Výprodej byl široký, nikoli omezený na několik jednotlivých společností. Hlavní tlak se soustředil na polovodiče a technologické akcie. Navzdory celkovému poklesu ale některé firmy, například Mercari, Shiseido a Otsuka Holdings, posílily.
Bezprostředním impulzem pro asijské obchodování byl vývoj na amerických burzách z 18. srpna. Dow Jones Industrial Average klesl o 0,22 %, S&P 500 o 0,69 % a technologický Nasdaq Composite o 1,33 %. Všechny tři hlavní indexy tak zaznamenaly třetí ztrátovou seanci v řadě. PHLX Semiconductor Index, který sleduje významné polovodičové společnosti, oslabil přibližně o 5 %.
Pro Japonsko byl tento signál zvlášť důležitý. Investoři tam měli výraznou expozici vůči polovodičům, umělé inteligenci a dalším technologickým tématům. Jakmile se na Wall Street začaly prodávat americké čipové akcie, japonské firmy napojené na stejný globální dodavatelský řetězec se staly přirozeným cílem výběru zisků a snižování rizika.
Nejhlubší propady se soustředily právě mezi čipovými a elektronickými tituly. Kioxia Holdings ztratila 12,60 % a Furukawa Electric 13,69 %. Podle údajů o závěru seance patřily mezi největší poklesy také akcie SoftBank a Fujikura.
Nemusí to znamenat, že trh reagoval na jediný problém konkrétní firmy. Mechanismus byl širší: vyšší úrokové sazby snižují současnou hodnotu zisků, které mají firmy vytvořit až v budoucnu. To nejvíce dopadá na růstové společnosti s vysokým oceněním, protože jejich očekávané zisky leží ve vzdálenější budoucnosti.
Zranitelná byla i SoftBank kvůli své expozici vůči technologiím a investicím spojeným s umělou inteligencí. Výsledkem tak bylo přecenění nejvíce růstových a momentum titulů napříč trhem, nikoli výprodej omezený na tradiční japonská odvětví.
Výnos třicetiletých amerických státních dluhopisů krátce vystoupal na 5,337 %, což byla nejvyšší vnitrodenní hodnota od roku 2007. Růst souvisel s obavami z inflace, rozsáhlého vládního zadlužování a vysokých globálních nákladů financování.
Vyšší dlouhodobé výnosy působí na akcie několika způsoby:
Také japonské dlouhodobé výnosy zakončily den na zvýšených úrovních, což vytvořilo další tlak na domácí akcie. Proto technologická část japonského trhu oslabila tak výrazně, přestože prvotní impuls přišel z amerických burz.
Reakci trhů zesílila geopolitická nejistota. Prezident Donald Trump uvedl, že s Íránem neprobíhají žádná jednání ani nejsou naplánována, zatímco americká námořní blokáda zůstává v platnosti. Zároveň se objevily zprávy o lodi zasažené neznámým projektilem v Hormuzském průlivu.
Spojené arabské emiráty podle dostupných zpráv pozastavily obchod, komerční výměnu a finanční transakce s Íránem. Investoři se proto obávali, že přeprava a dodávky energií zůstanou omezené nebo se situace ještě zhorší.
Ropa na tyto obavy reagovala růstem. Severomořská ropa Brent 17. srpna uzavřela na 90,87 dolaru za barel, když zdražila o 2,35 dolaru. Americká ropa WTI zakončila obchodování na 84,50 dolaru. Další zprávy během pokračujícího napětí uváděly Brent poblíž 92 dolarů a WTI nad 85 dolary za barel.
Pro akciové investory neznamená dražší ropa pouze vyšší cenu paliva. Delší narušení energetické přepravy by mohlo zvýšit náklady na dopravu, dovoz i průmyslové vstupy a zároveň podpořit celkovou inflaci. To vyvolalo obavy, že centrální banky včetně amerického Fedu budou mít menší prostor pro snižování sazeb, případně budou muset držet úroky vyšší po delší dobu.
Růst výnosů, vyšší ceny ropy a přetrvávající inflační nejistota přišly v době, kdy trhy čekaly na zveřejnění zápisu z jednání Federálního rezervního systému a na sympozium v Jackson Hole. Investoři se snažili odhadnout, zda se změna inflačního a úrokového výhledu promítne do budoucí měnové politiky.
Pokud úrokové sazby zůstanou vyšší po delší dobu, tlak na takzvané dlouhodobé růstové akcie může pokračovat. Oba hlavní impulzy se navíc navzájem posilovaly: propad technologických akcií snižoval ochotu riskovat, zatímco vyšší výnosy ztěžovaly jejich ocenění na předchozích úrovních.
Stejné faktory zasáhly i další technologicky orientované trhy. Jihokorejští výrobci paměťových čipů SK Hynix a Samsung Electronics podle zpráv klesli přibližně o 7 %. Pokračoval také pokles indických akcií. Index Nifty 50 zaznamenal sedmou ztrátovou seanci v řadě a oslaboval i index Sensex.
Přesné tvrzení o odlivu 25 miliard dolarů zahraničních portfoliových investic z indických akcií v průběhu roku 2026 nelze z předložených podkladů nezávisle ověřit, a je proto namístě k němu přistupovat opatrně. Širší obraz však odpovídal globálnímu odklonu od rizika: investoři omezovali expozici vůči technologiím a rozvíjejícím se trhům v době rostoucích výnosů, dražší energie a geopolitických hrozeb.
Pokles Nikkei 225 19. srpna byl především výsledkem globálního přecenění, nikoli samostatného japonského šoku. Počáteční negativní impuls přinesl výprodej polovodičových akcií na Wall Street. Růst dlouhodobých výnosů následně zvýšil tlak na draze oceněné růstové firmy a napětí kolem Íránu vrátilo do popředí riziko vyšších cen ropy a inflace.
Tato kombinace vysvětluje, proč mezi největší poražené patřily společnosti napojené na čipy, například Kioxia a Furukawa Electric. Ukazuje také, proč Nikkei reagoval tak citlivě: když globální investoři snižují podíl vysoce oceněných technologických pozic, japonské polovodičové a AI tituly často patří mezi první místa, kde se výprodej projeví.