Jedním z nejvýraznějších zásahů byl požár v Koledinu jižně od Moskvy. Areál, který je podle dostupných údajů největším skladem Wildberries v Rusku, má rozlohu přibližně 250 000 metrů čtverečních.
Analýza satelitních snímků citovaná Reuters odhadla, že bylo poškozeno nebo zničeno nejméně 1,18 milionu metrů čtverečních skladových prostor — více než pětina kapacity společnosti. Tento údaj je odhadem, nikoli nezávisle ověřeným účetním nebo provozním údajem.
Ukrajinské ministerstvo obrany zároveň tvrdí, že z provozu bylo vyřazeno sedm z deseti největších logistických center Wildberries. Moskva ale odmítá tvrzení, že by síť internetového prodejce sloužila jako vojenský logistický systém.
Opakované zásahy rozptýlených, ekonomicky významných skladů naznačují, že ruská protivzdušná obrana a elektronický boj nedokážou při dlouhodobých a početných dronových náletech ochránit každý důležitý hospodářský uzel. Zvláštní význam má skutečnost, že útoky zasáhly nejen okolí Moskvy, ale také zařízení hluboko ve vnitrozemí, včetně Jekatěrinburgu.
To samo o sobě neznamená úplný kolaps ruské protivzdušné obrany. Ruské úřady při velkých náletech současně hlásily sestřelení nebo zneškodnění stovek dronů. Série zásahů ale ukazuje, že ani kombinace protivzdušné obrany a elektronického rušení nedokáže spolehlivě eliminovat všechna rizika pro rozsáhlou infrastrukturu.
Wildberries je především civilní tržiště, na němž prodávají tisíce obchodníků oblečení, elektroniku, potraviny a zboží pro domácnost. Útoky proto ničily také běžné zásoby soukromých prodejců a narušily doručování zákazníkům.
Zároveň ale platforma otevřeně nabízela a propagovala vybavení spojené se SVO. Ukrajina tvrdí, že logistický řetězec Wildberries zajišťoval také dodávky sankcionovaných komponentů pro výrobu dronů a navigačního vybavení. Moskva toto obvinění odmítá a dostupné informace neposkytují dostatečný důkaz o systematickém formálním napojení Wildberries na zásobování ruského ministerstva obrany.
Případ přesto ilustruje, jak se civilní distribuční síť může během války prolínat s vojenským nákupem. Jedna platforma může současně zajišťovat každodenní spotřební zboží, skladovat produkty pro dobrovolníky podporující armádu a manipulovat s takzvanými zbožími dvojího užití, která lze využít v civilním i vojenském sektoru.
Následky se neomezily na ruské zákazníky a firmy. Kyrgyzští výrobci oděvů měli své zboží uložené ve skladech v Elektrostalu a Kotovsku. Po útocích hlásili finanční ztráty a komplikace s přístupem na ruský trh.
Výpadky tak posílily argument pro rozložení logistické sítě do více zemí. Kyrgyzstán navrhl, aby Wildberries umístil část skladů a distribučních operací na jeho území. Podle dalších zpráv firma hledá nebo plánuje nové kapacity také v kazašských městech Almaty a Astana.
Pro obchodníky ze Střední Asie je problémem zejména koncentrace zboží v obřích skladech. Tento model sice zlevňuje a zrychluje distribuci, zároveň však vytváří velké, snadno identifikovatelné cíle. Zničení jediného areálu pak může během jediné noci připravit o zásoby podnikatele, který se samotným konfliktem nemá nic společného.
Kyrgyzské ministerstvo zahraničí vyzvalo své občany pracující v Rusku, zejména zaměstnance skladů, k vyšší opatrnosti. Reakce následovala po útocích na logistická centra Wildberries a po zprávách, že byli zraněni dva kyrgyzští občané.
Příběh Wildberries tak není pouze o poškozených skladech a pomalejším doručování. Ukazuje, jak se válka přelévá do civilní ekonomiky: do zásob drobných prodejců, přeshraničního obchodu, pracovních podmínek migrantů i rozhodování firem o tom, kde budou skladovat zboží.