdůrazňuje, že domácí poptávka se musí stát trvalým motorem růstu, nikoli jen dočasnou náhradou za slábnoucí konkurenceschopnost v zahraničí. Silnější spotřeba domácností a investice firem samy o sobě nedokážou plně vyrovnat trvale vysoké strukturální náklady, nízký růst produktivity a ztrátu pozic na mezinárodních trzích.

Roztříštěný trh brání evropským firmám vyrůst

Evropský jednotný trh je rozsáhlý, podniky však stále narážejí na překážky při prodeji služeb, získávání kapitálu i expanzi přes hranice. Roztříštěnost trhu se zbožím, službami a financováním ztěžuje růst zejména menších firem do velikosti, která by jim umožnila rozsáhlý výzkum, investice a technologické programy.

Lépe propojený kapitálový trh by mohl nasměrovat evropské soukromé úspory do inovací a produktivních investic. Lagardeová zároveň vyzývá k odstraňování přeshraničních bariér a k posílení jednotného trhu, aby úspěšné firmy mohly růst napříč kontinentem, místo aby zůstávaly omezené na své národní trhy.

Zaostávání v AI představuje riziko pro produktivitu

Problém evropské konkurenceschopnosti je také technologický. Pomalé zavádění pokročilých digitálních nástrojů a umělé inteligence může brzdit produktivitu a zvětšovat odstup evropských firem od konkurentů ze Spojených států a Číny. Evropská komise rovněž označuje snižování inovační mezery v pokročilých technologiích za jednu z priorit dlouhodobého růstu a zvyšování životní úrovně.

Nejde přitom jen o to, kolik výzkumu v oblasti AI Evropa vytvoří. Firmy musí mít také možnost tyto technologie financovat, zavádět a rozšiřovat v prostředí roztříštěných trhů a regulačních systémů.

Jaké reformy Lagardeová navrhuje

Její agenda spojuje strukturální reformy s podporou domácích investic:

• Prohloubit jednotný trh: odstranit překážky, které firmám brání podnikat a růst přes hranice.
• Propojit kapitálové trhy: mobilizovat soukromé úspory pro inovace, investice a rozvoj podniků.
• Omezit energetickou zranitelnost: snížit závislost na dovozu energie a urychlit přechod k čistým zdrojům.
• Zrychlit zavádění digitálních technologií a AI: pomoci firmám využívat pokročilé nástroje ke zvýšení produktivity.
• Posílit domácí poptávku: proměnit současnou odolnost v trvalejší zdroj růstu, nikoli jen v dočasnou kompenzaci za slábnoucí exporty.

Ústředním poselstvím není okamžitý ekonomický kolaps, ale varování před dlouhodobým směřováním Evropy. Kladný růst ukazuje, že eurozóna stále disponuje určitou odolností. Bez levnější a bezpečnější energie, méně roztříštěných trhů, větších firem a rychlejšího zavádění technologií však nemusí mírný růst tažený domácí poptávkou stačit k zachování evropské konkurenceschopnosti.