Ve stejném období vzrostl podle zpráv o analýze Bank of Korea počet pracovních míst mezi lidmi po padesátce přibližně o 230 000. Tento kontrast odpovídá změně kariérního žebříku: firmy mohou omezovat práci na vstupní úrovni, kterou AI dokáže podporovat nebo automatizovat, a současně si ponechávat zkušené pracovníky schopné interpretovat výsledky, řešit výjimky a nést odpovědnost za rozhodnutí. Samotný věkový rozdíl ale nedokazuje, že celou změnu způsobil právě nástup AI. Roli mohly hrát také demografie, celková poptávka a rozhodování zaměstnavatelů o náboru.

Korejská čísla je proto třeba chápat jako varování před koncentrací dopadů, nikoli jako důkaz, že každé pracovní místo ztracené mladým člověkem zaniklo kvůli ChatGPT nebo jinému systému AI. Ukazatel Bank of Korea označuje odvětví a povolání s vysokou technickou expozicí vůči AI. Expozice říká, kde je narušení pracovních úkolů proveditelnější; není totéž co potvrzené nahrazení zaměstnanců.

Proč mohou být ohroženi právě absolventi a junioři

Vysokoškolský titul není automatickým štítem proti generativní AI. Mnoho absolventů vstupuje na trh práce prostřednictvím kancelářských pozic v technologiích, odborných službách, výzkumu, analytice, vydavatelství a administrativě — tedy v oblastech, kde AI dokáže převzít část pracovních úkolů.

Tyto pozice tradičně plní dvě funkce. Vytvářejí užitečný výstup a zároveň zaměstnance připravují na složitější odpovědnosti. Když AI zvládne jednodušší část práce, zaměstnavatelé nemusí zrušit celou profesi. Mohou však zvýšit laťku pro přijetí. Juniorní analytik tak může místo přípravy každého prvního návrhu kontrolovat výstup vytvořený AI. Začínající programátor může více ověřovat a propojovat vygenerovaný kód, než psát veškerý základní kód od nuly.

Pro zavedené týmy to může znamenat vyšší produktivitu. Pro lidi, kteří se teprve snaží do oboru dostat, však vzniká úzké hrdlo. Pokud firmy přijmou méně juniorů, méně pracovníků získá zkušenosti potřebné k tomu, aby se z nich stali seniorní specialisté, manažeři nebo důvěryhodní poradci.

Goldman Sachs popisuje podobný tlak ve vyspělých ekonomikách

Výzkum Goldman Sachs uvádí, že odvětví s vyšší expozicí vůči automatizaci pomocí AI obecně zaznamenávají od druhé poloviny roku 2022 slabší růst pracovních nabídek. Vztah je patrný zejména v některých vyspělých ekonomikách včetně Spojených států, Německa a Austrálie.

Nejvýraznější jsou srovnání na úrovni jednotlivých sektorů u call center. Zaměstnanost v nich byla podle zveřejněných údajů přibližně o 39 % pod historickým trendem v USA, o 33 % v Kanadě a o 27 % v Německu. Výzkum zmiňuje také vydavatelství softwaru, manažerské poradenství a reklamu. Tato srovnání popisují rozdíl oproti dřívějšímu trendu; neprokazují, že jedinou příčinou poklesu byla AI.

Širší závěr Goldman Sachs je opatrnější než předpověď okamžitého nahrazení pracovníků v celé ekonomice. Viditelný otřes se zatím soustředí do konkrétních odvětví a skupin zaměstnanců. Lidé na vstupní úrovni jsou zranitelnější, protože jejich úkoly bývají standardizovanější, snáze měřitelné a jednodušší na automatizaci nebo urychlení.

Přijetí AI je přitom významné, ale stále neúplné. Odhady uváděné v rámci zpravodajství o výzkumu Goldman Sachs hovoří u velkých vyspělých ekonomik přibližně o 15 až 20 %. Jiný ukazatel Goldman Sachs — podíl amerických firem, které AI pravidelně používají ve výrobě nebo poskytování služeb — činil zhruba 9 %. Rozdíl ukazuje, proč je nutné statistiky adopce vykládat opatrně: průzkumy mohou měřit experimentování, používání zaměstnanci nebo trvalé nasazení ve výrobě.

Automatizace a podpora pracovníků mají odlišné dopady

Dopad na zaměstnanost částečně závisí na tom, zda firmy používají AI jako náhradu lidské práce, nebo jako nástroj, který pracovníky podporuje.

Automatizace snižuje množství lidské práce potřebné k provedení úkolu. Může jít například o vyřizování standardních dotazů zákazníků, tvorbu rutinních shrnutí, generování základního kódu nebo přípravu prvního návrhu dokumentu. Automatizace může omezit nábor juniorů, i když žádný současný zaměstnanec nedostane formální výpověď.

Augmentace, tedy podpora pracovníka pomocí AI, zvyšuje jeho produktivitu, ale člověk si ponechává odpovědnost za úsudek, ověřování, výjimky, vztahy a rozhodnutí. To může zvýšit hodnotu zkušených zaměstnanců, zároveň však může vést k vyšším očekáváním na výkon. Jeden profesionál vybavený AI může zvládnout práci, která dříve vyžadovala několik hodin úkolů na juniorské úrovni.

Oba procesy mohou probíhat ve stejné firmě. AI odstraní některé rutinní úkoly, zvýší produktivitu seniorních pracovníků a vytvoří poptávku po lidech, kteří dokážou navrhovat pracovní postupy, kontrolovat výstupy a řídit rizika. Proto mohou celkové počty pracovních míst vypadat relativně stabilně, zatímco přístup k první práci se stává obtížnějším.

Hlavním rizikem je eroze kariérního žebříku

Nejdůležitější otázkou není pouze to, zda AI zruší konkrétní název pracovní pozice. Jde o to, zda odstraní první úkoly, jejichž prostřednictvím se lidé učí určité povolání.

Zdravý kariérní žebřík obvykle vede od práce pod dohledem a opakovatelných úkolů k odpovědnostem vyžadujícím kontext, úsudek a zodpovědnost. Pokud AI převezme příliš velkou část práce, na které se začátečníci učili, mohou firmy ponechat seniorní zaměstnance, ale přijímat méně nováčků. Krátkodobě to může přinést efektivitu. Z dlouhodobého hlediska však hrozí užší přísun zkušených pracovníků.

To také vysvětluje, proč může být zdánlivě malý dopad na celkový trh práce pro mladé lidi přesto zásadní. Mírná změna celkové zaměstnanosti může skrývat výrazně větší změnu v tom, kdo dostane práci, kdo získá školení přímo na pracovišti a kdo bude mít možnost postupovat.

Co důkazy potvrzují — a co zatím nikoli

Dostupný výzkum podporuje čtyři opatrné závěry:

• Tlak spojený s AI se nejprve objevuje ve vybraných odvětvích s vysokou expozicí, nikoli ve všech profesích bez rozdílu.
• Mladí a začínající pracovníci jsou obzvláště zranitelní, protože AI dokáže vykonávat nebo urychlovat řadu rutinních úkolů, které dříve představovaly vstupní cestu do kancelářských profesí.
• Zkušenější pracovníci mohou těžit z toho, že jejich hodnota spočívá v dohledu, důvěře klientů, komplexním úsudku a odpovědnosti za výsledek.
• Důkazy zatím nepotvrzují nevyhnutelnou masovou náhradu pracovníků. Vývoj zaměstnanosti bude záviset také na růstu produktivity, nových produktech a službách, poptávce po práci, regulaci a na tom, zda firmy využijí AI ke zvýšení objemu produkce, nebo především ke snížení počtu zaměstnanců.

Praktickým závěrem pro zaměstnavatele i tvůrce politik je sledovat víc než jen celkový počet pracovních míst. Nábor juniorů, stáže a učňovská místa, interní postup, změny pracovních úkolů, rychlost kariérního růstu a přístup ke smysluplnému vzdělávání mohou dopad odhalit dříve než celkové statistiky nezaměstnanosti.

AI v současnosti viditelněji mění způsob, jakým lidé do kariéry vstupují, než že by rušila všechny profese. Firmy a vlády, které budou na tuto změnu nejlépe připravené, budou ty, jež využijí AI ke zlepšení práce, aniž rozloží lidskou cestu, na níž vzniká odbornost.

Ve stejném období vzrostl podle zpráv o analýze Bank of Korea počet pracovních míst mezi lidmi po padesátce přibližně o 230 000. Tento kontrast odpovídá změně kariérního žebříku: firmy mohou omezovat práci na vstupní úrovni, kterou AI dokáže podporovat nebo automatizovat, a současně si ponechávat zkušené pracovníky schopné interpretovat výsledky, řešit výjimky a nést odpovědnost za rozhodnutí. Samotný věkový rozdíl ale nedokazuje, že celou změnu způsobil právě nástup AI. Roli mohly hrát také demografie, celková poptávka a rozhodování zaměstnavatelů o náboru.

Korejská čísla je proto třeba chápat jako varování před koncentrací dopadů, nikoli jako důkaz, že každé pracovní místo ztracené mladým člověkem zaniklo kvůli ChatGPT nebo jinému systému AI. Ukazatel Bank of Korea označuje odvětví a povolání s vysokou technickou expozicí vůči AI. Expozice říká, kde je narušení pracovních úkolů proveditelnější; není totéž co potvrzené nahrazení zaměstnanců.

Proč mohou být ohroženi právě absolventi a junioři

Vysokoškolský titul není automatickým štítem proti generativní AI. Mnoho absolventů vstupuje na trh práce prostřednictvím kancelářských pozic v technologiích, odborných službách, výzkumu, analytice, vydavatelství a administrativě — tedy v oblastech, kde AI dokáže převzít část pracovních úkolů.

Tyto pozice tradičně plní dvě funkce. Vytvářejí užitečný výstup a zároveň zaměstnance připravují na složitější odpovědnosti. Když AI zvládne jednodušší část práce, zaměstnavatelé nemusí zrušit celou profesi. Mohou však zvýšit laťku pro přijetí. Juniorní analytik tak může místo přípravy každého prvního návrhu kontrolovat výstup vytvořený AI. Začínající programátor může více ověřovat a propojovat vygenerovaný kód, než psát veškerý základní kód od nuly.

Pro zavedené týmy to může znamenat vyšší produktivitu. Pro lidi, kteří se teprve snaží do oboru dostat, však vzniká úzké hrdlo. Pokud firmy přijmou méně juniorů, méně pracovníků získá zkušenosti potřebné k tomu, aby se z nich stali seniorní specialisté, manažeři nebo důvěryhodní poradci.

Goldman Sachs popisuje podobný tlak ve vyspělých ekonomikách

Výzkum Goldman Sachs uvádí, že odvětví s vyšší expozicí vůči automatizaci pomocí AI obecně zaznamenávají od druhé poloviny roku 2022 slabší růst pracovních nabídek. Vztah je patrný zejména v některých vyspělých ekonomikách včetně Spojených států, Německa a Austrálie.

Nejvýraznější jsou srovnání na úrovni jednotlivých sektorů u call center. Zaměstnanost v nich byla podle zveřejněných údajů přibližně o 39 % pod historickým trendem v USA, o 33 % v Kanadě a o 27 % v Německu. Výzkum zmiňuje také vydavatelství softwaru, manažerské poradenství a reklamu. Tato srovnání popisují rozdíl oproti dřívějšímu trendu; neprokazují, že jedinou příčinou poklesu byla AI.

Širší závěr Goldman Sachs je opatrnější než předpověď okamžitého nahrazení pracovníků v celé ekonomice. Viditelný otřes se zatím soustředí do konkrétních odvětví a skupin zaměstnanců. Lidé na vstupní úrovni jsou zranitelnější, protože jejich úkoly bývají standardizovanější, snáze měřitelné a jednodušší na automatizaci nebo urychlení.

Přijetí AI je přitom významné, ale stále neúplné. Odhady uváděné v rámci zpravodajství o výzkumu Goldman Sachs hovoří u velkých vyspělých ekonomik přibližně o 15 až 20 %. Jiný ukazatel Goldman Sachs — podíl amerických firem, které AI pravidelně používají ve výrobě nebo poskytování služeb — činil zhruba 9 %. Rozdíl ukazuje, proč je nutné statistiky adopce vykládat opatrně: průzkumy mohou měřit experimentování, používání zaměstnanci nebo trvalé nasazení ve výrobě.

Automatizace a podpora pracovníků mají odlišné dopady

Dopad na zaměstnanost částečně závisí na tom, zda firmy používají AI jako náhradu lidské práce, nebo jako nástroj, který pracovníky podporuje.

Automatizace snižuje množství lidské práce potřebné k provedení úkolu. Může jít například o vyřizování standardních dotazů zákazníků, tvorbu rutinních shrnutí, generování základního kódu nebo přípravu prvního návrhu dokumentu. Automatizace může omezit nábor juniorů, i když žádný současný zaměstnanec nedostane formální výpověď.

Augmentace, tedy podpora pracovníka pomocí AI, zvyšuje jeho produktivitu, ale člověk si ponechává odpovědnost za úsudek, ověřování, výjimky, vztahy a rozhodnutí. To může zvýšit hodnotu zkušených zaměstnanců, zároveň však může vést k vyšším očekáváním na výkon. Jeden profesionál vybavený AI může zvládnout práci, která dříve vyžadovala několik hodin úkolů na juniorské úrovni.

Oba procesy mohou probíhat ve stejné firmě. AI odstraní některé rutinní úkoly, zvýší produktivitu seniorních pracovníků a vytvoří poptávku po lidech, kteří dokážou navrhovat pracovní postupy, kontrolovat výstupy a řídit rizika. Proto mohou celkové počty pracovních míst vypadat relativně stabilně, zatímco přístup k první práci se stává obtížnějším.

Hlavním rizikem je eroze kariérního žebříku

Nejdůležitější otázkou není pouze to, zda AI zruší konkrétní název pracovní pozice. Jde o to, zda odstraní první úkoly, jejichž prostřednictvím se lidé učí určité povolání.

Zdravý kariérní žebřík obvykle vede od práce pod dohledem a opakovatelných úkolů k odpovědnostem vyžadujícím kontext, úsudek a zodpovědnost. Pokud AI převezme příliš velkou část práce, na které se začátečníci učili, mohou firmy ponechat seniorní zaměstnance, ale přijímat méně nováčků. Krátkodobě to může přinést efektivitu. Z dlouhodobého hlediska však hrozí užší přísun zkušených pracovníků.

To také vysvětluje, proč může být zdánlivě malý dopad na celkový trh práce pro mladé lidi přesto zásadní. Mírná změna celkové zaměstnanosti může skrývat výrazně větší změnu v tom, kdo dostane práci, kdo získá školení přímo na pracovišti a kdo bude mít možnost postupovat.

Co důkazy potvrzují — a co zatím nikoli

Dostupný výzkum podporuje čtyři opatrné závěry:

• Tlak spojený s AI se nejprve objevuje ve vybraných odvětvích s vysokou expozicí, nikoli ve všech profesích bez rozdílu.
• Mladí a začínající pracovníci jsou obzvláště zranitelní, protože AI dokáže vykonávat nebo urychlovat řadu rutinních úkolů, které dříve představovaly vstupní cestu do kancelářských profesí.
• Zkušenější pracovníci mohou těžit z toho, že jejich hodnota spočívá v dohledu, důvěře klientů, komplexním úsudku a odpovědnosti za výsledek.
• Důkazy zatím nepotvrzují nevyhnutelnou masovou náhradu pracovníků. Vývoj zaměstnanosti bude záviset také na růstu produktivity, nových produktech a službách, poptávce po práci, regulaci a na tom, zda firmy využijí AI ke zvýšení objemu produkce, nebo především ke snížení počtu zaměstnanců.

Praktickým závěrem pro zaměstnavatele i tvůrce politik je sledovat víc než jen celkový počet pracovních míst. Nábor juniorů, stáže a učňovská místa, interní postup, změny pracovních úkolů, rychlost kariérního růstu a přístup ke smysluplnému vzdělávání mohou dopad odhalit dříve než celkové statistiky nezaměstnanosti.

AI v současnosti viditelněji mění způsob, jakým lidé do kariéry vstupují, než že by rušila všechny profese. Firmy a vlády, které budou na tuto změnu nejlépe připravené, budou ty, jež využijí AI ke zlepšení práce, aniž rozloží lidskou cestu, na níž vzniká odbornost.