Ruská humanitární pomoc dorazila na Kubu během dalšího rozsáhlého výpadku elektřiny

ICAP během návštěvy uspořádal také Fórum solidarity, na němž se podle dostupných zpráv hovořilo o podpoře Kuby v době energetické krize. Ruský zástupce Nikita Anisimov uvedl, že Rusko stojí na straně kubánského obyvatelstva a chce v podpoře pokračovat.

Kubánští představitelé za pomoc poděkovali. Ruskou podporu popsali jako výraz solidarity, který pomáhá zemi čelit těžké situaci, vytrvat a zachovat naději.

Šestý celostátní blackout roku

Pomoc dorazila v době, kdy se kubánská energetická krize výrazně prohloubila. Pozdě večer 2. srpna 2026 zkolabovala celostátní elektrická síť, což byl podle dostupných zpráv už šestý blackout, který zasáhl celý ostrov v daném roce. Při obnově dodávek se síť zhroutila znovu, takže se část již obnoveného napájení opět ztratila.

Elektrárenský systém zatěžují nedostatek paliva, stárnoucí infrastruktura a dlouhodobě omezené investice. Úřady při obnově proudu upřednostňovaly životně důležité služby, například nemocnice a některá potravinářská zařízení.

Dopady však sahaly daleko za samotné osvětlení domácností. Dlouhé, někdy i několikadenní výpadky zkomplikovaly chlazení a přípravu potravin, čerpání vody, provoz nemocnic, komunikaci i veřejnou dopravu. Nedostatek paliva zároveň ztěžoval přepravu a distribuci potravin.

Každodenní režim obyvatel se začal řídit krátkými a nejistými návraty elektřiny. Lidé plánovali vaření, práci, praní, zásobování vodou i vyřizování běžných povinností podle toho, kdy se rozsvítí. V horkých nocích někteří obyvatelé vyhledávali úlevu venku, protože bez proudu nefungovalo chlazení ani ventilace.

Roli sehrává i tlak na dodávky ropy

Velké zpravodajské organizace spojují prudké zhoršení situace v roce 2026 s faktickým přerušením dodávek ropy po hrozbě Donalda Trumpa, že země dodávající Kubě ropu mohou čelit clům. Kuba je na dovozu paliva pro výrobu elektřiny výrazně závislá.

Dostupné zdroje ale neposkytují dostatečně spolehlivé a nezávisle ověřené údaje o poklesu dodávek v jednotlivých zásilkách. Přesný objemový propad proto nelze z těchto podkladů bezpečně vyčíslit. Zároveň platí, že část problémů kubánské sítě předcházela současnému tlaku na dodávky ropy a souvisí také se stavem infrastruktury a dlouhodobým podinvestováním.

Čína posílá solární systémy

Vedle ruské humanitární pomoci Kuba získává také energetickou podporu z Číny. Peking dodal druhou várku 5 000 fotovoltaických systémů, které mají být rozděleny do všech 169 kubánských obcí. Zařízení jsou určena pro izolované venkovské domácnosti a pro základní služby, například zdravotnická zařízení, pohotovostní zdravotní péči, dětská zařízení a bankovní pobočky.

Zprávy hovoří také o podpoře solárně poháněných elektrických tříkolek, které mají zajišťovat místní dopravu s menší spotřebou paliva. V dostupném materiálu však není dostatečně potvrzen jejich konkrétní počet ani rozsah nasazení, takže tyto údaje nelze spolehlivě doplnit.

Kuba rozšiřuje pobídky pro obnovitelné zdroje

Havana se snaží současně urychlit vlastní přechod k obnovitelným zdrojům. Rezoluce 179/2026 stanovila jednotnou výkupní sazbu 90 kubánských pesos za kilowatthodinu pro elektřinu z obnovitelných zdrojů dodávanou do národní sítě. Opatření se vztahuje na rezidenční i nerezidenční výrobce a není omezeno pouze na solární energii; zahrnuje také další obnovitelné zdroje.

Navazující pravidla ponechávají do 31. prosince 2027 osvobození od cla při dovozu fotovoltaických systémů a dalšího vybavení pro obnovitelné zdroje. Daňové pobídky se týkají také některých investic, instalací pro vlastní spotřebu a prodeje technologií čisté energie.

Ruská zásilka tak přišla jako okamžitý solidární krok uprostřed akutního nedostatku, zatímco čínské solární systémy a kubánské regulační změny představují pokus řešit hlubší a dlouhodobější problém energetické bezpečnosti.